Covid-19 odstartoval novou éru zlaté horečky

Během první vlny koronavirové krize v loňském roce cena zlata strmě rostla a padala historická maxima. V reakci na rostoucí cenu zlata roste i zájem Čechů o nákup žlutého kovu. Jak se bude cena zlata dál podle odborníků vyvíjet a proč teď rozhodně neprodávat?

Drahé kovy jsou považovány za bezpečnou investici v době politické, ekonomické a společenské krize. Zájem o nákup zlata byl proto začátkem loňského roku enormní. Obchodníci s drahými kovy dokonce hovoří o nové éře zlaté horečky. „Burzovní cena jedné trojské unce zlata, tedy 31,3 gramu, v prvním pololetí minulého roku vzrostla z hodnoty 34 500 korun až na 44 500 korun, tedy přibližně o 29 procent. Aktuálně je burzovní cena jedné trojské unce zlata zhruba 40 tisíc korun.

Jsme tedy přibližně v polovině cenového růstu z minulého roku. Epidemiologická krize a obavy z budoucnosti víceméně odstartovaly již po několik let oddalovanou hospodářskou krizi. Nákupy investičního zlata se od jara 2020 zvýšily řádově o stovky procent,“ popsal Roman Pilíšek, spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Zlato už dávno není investicí jen pro velké investory. Naopak! V začátcích pandemie strmě rostl počet Čechů, kteří se rozhodli přetavit své finanční rezervy v cenný kov. Poptávka po fyzickém zlatě stoupla v Česku za poslední rok více než dvojnásobně. „V době, kdy nikdo neví, zda přijde další vlna pandemie a kolik nás jich vlastně ještě čeká, se spousta střadatelů obává obchodovat na akciových trzích. Držet peníze vzhledem k inflaci a vývoji ekonomiky je nesmysl, proto se pozornost lidí stáčí na zlato. Vedle velkých investorů situaci velmi rychle pochopili i jednotlivci, kteří alespoň část svých peněžitých rezerv přeměňují v drahé kovy. Investiční zlato vlastnila podle odhadů před pandemií pouhá tři procenta české populace, aktuálně to může být zhruba dvojnásobek,“ odhaduje Roman Pilíšek.

I přesto, že patří zlato k nejvýnosnějším investicím, jsou v jeho nákupu Češi stále opatrní. Ve světě ale padá jeden rekord za druhým. Například v únoru letošního roku dodala americká burza drahých kovů Comex investorům celkem 113 tun fyzického zlata, což je zhruba pětinásobek historického průměru. Češi se podle odborníků se zlatem teprve obchodovat učí. „Obecně lze říci, že tradice uchování části finančních úspor do zlata je v naší zemi slabá. V novodobé historii jsme nezažili tak zásadní ekonomický šok, který by způsobil vysokou inflaci. Ovšem nyní, kdy jsou jen oficiální čísla o inflaci daleko za cílem centrální banky, mnozí hledají místo, kde své úspory uložit tak, aby nedošlo k jejich znehodnocování. Zlato historicky prověřilo svou schopnost odolávat růstů cen, a to především z dlouhodobého hlediska. Tedy v desítkách let. Zatímco v roce 1971 stála unce zlata 35 amerických dolarů, v srpnu loňského roku poprvé v historii překročila hranici dvou tisíc dolarů. Na cenách zlata je zřejmé, jak prudce se snižuje hodnota papírových měn. Zlato bylo, je a bude vždy nejtvrdší valutou na světě,“ vysvětlil Roman Pilíšek.

Podle odhadů cena zlata do konce letošního roku ještě stoupne. S růstem ceny zlata jde ruku v ruce také nárůst počtu lidí, kteří se rozhodnou do zlata investovat. „Cena zlata provedla zajímavou korekci a už podle sezónních vlivů se lze domnívat, že nás čeká zajímavý podzim a návrat cen k jejich maximům. Uložení peněz do fyzického kovu je dlouhodobý proces. Pokud by jej člověk chtěl přece jen prodat, mělo by to být jen v okamžiku, kdy peněžní prostředky získané z prodaného zlata může okamžitě překlopit do něčeho hmotného,“ doporučil Roman Pilíšek.

Průzkumy ukazují, že většina českých domácností se snaží každý měsíc spořit. Stovky miliard korun, které české domácnosti nastřádaly, ale leží na běžných účtech a kvůli inflaci ztrácí každý den svou hodnotu. A inflace si z úspor ukusuje čím dál víc, navíc rostou ceny téměř všeho zboží a služeb, život Čechů je čím dál tím dražší a úspory se tenčí. „Růst cen bude nadále pokračovat, protože po krizi epidemiologické máme před sebou krizi dluhů států, které tak dramaticky navýšily své zadlužení, že se bez centrálních bank a tištění peněz neobejdou. Jsme tak v situaci, kdy výnosy v bance jsou na nule a inflace stoupá. Za pět let tak budou lidé v lepším případě na ¾ reálných peněžních úspor, v horším na polovině. Zlato je v tomto prostředí jednou z mála variant, jak se proti poklesu hodnot peněžních úspor a obecně poklesu životní úrovně bránit. Navíc nákup investičního zlata je osvobozen od DPH,“ uzavřel Roman Pilíšek.

Marta Molínová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *