Léto klade na naše oči zvýšené nároky – objevují se alergie, oko trpí kvůli chlorované vodě v bazénech či nečistotám v přírodních koupalištích, jsme vystaveni žhavým slunečním paprskům... Kdy si poradíte sami a kdy je na čase vyhledat lékaře?
Oční záněty jsou nepříjemnou komplikací, která může zkazit poklidnou dovolenou. Podle příčiny je lze rozdělit na záněty neinfekční a infekční, přičemž k prvně jmenovaným patří nejčastěji alergický zánět spojivek. K tomu dochází obvykle na jaře a na začátku léta, kdy se hojně vyskytují v přírodě alergeny v podobě kvetoucích rostlin, jejichž pyly působí alergikům nesnáze – hůře se jim dýchá, objevuje se senná rýma a často jim slzí a otékají oči. U alergií bývá typický bledý otok oka, který je průhledný, vodnatý. Lidé, kteří alergií trpí, už obvykle vědí, že je třeba se na toto období připravit.
Jak poznat infekční zánět?
Ani v případě, že patříte k té šťastnější části populace a alergie se vám vyhýbá, nemáte vyhráno – může vás postihnout infekční zánět očí, způsobený mikroorganismy. Jeho příčinou mohou být viry, bakterie, nebo třeba i plísně. Na rozdíl od neinfekčního zánětu se vyznačuje tím, že je otok očí tvrdý, červený, bývá teplý. Pokud dojde k zánětu spojivek, zvětšuje se prokrvení cév v blízkosti víčka, v případě zánětu rohovky je překrvení rozsáhlejší, nafialovělé. Zánět může snadno vzniknout při mechanickém poškození rohovky, v letních měsících je například mnoho úrazů způsobených broušením, kdy cizí tělísko vnikne do oka. Lékař musí toto tělísko odstranit, ale vzniklou ránu je nutné velmi pečlivě hlídat a aplikovat antibiotické kapky či masti, aby nedošlo k následné infekci.
Nositelům kontaktních čoček hrozí zvýšené riziko zánětů
Zvýšené riziko hrozí rovněž nositelům kontaktních čoček. „Je zde nebezpečí, že mechanickým poškozením při manipulaci s kontaktní čočkou se uživatel škrábne do rohovky a zanese se tam infekce, jež se v čočkách snadno usídlí. Potom to může bujet a způsobit nejen zánět spojivek, ale i zánět rohovky, který může vyústit v rohovkový vřed,“ upozorňuje MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize. Rohovkový vřed ztenčuje tkáň, a pokud jde o velice agresivní bakterii, může dojít až k proděravění rohovky a ztrátě oka. Tento důsledek je naštěstí zcela výjimečný, ale příjemná jistě není ani dlouhodobá léčba rohovkového vředu, při níž si musí pacient každou hodinu, včetně noci, aplikovat kapky. Celkové zahojení může trvat i rok a postiženého člověka velmi handicapovat. „Samozřejmě v takovém období musí zcela vynechat kontaktní čočky, dojít do úplného zhojení a v té době používat brýle,“ doplňuje primářka Valešová. Jako možné řešení, jak předejít rizikům zánětů při používání kontaktních čoček, uvádí oftalmoložka odstranění dioptrií laserovou operací. Jedná se o rychlý a bezbolestný zákrok, díky němuž se lze zbavit krátkozrakosti, dalekozrakosti i astigmatismu a díky tomu již není nutné korigovat vadu brýlemi či kontaktními čočkami. „Nejčastější metodou k odstranění dioptrií je NeoLASIK HD u pacientů s dioptrickou vadou do 3 dioptrií a u pacientů s dioptrickou vadou nad 3 dioptrie je nejčastějším zákrokem NeoSMILE 3D,“ dodává Valešová.
Jak předejít zánětům očí?
Kromě eliminace nošení kontaktních čoček jsou i další způsoby, jak předejít zánětům očí. „Co se týče prevence, určitě v létě doporučuji používat sluneční brýle, eventuelně kšilt, což je řešení u dětí, které nechtějí slunečný brýle nosit,“ radí Lucie Valešová. V případě alergických zánětů je nejvhodnější prevencí vyhýbat se co nejvíce alergenům. Během období, kdy příroda bují, by se alergici raději měli vyvarovat procházkám v lučinách s kvetoucími břízami či jinými rostlinami působícími potíže. Zároveň je zapotřebí užívat antihistaminika, tedy léky, které předepisuje imunolog, alergolog či praktický lékař. „Antihistaminika se dají kapat i do očí a do nosu. Opravdu rychle a výborně zabírají, takže stoprocentně alergikům doporučuji tyto neškodné léčebné prostředky používat,“ nabádá MUDr. Valešová.
Bakteriální zánět kapkami z lékárny nevyřešíte
Jakékoliv neléčené záněty mohou mít i dlouhodobé dopady. V podstatě vše, co poškozuje zdravotní stav, vytváří prostředí pro „nasednutí“ infekce nebo jiného problému. Otok může dlouhodobě zhoršovat čich, mohou se ucpávat žlázky a kanálky, protože v oteklém místě je méně prostoru. Proto je jistě doporučeníhodné potíže nepodceňovat a záněty zavčasu léčit. Když potíže trvají půl dne, většinou je člověk neřeší. Je ale dobré se na své oči pozorně podívat. Pokud je máte jen mírně zarudlé a je v nich vodnatý nebo hlenový sekret, většinou to nebývá nic vážného a často se dá situace zvládnout jednoduchými adstringentními nebo dezinfekčními kapičkami dostupnými v lékárně bez předpisu. Jen malá část zánětů spojivek je bakteriálního původu. „Ta se u většiny projevuje žlutým mazlavým sekretem. Pokud se tento sekret v očích objeví, je to rozhodně okamžik, kdy k lékaři určitě jít, protože tento zánět se obyčejnými kapičkami z lékárny nevyléčí. Může se naopak rozšířit, mikroorganismy se pomnožit a zasáhnout třeba i rohovku. Takže v takovém případě k lékaři určitě jděte, aby se zahájila antibiotická kapková léčba,“ doporučuje Lucie Valešová.
Jak se zbavit ječného zrna?
Specifickým typem zánětu je takzvané vlčí zrno neboli chalazion, lidově též zvané ječné zrno. Jedná se o infekční zánět uprostřed podlouhlé žlázky, která míří od okraje víčka do hloubky. Dochází přitom k tomu, že se tato žlázka „zazátkuje“ a uvnitř zůstane bakterie. „Je tam tuhý tukovitý sekret a ta bakterie se v místě pomnoží, čímž dojde k zánětu. Sice nic nevytéká ven, takže infekčnost je nižší než při klasickém zánětu spojivek, nicméně je místo velmi bolestivé. Často lidé s tímto postižením přicházejí k očnímu lékaři mnohem vyděšenější než s ‚obyčejným‘ zánětem spojivek. Vlčí zrno bývá spojeno s otokem víčka, který je červený, tuhý, poměrně velký, někdy dokonce i přivře oční štěrbinu,“ popisuje Valešová nepříjemné onemocnění. Děsivě vypadající zánět ovšem nebývá závažného rázu a obvykle se dá léčit mastmi s antibiotiky a kortikosteroidy. U většiny pacientů se po několika týdnech potíže zklidní a vlčí zrno se úplně vstřebá. U části lidí může ovšem vzniknout tvrdý granulom, tedy jakási kulička, kterou lze ve víčku nahmatat. Jestliže přetrvává, musí se chirurgicky odstranit. „Lidé trpící na vlčí zrna mají obecně problém se žlázkami ve víčkách, které obsahují tuk a nejsou dobře průchodné. Tam je dobré provádět nahřívání teplým kapesníkem nebo teplým vatovým polštářkem. Tuhý mastný sekret je změkčen a poté lze vymáčknout ze žlázek kolíbkovitým pohybem, kdy postupujeme od periferní strany až k okraji víčka. Místo pak očistíme, k tomu slouží speciální detergentní oční gely dostupné v lékárně, které odmašťují a čistí. Tento postup se doporučuje opakovat jednou až dvakrát denně, poté vypláchnout borovou vodou. Díky tomu lze zabránit chronickým potížím s vlčími zrny,“ radí primářka Oční kliniky NeoVize.
Marta Molínová
