Jedinečné chutě a vůně dodává jídlům vhodně zvolená kombinace koření a bylinek, vyplatí se vsadit kvalitu a tu pořádně chránit. Největším nepřítelem koření je totiž vlhko, světlo a horko.
Platí tři hlavní zásady. Zaprvé musí být koření v těsné dóze, aby do něj nešlo vlhko. Ideální je sklo. Dobrou volbou jsou také uzavíratelné sáčky na suchý zip. „Jinak dochází ke ztrátě aromatických látek a u některých druhů, které do sebe jímají vzdušnou vlhkost, k jejich spékání, tedy tvrdnutí,“ vysvětluje kvalitář společnosti Vitana Pavel Beneš. Za další platí, že ačkoliv téměř všechny druhy koření můžete mít normálně uskladněné v kuchyni, protože snesou běžnou pokojovou teplotou kolem 25 stupňů Celsia, nikdy by neměly být vystaveny přímým slunečním paprskům.
Nejcitlivější jsou sušené bylinky jako je petržel, pažitka či bazalka. Oproti tomu například kmín, pepř či skořice jsou vůči záření odolnější.
Výjimkou je červená paprika. Ta by mohla ztratit červenou barvu a rychleji hnědnout. „Doporučená optimální teplota z hlediska uchování původních senzorických vlastností, zejména barvy, je u papriky do 8 °C. Proto je dobré ji skladovat v chladničce, samozřejmě opět v neprodyšném obalu,“ dodává odborník na koření.
Mlít či nemlít?
Obecně u jakéhokoli koření platí, že v mleté variantě vydrží méně. Jestliže budeme dodržovat všechny zásady správného skladování, koření vydrží v dobré kondici jeden až tři roky. K největším ‚držákům‘ patří celá semena, jako je například kmín, anýz, fenykl nebo pepř. I tak bychom ale koření neměli kupovat do zásoby.
