Parkinsonova choroba má projevy, o nichž se stále mnohé neví  

Před více než 200 lety popsal anglický chirurg James Parkinson chorobu, která byla do té doby označována jako „obrna třaslavá“. Některé její příznaky bývají nenápadné a mohou se objevit ještě před 40. rokem věku. Včasná a správná léčba je přitom u této choroby klíčová.

Parkinsonovou chorobou u nás trpí podle odhadů 20 až 50 tisíc lidí, přesné evidence ale stále neexistují.1,2 Druhá největší pojišťovna v zemi – Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR – jich mezi svými klienty eviduje mírně přes 2 700. Přestože si mnozí lidé myslí, že jde o nemoc seniorů, nemusí to být vždy pravda. Nejvíce se nemoc projevuje mezi 55. a 62. rokem života a až v 10 % případů se objevuje již před čtyřicítkou. „Převážnou část našich pojištěnců trpících Parkinsonovou chorobou tvoří lidé nad 55 let, jsou mezi nimi ale i mladší ročníky,“ reaguje Hana Kadečková, tisková mluvčí ZP MV ČR.

Na léčbu pacientů s Parkinsonovou chorobou vydala ZP MV ČR v loňském roce celkem 109 milionů korun, největší náklady – bezmála 50 milionů korun – si vyžádala na recept předepisovaná léčiva.

Třes a další projevy nemoci

Nemoc, původně nazývanou obrna třaslavá, popsal poprvé v roce 1817 anglický lékař James Parkinson. Jedná se o druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, k němuž dochází v důsledku nadměrného odumírání buněk v mozku tvořících dopamin – látku potřebnou k přenosu informací mezi nervovými buňkami. Mozek tedy ví, že má vykonat pohyb, tuto informaci ale není možné přenést.

V souvislosti s Parkinsonovou chorobou se mnohým vybaví charakteristický třes končetin. Ten se ale dostavuje až v pozdější fázi nemoci a je pouze jedním z řady nejrůznějších příznaků, s nimiž se nemocní potýkají a které často s pohybem nesouvisí. Patří mezi ně například zpomalenost, poruchy řeči nebo spánku, problémy s polykáním či svalová ztuhlost. Právě nemotorické projevy se přitom mohou objevovat o mnoho let dříve. Například až u 90 % postižených je jedním z nejranějších symptomů porucha čichu. Dalšími prvotními příznaky, jimž většina nevěnuje pozornost, bývají únava, křeče, zpomalená chůze, pocit tuhosti a těžkých končetin a také zvýšená tvorba slin, slz a potu. K lékaři pak mnohé pacienty dovede až narušená motorika, která začne ztěžovat běžné každodenní činnosti jako zapínání knoflíků či odemykaní dveří. Včasně zahájená léčba je přitom pro zkvalitnění dalšího života, kdy nemoc postupuje, klíčová.

Léky, elektrody a speciální pumpy

Dodnes není známo, co způsobuje zánik nervových buněk produkujících dopamin, není tak možná léčba ani prevence této nemoci. U pacientů jde tedy především o zmírňování příznaků, nejčastěji kombinací speciálních léků a konvenčních terapií – fyzioterapie, ergoterapie či logopedie. Jednou z nejmodernějších metod je tzv. hluboká mozková stimulace (zkr. DBS), což je neurochirurgický zákrok spočívající v zavedení elektrod do mozku. Tato léčba je ale velmi nákladná a v ČR ji využívají pouze 2 % pacientů. Pro pacienty v pokročilém stadiu nemoci je pak možné léky podávat přímo do tenkého střeva speciální pumpou, která jejich množství přesně nadávkuje.

Marta Molínová

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *