„Když z povrchu odstraníme tuto nepotřebnou vrstvu, voda a živiny se v budoucnu lépe dostanou ke kořenům a tráva lépe poroste. Na sběr odpadu se hodí pojízdný vozík s velkým košem, kam vše nepotřebné pohodlně nasbíráte a jednoduše vyhodíte,“ radí Petr Wagner z e-shopu Astoreo, který se specializuje na řadu moderních doplňků do domácnosti včetně zahradnického vybavení. S prvním sekáním je lepší počkat, až stébla narostou alespoň na osm centimetrů, přičemž nůž sekačky nastavíme do nejvyšší pozice.

Stromy potřebují prořezat

Pokud jsme to nestihli v zimě, měli bychom dokončit prořezání ovocných stromů a keřů. „Nejlépe pomocí teleskopických nůžek, které si můžeme prodlužovat podle potřeby a nemusíme neustále přesouvat žebřík, abychom dosáhli, kam potřebujeme. Práce s nimi je rychlejší a zároveň bezpečnější, protože se nemusíme na žebříku naklánět,“ doporučuje Wagner. Na začátku jara prořezáváme jabloně, hrušně, maliníky, rybízy nebo angrešty. Choulostivější druhy jako broskvoně a další peckoviny s prořezáním počkají až na teplejší měsíce.

Mladé stromy, které hodně rostou, potřebují výchovný řez, kterým se snažíme vytvořit pevnou a zároveň vzdušnou korunu. Díky tomu budou v létě více rodit. Plně rostlé stromy potřebují řez udržovací, aby se plozením příliš nevyčerpaly. Počátkem jara je také ideální čas stromy na zahradě pohnojit. „V průběhu března už můžete na zahradě vysazovat stromy ovocné i ty okrasné. Třeba my už začínáme tvarovat živé ploty,“ říká profesionální zahradník Václav Koudelka. Díky včasnému zastřižení živé ploty zhoustnou.

Probudíme záhony

Po zimě je rovněž na čase připravit záhony. Očistíme je od napadaných listů a mechu. Dalším krokem je prokypření půdy a první pletí. Je výhodnější si nasadit rukavice a začít boj s plevelem už nyní, ještě než se mu stačí utvořit semena. Do půdy bychom měli přidat kompost, aby více rodila. Také bychom si měli promyslet, kam jakou plodinu zasadíme, protože je výhodné je střídat. Neustálým sázením jednoho druhu na stejné místo se půda vyčerpává.

Na záhony můžeme začít vysazovat bylinky a také kořenovou zeleninu, pokud jsme ji už nezasadili na podzim. „U zeleniny může být časné vysazování ven riskantní, protože by sazenice mohly spálit ranní mrazíky. Dával bych ji ven až po svátku třech zmrzlých, tedy Pankráce, Serváce a Bonifáce. Do té doby bych sazeničky doporučil předpěstovat ve fóliovnících a sklenících,“ doporučuje Václav Koudelka.

Užívejme si krásu květin

Pokud jsme už na podzim zaseli cibulky s tulipány a hyacinty, můžeme se právě teď v březnu kochat jejich krásou. V březnu pak vysazujeme též květiny, které se umějí vypořádat i s chladnějším počasím. Typické jsou pro toto období macešky nebo petúnie, jež se dají pořídit ve spoustě barevných variací. Macešky si více libují v chladu, takže je zasaďte spíše do mírného stínu. Petúnie snesou i přímé letní slunce. Zasadit si je můžeme i na balkoně, kde vydrží až do konce léta.

Pozornost si na jaře zaslouží také trvalky, které jsme na zimu přikryli chvojím. Pokud byly suchá zima, je dobré jim dodávat vláhu ještě předtím, než začnou kvést. V březnu můžeme chvojí odstranit, stejně jako napadané listí, a přisypat trvalkám trochu kompostu. Nezapomeneme na rostliny na skalce, u kterých bychom měli zkontrolovat, jestli pevně sedí v půdě. Někdy se může stát, že z ní vypadnou kvůli mrazu nebo hrabajícím hlodavcům.

Jaro na balkoně

Pokud nemáme vlastní zahradu, můžeme se do zahradničení pustit i na balkoně. Prvním krokem je úklid dlažby, stěn, zábradlí i nábytku, pak se pustíme do osazování květináčů. Pokud máme balkon orientovaný na sever, bude se na něm dařit prvosenkám a begóniím. Jejich květy můžeme obdivovat už teď na jaře. Hodně světla na jižně orientovaných balkonech ocení kromě už dříve zmiňovaných petúnií také převislé surfinie. Nemusíme zapomínat ani na zeleninu. Pěstování v květináči vyhovuje různým odrůdám cherry rajčat nebo paprikám.

Marta Molínová