Horko, změny tlaku, hmyzí štípnutí… Jak se připravit na a nástrahy léta?

Léto je spojené s odpočinkem, cestováním, zážitky, ale někdy také se zdravotními obtížemi vyvolanými sluncem, zkaženými potravinami či alergiemi na hmyzí pokousání. Útočí na nás horko, změny tlaku vzduchu, klíšťata či bolesti hlavy.

Přinášíme manuál, jak se takovým obtížím, pokud možno, vyhnout nebo se s nimi vypořádat co nejlépe.

Jaký dodržovat v létě pitný režim? 

Existují různá doporučení, kolik tekutin máte v létě vypít, ale měla by se brát spíše jako orientační. „Protože se v horku zpotíte, je určitě třeba pít více než obvykle. Především ale přizpůsobte svůj pitný režim tomu, kde se pohybujete a co děláte. A pijte vhodné nápoje: nealkoholické, neslazené, čistou vodu, chladný čaj, ovocné i zeleninové šťávy doplněné vodou,“ říká Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci, EUC Klinika Praha – Malešice. Máte-li problém vypít v horkých dnech více tekutin, zkuste to po malém množství: vypijte třeba půl deci každých patnáct až dvacet minut.

„Jsou to jen tři loky, ale na konci dne budete sami překvapeni, kolik jste toho vypili,“ říká Lucie Michalů. Pamatujte také na to, že svůj příjem tekutin můžete zvýšit i ovocem a zeleninou, studenou polévkou, ideální jsou například meloun či okurka.

Co dělat, když nás trápí bolest hlavy, motolice nebo zvracení způsobené horkem či sluncem?

 Z vedra se nám v létě může udělat špatně, ať už jde o následek úžehu, který je způsoben horkem, nebo úpalu z dlouhého pobytu na slunci, který se může projevit i později v nočních hodinách. „Přemohlo-li vás horko, je dobré být v klidu, doplnit tekutiny, osprchovat se studenější vodou a odpočívat – nejlépe v chladnějším prostředí. Na bolest můžete použít analgetika či paralen. Je-li vám na zvracení, doplňte tekutiny, pokud možno vychlazeným nápojem, ale jen po malých douškách, aby jej žaludek dobře toleroval,“ říká Lucie Michalů. Pokud se vám do několika hodin neuleví, nebo trpíte nějakou závažnou nemocí, konzultujte nebo vyhledejte raději lékaře. Vždy myslete na to, že závažné onemocnění může přijít i za horkého dne, kdy můžeme mít pocit, že vše je z horka.

„Chcete-li těmto problémům předejít, nechoďte na slunce v poledních hodinách, ale ráno
a k večeru. Netravte na slunci veškerý čas, choďte se ochlazovat do stínu či do klimatizované místnosti, nebo se osprchujte, případně si alespoň namočte ruce nebo nohy. Často také pijte chladnější, ale ne příliš studené nápoje,“ radí Lucie Michalů.

Co dělat při alergické reakci po štípnutí hmyzem?

Alergická reakce na štípnutí hmyzem není příjemný zážitek a jistě není bez rizika, neměli bychom ale hned začít panikařit a představovat si těžkou alergickou reakci spojenou
s udušením. „V mnoha případech jde o lokální podráždění, které na začátku může být doprovázeno pocitem slabosti, postižené místo může být začervenalé a oteklé, ale člověk normálně dýchá, polyká, nedusí se, neotéká v obličeji či v ústech, nekolabuje a stav je
v řádu minut stále stejný, lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že nedojde k nějakému dramatickému vývoji. Zůstaňte proto v klidu, místo chlaďte. Pokud máte léky na alergii, můžete je podat. Pokud si nejste jisti, stav se prudce zhoršuje, pacient kolabuje, otéká, dusí se, volejte záchrannou službu linku 155, operátorka vás navede. Vždy však buďte nemocnému oporou a nezmatkujte, on sám se bojí a pokud vidí ještě vás, nemá jistotu, o kterou se dá opřít,“ říká Lucie Michalů.

Jak správně vyjmout klíště? Dezinfikovat, namazat, zakapat?

Neustále se ve společnosti mění názory, jak klíště správně odstranit. Jenže na směru točení, kroucení, případně kývání ve skutečnosti nezáleží. „Můj osvědčený způsob je: vezměte si štětičku a točte s ní přes klíště, jako když malujete malinký puntík pořád dokola,“ radí Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci. Můžete předtím klíště zmrazit speciálním sprejem, který se začal nedávno prodávat. Po odstranění klíštěte použijte na dané místo dezinfekci, případně alespoň mýdlo. Poté můžete nanést dezinfekční mast, ale nutné to není. Místo přelepte jen v případě, že hrozí jeho podráždění, třeba oděvem. Pinzetě se raději vyhněte, protože byste mohli klíště spíš rozmačkat anebo přetrhnout.

Zapište si, kdy a kde jste klíště na těle měli.

„Pokud se po vynětí klíštěte v daném místě nebo jinde na těle objeví začervenání, skvrna, projeví se bolesti hlavy, teplota, bolesti kloubů, je dobré vyhledat lékaře a upozornit ho, že jsme klíště měli. Praktický lékař vám po 5-6 týdnech od přisátí může udělat krevní testy
a následné onemocnění řešit. Dříve se totiž v krvi nic neobjeví,“ říká Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci.

Jak ošetřit štípance, aby nesvědily? 

Po ošetření štípanců od hmyzu je ideální chladivý gel se složkou proti svědění a proti otoku, ten můžete kombinovat třeba se studeným obkladem. „Máte-li hodně poštípané ruce či nohy, snažte se je nechat v klidu a pokud možno je držte ve zvýšené poloze, jde o prevenci proti otoku. Samotné podráždění po štípnutí může být bolestivé několik dnů a otok též ustupuje pomalu, v případě potřeby si můžete vzít léky na bolest, eventuálně antihistaminika,“ vysvětluje Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci, EUC Klinika Praha – Malešice.

Jak postupovat, když se někdo topí? 

Pokud uvidíte tonoucího, zvažte svoje síly. „Na prvním místě je třeba vždy myslet – i když to vypadá sobecky – na bezpečnost vaši jako zachránce. Je důležité zavolat 155 a počkat na pomoc než nebezpečí vystavit sám sebe. Myslete na to, jak těžké je v hluboké vodě zvládnout člověka, co se bojí, brání a v panice udělá vše pro svou záchranu. Musíte si prostě být jisti, že máte dost sil na vytažení tonoucího. Spíše se rozhlédněte, zda kolem není něco, co by se dalo tonoucímu hodit, aby se chytil – větev, lano, cokoli, co plave. Záchrannou službu volejte vždy, operátorka vás dle vašich informací v případě potřeby navede, co na místě uděláte, také aktivuje další složky integrovaného záchranného systému,“ zdůrazňuje Lucie Michalů.

„U dětí většinou máme dost sil k záchraně, ale přesto myslete na bezpečí zachránce, pozor na jez či jiné nebezpečné místo. A dítě je i patnáctiletý kluk, který může být vyšší než vy. Každopádně i v tomto případě co nejdříve zavolejte linku 155, operátorka vás bude navigovat, co máte přesně dělat a souběžně vyšle sanitku. Po celou dobu, co sanitka jede na místo, s vámi může zůstat na telefonu a koordinovat akci. Pokud dítě vytáhnete, nereaguje, nedýchá, je nutné zahájit resuscitaci a pokračovat v ní do příjezdu sanitky anebo do chvíle, kdy se začne dítě aktivně bránit. To vše operátorka zjistí a navede vás vteřinu po vteřině,“ uvádí Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci.

Proč neskákat do vody rozehřátí?

Do vody bychom měli ve vedrech vstupovat pomalu a rozvážně. „Když u člověka rozpáleného ze slunce či z horka dojde k náhlému ochlazení, může jeho organismus zareagovat stažením cév a může dojít i k náhlé srdeční zástavě,“ upozorňuje Lucie Michalů.

Co s následky změny tlaku vzduchu?

V případě horkých dnů a dnů, kdy zazní výstraha týkající se změn tlaku vzduchu, je nejlepší se zdržovat doma, dostatečně pít, ochlazovat se a naordinovat si klidový režim. „Poslouchejte své tělo, které vám určitě neříká, že máte jít ihned posekat zahradu. Nejen člověk citlivý na změny atmosférického tlaku může pociťovat motání a bolest hlavy, slabost, nevolnost, pocit spavosti, únavy, dušnosti a v neposlední řadě u chronických pacientů může dojít třeba k bolestem na hrudi, dušnostem či kolapsu a jiným komplikacím,“ uvádí Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci.

Co v létě nejíst? 

V létě není třeba se nějakým pokrmům úplně vyhýbat, ovšem měli bychom si dát pozor, jak bylo dané jídlo připraveno a kde byly skladovány suroviny. „I nesprávně uskladněná smetanová zmrzlina vám může způsobit žaludeční problém. Já osobně se snažím v létě vyvarovat majonéz a u grilovaných potravin si dávám pozor, aby byly dostatečně tepelně upraveny. V létě se také rychleji kazí saláty se zálivkami. Obecně u potravin sledujte dobu spotřeby a zda byly uchovány v chladu, pokud je to u nich důležité,“ zdůrazňuje Lucie Michalů.

Co dělat, když se vám udělá špatně od žaludku? 

Pokud se u vás v létě projeví průjem či zvracení, spojené případně i se zimnicí, často stačí vytrvat 12 až 24 hodin, tlumit horečku, doplňovat tekutiny, odpočívat a nic nejíst. „Takový stav může být doprovázen bolestí břicha, ale pozor, pokud je bolest prudká a neustupující, je nutné vyhledat lékaře. A jedná-li se o prudké mnohonásobné zvracení – ztrátu tekutiny, kdy se do hodiny dostaví opakovaně průjem se změnou barvy stolice, popřípadě s krví,
a cítíte-li se na kolaps, kontaktujte lékaře také,“ uvádí Lucie Michalů.

Jak chránit pokožku před sluncem?

V létě intenzivní sluneční záření vyvolává podráždění až spálení kůže, způsobuje i vyrážky, ekzémy. Často se k tomu přidruží i zimnice, svědění kůže, nevolnost. „Proto je velmi důležité, abyste si pokožku chránili nejen opalovacím krémem s vysokým ochranným faktorem, ale také přemýšleli nad svým oděvem. Je totiž známo, že pokožka může reagovat i ve stínu, pod slunečníkem. Ochrání ji právě vhodný oděv,“ říká Lucie Michalů, vedoucí sestra lékařské služby první pomoci, EUC Klinika Praha – Malešice. Upozorňuje také, že je třeba před sluncem chránit hlavu. „Nechoďte na slunce bez pokrývky hlavy, dejte si přitom pozor, aby nebyla z materiálu, kvůli kterému se zapaříte nebo přehřejete. Klidně si zvolte takový, který je v případě potřeby možné namočit a tím se ochladit,“ podotýká Lucie Michalů.

„Pokud vaši pokožku podráždilo slunce, lze jako první pomoc použít chladivý gel, který také zmírňuje svědění. Odeznění příznaků ale nemusí být okamžité, a když potíže přetrvávají, vyhledejte odbornou pomoc,“ dodává Lucie Michalů.

Na co je třeba ještě myslet, když jdeme na slunce?

„Než vyrazíte na slunce, myslete také na svoje oči a nasaďte si kvalitní sluneční brýle s UV filtrem. V letních měsících můžou oči i kvůli klimatizovaným prostorám vysychat, proto je dobré pravidelně používat oční kapky,“ radí Lucie Michalů.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.