Těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního ucha. To je výčet jen některých onemocnění, která může mít na svědomí bakterie Streptococcus pneumoniae neboli pneumokok. Nejrizikovější skupinou jsou lidé starší 65 let a děti do pěti let.
Celkové počty nemocných se od minulého roku opět mírně zvýšily. Proočkovanost u dětí od roku 2012 potom dlouhodobě klesá. Nejpočetnější skupinou s vážným průběhem IPO byli v roce 2019 senioři starší 65 let, kterých bylo vloni 267, z toho jich bohužel 57 zemřelo. Ve věkové skupině 40–64 let bylo zjištěno 145 případů s invazivní pneumokokovou infekcí. „Jak klesá míra proočkovanosti, počty nemocných stoupají. Bohužel se jedná o dlouhodobý trend nárůstu této závažné infekce. Nejlepší prevencí pneumokokových nákaz je očkování, a to ve všech věkových kategoriích, tedy i tzv. sendvičové generace, tzn. lidí v produktivním věku,
kteří se současně starají o malé děti i o staré rodiče,“ komentuje situaci MUDr. Jana Kozáková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro streptokokové nákazy.
Proč očkování neodkládat kvůli koronaviru
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP vyzývá k očkování dětí i dospělých proti chřipce a proti pneumokokovým onemocněním i v době koronavirové pandemie. „Je nezbytné naočkovat děti, seniory a chronické pacienty. Bude-li se současně chránit jejich okolí, udělá pro jejich ochranu maximum,“ doplňuje MUDr. Jana Kozáková. Podle ministerstva zdravotnictví očkování osobám bez zjevných akutních zdravotních obtíží nemůže v souvislosti s koronavirem ublížit. Nepoškozuje imunitní systém a nezvyšuje riziko vzniku onemocnění covid-19.
Pediatři pro odklad také nevidí důvod
V souladu se stanoviskem České vakcinologické společnosti ČLS JEP se vyjadřuje také Odborná společnost praktických dětských lékařů (OSPDL). Doporučují neodkládat očkování dětí ani v období současné pandemie způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Odklad by totiž mohl způsobit nárůst infekcí, kterým lze jinak předcházet očkováním, a ohrozit tak zdraví dětí. „V dnešní době medicína disponuje vakcínami, které chrání před onemocněními, jejichž průběh by bez očkování mohl být skutečně závažný. Jedná se například o očkování proti hemofilovým infekcím, černému kašli a řadě dalších chorob, jejichž vakcinace je dnes povinná a je součástí očkovacího kalendáře. Zejména nyní je důležité na prevenci dbát. Covidová situace by neměla být důvodem ke zbytečnému odkládání očkování, a to ani očkování tzv. dobrovolných, jako je třeba to proti pneumokokové infekci u kojenců. Právě tento typ infekce je častou komplikací původně virových onemocnění a může vést k závažnému ohrožení zdraví dítěte,“ říká praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů (OSPDL ČLS JEP). „Pneumokoky se šíří vzdušnou cestou, tedy kašlem a kýcháním, ale nakazit se lze i od nosičů, kteří nemusí mít žádné projevy nemoci. Těm nemusí působit problémy, dokud ale nedojde k oslabení obranyschopnosti organismu například při viróze. Pak mohou proniknout do dalších částí těla a způsobit závažnou infekci,“ přibližuje praktická dětská lékařka MUDr. Alena Šebková.
Kdy očkování odložit?
Odborníci nedoporučují očkování pouze v době, kdy je organismus oslabený akutním horečnatým onemocněním. V takovém případě je vhodné se přeobjednat. V případě zdravých jedinců je odpověď na otázku, kdy je očkování nejvhodnější, jednoduchá: je to právě teď. Platí to i pro seniory trpící nějakou chronickou nemocí, která většinou průběh infekční choroby, jako je chřipka nebo právě IPO, může značně komplikovat.
WHO řadí odmítání očkování mezi hrozby globálního zdraví
Díky očkování je možné snížit riziko onemocnění život ohrožujícími infekcemi. Na tento fakt upozorňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která do deseti „Hrozeb globálního zdraví 2019“ zahrnula „odmítání očkování“. Podle zprávy WHO je očkování jedním z nákladově nejúčinnějších způsobů, jak se vyhnout chorobám. „V současnosti zabraňuje 2–3 milionům úmrtí ročně,“ uvádí zpráva WHO. Pneumonie měla podle WHO například v roce 2017 na svědomí celosvětově 15 procent úmrtí dětí do pěti let. Postoj WHO k očkování proti jiným respiračním onemocněním v souvislosti s koronavirem je následující: „Ačkoliv vakcíny, které pomáhají chránit proti určitým typům pneumonií, jako je pneumokoková pneumonie nebo pneumonie způsobená bakterií Haemophilus influenzae typu B, nejsou účinné proti onemocnění covid-19, očkování, které pomáhá chránit proti respiračním onemocněním, je doporučováno jako příspěvek k ochraně zdraví jednotlivců.“
Pro zajímavost:
Díky plošnému očkování se podařilo vymýtit některá vážná onemocnění, například pravé neštovice celosvětově, dětskou obrnu ve většině zemí světa. Očkováním se rovněž docílilo významného omezení výskytu některých chorob, jako je například černý kašel.
Pravidelné očkování v ČR se řídí vyhláškou č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (změny od 1. 1. 2018).
Dětský očkovací kalendář uvádí nejlepší možné načasování očkování. Jsou v něm zahrnuta povinná i dobrovolná očkování včetně očkování proti pneumokokům.
Děti jsou od ledna 2018 očkovány podle schématu 2 + 1, což znamená, že první dávka vakcíny proti pneumokokovým infekcím se aplikuje od 9. týdne věku dítěte, druhá dávka pak dva měsíce po 1. dávce, třetí dávka ve věku 11–15 měsíců. Očkování vakcínou Prevenar 13 je pro děti částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, podmínkou je aplikace všech dávek očkovací látky do 7. měsíce věku dítěte a přeočkování do 15 měsíců věku dítěte.
Dospělým se podává jedna dávka vakcíny. Aplikuje se tenkou jehlou nitrosvalově do deltového svalu na paži. S platností od 1. 1. 2018 je v souladu s novelou zákona č. 48/1997 Sb. hrazenou službou očkování proti pneumokokovým infekcím u pojištěnců nad 65 let věku.
Marta Molínová
