Ideální je chodit 4x týdně nejméně půl hodiny. Řada lidí ale chodí špatně a s nevhodnou zátěží.
Že je chůze nepřirozenější pohyb těla v prostoru, protože dokonale zapojuje celé tělo a tím i vnitřní orgány, je všeobecně známo. Přináší ale celou řadu dalších benefitů, které při pravidelném chození pomohou nejen zlepšit kondici, ale také třeba upravit váhu a detoxikovat tělo. „Je to dynamická aktivita, což samozřejmě zvyšuje tepovou frekvenci, prohlubuje dýchání, tím se krev rychleji pohybuje do všech částí těla, zlepšuje se prokrvení, okysličení všech tkání, zrychluje se detoxikace těla, spotřebovává energie, posilují svaly a v neposlední řadě uvolňuje takzvané hormony štěstí,“ říká primářka Oddělení léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Jana Štveráková.
S příchodem jara začnou lidé vyrážet ve velké míře do přírody na procházky. Mnozí s cílem shodit po zimě nějaké to kilo navíc a v tomto případě je třeba chodit intenzivně alespoň 4x týdně a nejméně půl hodiny vkuse. „Dobu chůze můžeme postupně prodlužovat na základě toho, jak se budete cítit. Nejefektivnějšího hubnutí dosáhnete, pokud budeme chodit rychlochůzí tempem v rozmezí 4 až 6 km za hodinu. To znamená, že budeme chodit tak, abychom byli lehce zadýchaní. Za hodinu svižné chůze tak spálíme až 400 kcal, což může ve finále může být až 3 kg za měsíc. Rozdíl v pasu se pak může pohybovat okolo 2,8 cm,“ konstatuje primářka, která se ale také často setkává s tím, že si pacienti stěžují při chůzi na bolest. „Jedním z problémů, který může lidi odradit od pravidelné chůze či rychlochůze, bývají různé bolesti kloubů, svalů, šlach, vazů nebo i zádové bolesti. Tento problém ale nastává většinou z důvodu špatných stereotypů při chůzi. Někdo by mohl namítnout, že z toho děláme vědu, ale správná chůze tak trochu věda je a o to více v poslední době, kdy se výrazně změnil způsob života,“ uvádí MUDr. Štveráková. „Zkušené oko dokáže často vyčíst i předchozí úrazy dolních končetin, artrotické změny na kyčlích nebo kolenou, bolesti zad, neurologické obtíže, například stavy po mozkových příhodách, či úrazech. Co se týká jiných zdravotních obtíží, nejsou z chůze příliš čitelné, můžeme se jen domnívat, že pokud se člověk zadýchá, může mít problém s plícemi nebo srdcem, ale to je samozřejmě potřeba došetřit ještě jinými specializovanými vyšetřeními“, upřesňuje.
Často lidé srovnávají i výhody chůze na chodícím páse nebo v přírodě. Zde je doporučení jednoznačné: „V prvé řadě je to vždy chůze, což je dobře. Z mého pohledu chůze v přírodě obohatí fyzické tělo o vjemy nerovností podkladu, po kterém se pohybuje. Chodec musí zapojovat více svalů do pohybu, musí reagovat na překážky, měnit směr, což je vše výhodné jak pro kosterně – svalovou soustavu, tak i aktivitu mozku. Zároveň jsou stimulovány i pozitivně emoce a psychika v kontaktu s přírodou, což znásobí celkový přínos pro jednotlivce,“ doporučuje MUDr. Štveráková.
Pokud se chce člověk do chůze pustit, měl by také zvážit i další aspekty. „Pokud již máme nějaké bolesti, hlavně kloubů, zad a přesto se chceme věnovat chůzi, určitě je vhodné se nechat vyšetřit. Pokud problém není, je potřeba vybrat optimální terén – měkký, například lesní povrch. Nedoporučuji betonové nebo asfaltové chodníky, kopce nebo schody, kde jsou mnohem více zatěžovány klouby. Je dobré také používat nordic walking hole“, uzavírá primářka Oddělení léčebné rehabilitace Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice MUDr. Jana Štveráková a stejně tak varuje i před chůzí se zátěží. „Pokud člověk netrpí změnami kloubů nebo páteře nebo pokud nemá obtíže se zády při nošení břemen, pak chůze se zátěží není žádný problém. Problém by nastal, kdyby břemeno znamenalo pro člověka obtíž, musel by se při nošení hrbit nebo jinak křivit, pak si zadělává na bolesti zad nebo dolních končetin,” dodává primářka na závěr.
Marta Molínová
