Pečená husa s přílohou (knedlíky nebo bramborové placky) patří mezi zaručené speciality tuzemské kuchyně a je také nedílnou součástí tradic spojených se zimním obdobím, tedy svátkem sv. Martina (Svatomartinská husa) a později Vánoc jako Svatoštěpánská husa.
Husa domácí patří mezi nejstarší domestikovanou drůbež. Někteří archeologové datují počátky jejího chovu v Evropě již do mladší době kamenné. V souvislosti s trendem posledních let využívat co nejvíce lokální suroviny, přibývá obchodníků, kteří nabízejí na sváteční stůl husu z českých chovů. Pro chovatele jsou svatomartinské slavnosti vrcholem sezóny a jeden z hlavních zdrojů příjmů. Letošní rok je kvůli probíhající pandemii koronaviru jiný.
Vzhledem k jarním omezením se na trzích prodávalo méně housat, což byl pro chovatele problém. V České republice vylíhlá housata totiž primárně nesměřují na export, ale jsou vykrmována spíše u malochovatelů a tradičních menších výkrmců hus, kteří mají již své stálé odbytové kanály.
Vzhledem k tomu, že druhá vlna pandemie a také druhá vlna omezení probíhá na podzim, kdy se obvykle prodávají na trzích husy vykrmené, dojde pravděpodobně k výpadku i nyní. Velký problém zaznamenává sektor HORECA, který doposud lákal zákazníky na Svatomartinské hody. Vzhledem ke spojitosti s oslavou mladých „svatomartinských“ vín, kterým se říká české „beaujolais“ si zákazník bude muset nejspíše svatomartinskou husu společně se svatomartinským vínem letos vychutnat v kruhu rodiny.
„V letošním roce bylo u nás vylíhnuto 170 863 ks tedy asi o 5 000 ks méně než vloni. Husy jsou v ČR chovány v 50 hospodářstvích a počet vylíhlých kuřat má stagnující trend.“, uvedla předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá.
Drůbeží maso zaujímalo svou spotřebou 28,7 kg na osobu v minulém roce druhé místo a každoročně spotřeba mírně stoupá. Zaujímá druhé místo za vepřovým masem v porovnání s ostatními druhy mas. Velká obliba drůbežího masa mezi spotřebiteli je dána pro svou dietní povahu, ale také z důvodu snadné kuchyňské úpravy a dostupné ceny. Soběstačnost ve výrobě drůbežího masa se pohybuje okolo 65 %.
„Tuzemské porážky chladí drůbeží maso výhradně vzduchem, což neplatí o chlazeném mase z některých okolních států, které do ČR drůbeží maso exportují za výrazně podnákladové ceny. Vzhledem k nelehké situaci pro chovatele hus a také pro producenty vína bychom byli rádi, aby zákazník ještě více než kdy jindy preferoval domácí produkci, a to nejen na pultech supermarketů, prodej ze dvora, případně online prodej je stále možný a v tomto roce představuje dobrou alternativu pro všechny potravinové patrioty a všechny ty, kteří oceňují kvalitu a bezpečnost českých potravin.“, dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.
Problematickými zůstávají opakující se záchyty například polského drůbežího masa, které je kontaminováno bakterií salmonelózy. Velkému tlaku čelí chovatelé drůbeže z důvodu nízkých cen zemědělských výrobců.
Přední šéfkuchaři doporučují drůbeží maso vybírat chlazené a zástupci Českomoravské drůbežářské unie a Agrární komory ČR doplňují a apelují na zákazníka s preferencí tuzemské produkce a podpory tuzemských chovatelů drůbeže v této nelehké době.
Marta Molínová
