Diagnózu srdeční selhání si vyslechne zhruba každý pátý člověk nad 40 let věku

Případů srdečního selhání stále přibývá. Týká se jak žen, tak mužů. Pozitivní na celé věci je fakt, že dlouhodobé posuny medicíny mohou znamenat i zvyšující se kvalitu života pacientů s chronickým srdečním selháním. To je ale podmíněno jejich proaktivním přístupem.

Pacient, který se svým lékařem komunikuje, ptá se na nové možnosti a dodržuje režimová opatření, zásadně přispívá ke své léčbě. Naopak bez aktivního postoje pacientů je úspěšné vedení léčby velmi obtížné. Ocitáme se v době, kdy je role pacienta klíčová.

Jedním z hlavních úkolů lidského srdce je přečerpávat krev potřebnou k výživě tkání a orgánů celého těla. Při chronickém srdečním selhání však srdce nezvládá dostatek krve pumpovat. Pacienti se pak mohou potýkat s dušností, otoky dolních končetin a břicha, vyčerpáním, které není adekvátní vynaložené námaze, rychlým tlukotem srdce, častějším močením a náhlým nárůstem váhy. Charakter a nenápadnost příznaků vedou k tomu, že je lidé běžně ignorují. O svém onemocnění se často dozví až při první hospitalizaci. Přibližně čtvrtina pacientů je pak v průběhu 3 měsíců od propuštění z nemocnice znovu hospitalizována.

Jedním z důvodů opakovaných hospitalizací může být nedodržování doporučeného režimu. Přitom právě tato část léčby je plně v rukou pacientů, ale i jejich blízkých. Nevhodný režim může zhoršit prognózu onemocnění i do budoucna. Uvádí se, že 50 % pacientů se srdečním selháním umírá do 5 let po stanovení diagnózy. Tato prognóza je dokonce horší než u řady běžných onkologických onemocněních. Včasná diagnostika, vhodná léčba a dodržování režimových opatření jsou zásadní pro zajištění kvality života pacienta.

Aktivní dodržování režimových opatření snižuje riziko další hospitalizace

Diagnózu srdeční selhání si vyslechne zhruba každý pátý člověk nad 40 let věku. „Po stanovení diagnózy v řadě případů pacient zůstává v domácí péči a je nutné, aby rozuměl všem režimovým opatřením včetně těch dietních. Přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, není třeba rezignovat na aktivní životní styl. Po poradě s lékařem je možné stále provozovat některé fyzické aktivity. Je však třeba myslet i na odpočinek a další opatření, která mají významný vliv na kvalitu pacientova života. Aktivní přístup pacienta je u zvládání tohoto onemocnění klíčový,“ vysvětluje doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D. z II. Interní kliniky kardiologie a angiologie, 1. lékařská fakulta UK a VFN.

Léčba srdečního selhání je týmová práce

Přestože je srdeční selhání závažné onemocnění, rozhodně není stopkou do života. Někdy musí člověk trochu přibrzdit, aby mohl jet stále dál, rezignace však není na místě. Pacient by neměl váhat a u svého lékaře se průběžně informovat o tom, co pro sebe může udělat a jaké jsou nové léčebné možnosti. Stěžejní je potom dodržování režimových opatření. Pacienti by měli užívat léky dle domluvy s lékařem a také sledovat projevy svého onemocnění, prostřednictvím pravidelného měření krevního tlaku, váhy, obvodu pasu i končetin. Všechny tyto informace je pak dobré předat lékaři. Pro kontrolu projevů onemocnění je vhodný např. dotazník kontroly příznaků volně dostupný na www.rukunasrdce.cz, který lze vzít s sebou při návštěvě lékaře. Stejně důležité je najít si po domluvě s lékařem fyzickou aktivitu, která bude pacienta těšit i prospívat jeho zdraví. Zapomínat se nesmí ani na pravidelný odpočinek, sledování pitného režimu i příjmu soli.

Léčba srdečního selhání je týmová práce, nebojte se proto požádat o pomoc své blízké a mluvte s lékařem o projevech onemocnění i o nových léčebných možnostech. Medicína jde stále kupředu a díky správné léčbě a dodržování režimových opatření jde onemocnění zvládat, při zachování vysoké kvality života. Více informací o srdečním selhání můžete najít na www.rukunasrdce.cz.

Srdeční selhání

Srdeční selhání je onemocnění, které postihuje kolem 230 tisíc Čechů. Během života se rozvine u jednoho z pěti nad 40 let a jeho prognóza je horší než u některých běžných druhů rakoviny. Hlavní funkcí našeho srdce je udržovat krevní oběh a zásobovat tak všechny naše orgány kyslíkem a živinami. Při srdečním selhání srdce nezvládá tuto úlohu plnit a orgány nejsou dostatečně prokrvené. Mezi příznaky se řadí dušnost, otoky nohou a kotníků, nárůst váhy, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce a vyšší frekvence močení. Když není silné vaše srdce, nebudete ani vy. Ruku na srdce, staráte se o něj? Mluvte se svým lékařem. Co na srdci to na jazyku. Zdraví máte jedno. Ptejte se. Není to jedno.

Marta Molínová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *