Zelený zákal (glaukom) patří mezi nejzákeřnější oční onemocnění. Dlouhou dobu probíhá bez výraznějších příznaků a není výjimkou, že pacient přijde o 40 procent zraku, než některý z projevů zaregistruje.
Glaukom patří mezi tři nejčastější příčiny slepoty celosvětově, velmi obtížně se léčí a rozhodně nepatří mezi vzácná onemocnění. Týká se cca každého třicátého z nás, u seniorů je jeho výskyt ještě o něco častější. Na nebezpečí choroby každoročně upozorňuje Světový týden glaukomu, který letos připadá na 6. až 12. března.
Říká se mu „tichý zloděj zraku“. Příměr je jasný: polovina nemocných ani neví, že jím trpí. Zelený zákal má tendenci vyvíjet se velmi pomalu a často je diagnostikován při rutinním očním vyšetření. V České republice se s ním potýká přibližně 350 000 lidí, celosvětově pak 80 milionů. Odborníci odhadují, že v roce 2040 bude příčinou poškození zraku u 111 milionů osob.
Zelený zákal jako první postihuje periferní vidění. Nejprve dochází k malým výpadkům v zorném poli, a jak nemoc postupuje, stávají se výpadky v zorném poli již nepřehlédnutelné. Člověk tím ztrácí periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny. Pacienti s akutnějšími formami glaukomu občas také vnímají duhové kruhy kolem jasných světel a trpívají specifickými bolestmi hlavy.
Glaukom je onemocnění oka, které vede k progresivnímu poškození zrakového nervu. Na jeho rozvoj má vliv dědičnost: u nejběžnějšího typu je riziko výskytu čtyřikrát až devětkrát vyšší, pokud jím onemocněl buď někdo z rodičů, nebo sourozenců. Běžnou léčbou glaukomu je pravidelné kapání očních kapek, někdy se musí provést i speciální chirurgický zákrok.
„Nejúčinnějším nástrojem v boji s glaukomem stále zůstává prevence. Dospělým se doporučuje podstoupit komplexní vyšetření zraku minimálně ve čtyřicátém roce života,“ říká MUDr. Martin Fučík z oční kliniky Lexum Praha Budějovická.
„V případě glaukomu, respektive jeho chronické formy, je nebezpečné především to, že probíhá velmi dlouho bez jakýchkoliv varovných příznaků spojených se zhoršením zrakových funkcí. Glaukom ve své klasické formě nebolí, velmi dlouho nezhoršuje vidění, proto musíme pacienty s rizikem tohoto onemocnění cíleně v populaci vyhledávat, abychom mohli glaukom včas diagnostikovat a začít léčit. Jedině tak lze předejít rozvoji nevratných glaukomových změn. Za nejvýznamnější rizikový faktor je považován zvýšený nitrooční tlak,“ dodává MUDr. Fučík.
Přesná příčina vzniku zeleného zákalu dosud není zcela známa, na možný mechanismus ale před několika dny upozornili kanadští vědci. Tým vedený Adrianou Di Polo, profesorkou neurovědy a oftalmologie na Université de Montréal, odhalil, že při glaukomu dochází k poškození spojení mezi pericyty, tedy buňkami, které jsou obaleny kolem kapilár (nejtenčích cév našeho těla). Tyto pericyty mají schopnost kontrolovat množství krve procházející jedinou kapilárou, jednoduše jejím stlačením a naopak uvolněním.
Výsledky výzkumu navazují na dnes již obecně známé zjištění, že hlavním rizikovým faktorem rozvoje glaukomu je zvýšený nitrooční tlak. „Prokázali jsme, že zhoršená funkce pericytů snižuje zásobování krví a tím vede k poškození sítnice a neuronů, které spojují sítnici s mozkem. To nakonec může vyústit až do ztráty zraku,“ uvedli autoři studie, jež byla zveřejněna v únorovém vydání odborného magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Zatímco slepota způsobovaná šedým zákalem je takzvaně vratná a operací dochází k rychlé rehabilitaci zraku, slepota způsobená glaukomovým onemocněním je nevratná a někdy složitá léčba vede ke zpomalení postupu změn v zorném poli pacienta. Ve šťastnějších případech dochází k udržení aktuálního stavu čerstvě diagnostikovaného pacienta.
Právě zelený zákal je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty, podílí se na ní ze 13 procent. Nejvíce lidí přichází o zrak v důsledku šedého zákalu (katarakty), jenže zatímco ten je velmi snadno, bezbolestně a rychle odstranitelný operací, glaukom je léčitelný jen velice obtížně a patologické změny bývají nevratné.
Marta Molínová
