Zimní úrazy – kdy je sádra na škodu?

Zlomeniny, vyvrtnuté kotníky, poškozené vazy v koleni, natažené nebo natržené svaly. Jak dlouhá a úspěšná bude rekonvalescence, závisí na správném postupu bezprostředně po úrazu – způsobu fixace postiženého místa a rychlém nástupu rehabilitace.

První kroky většiny zraněných vedou do čekáren chirurgií nebo ortopedií, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí či vyvrátí zlomenina. Případně se nasadí sádra a lékař naordinuje klidový režim. Méně obvyklá, ale stejně vhodná je při vyloučení fraktury kosti okamžitá návštěva fyzioterapie, kde je možné díky přístrojům urychlit hojení měkkých tkání.

„Rozšířená je přístrojová lymfa a k nejefektivnějším patří vysokoenergetická fokusovaná rázová vlna, ale existují i další metody pro zvýšení látkové výměny a stimulace regenerace tkání. I tato léčba však v akutní fázi zranění vyžaduje fixaci,“ uvedla hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková. „Fixace by měla tělu poskytnout tolik pasivní podpory, kolik potřebuje, ale ne více, než je nutné. Jde-li o zlomeninu, je sádra nezbytná. Ovšem jedná-li se o poškození měkkých tkání, podle vážnosti úrazu je efektnější fixovat bandáží nebo pevnější ortézou. Setkala jsem se s případy, kdy lékař využil sádru při léčbě tenisového lokte, aby docílil stoprocentního klidu měkkých tkání. Jako fyzioterapeut s tím ne zcela souhlasím, protože pak dojde k atrofii svalů a pacient musí po sejmutí sádry dále rehabilitovat. Úplné vyléčení, včetně rozhýbání svalů, se tím mnohonásobně prodlužuje.“

Ortéza, s pevnými výztuhami i bez, velmi dobře fixuje kloub proti pohyblivosti. Používá se v pooperačních stavech, při těžších úrazech, jako je přetržení vazů v koleni či kotníku, zánětu šlach v karpálním tunelu nebo při větší zátěži, například musí-li člověk s vyvrtnutým kotníkem chodit do práce. Bandáž nebo kinesiotaping zabraňují otokům tkáně při lehčích zraněních, aniž by omezily hybnost těla. Pomáhají například při vyvrtnutém kotníku, kdy pacient dodržuje klidový režim, leží s nohou výš, než má srdce, a problematické místo pravidelně chladí. V neposlední řadě bandáže hojně využívají sportovci k fixaci nestabilních kloubů.

Při zranění měkkých tkání má oproti sádře fixace ortézou, případně bandáží dvě výhody: umožňuje okamžitou manuální rehabilitaci i urychlené hojení pomocí terapie rázovou vlnou, které zkrátí léčbu na minimum.

„Při akutním zranění měkkých tkání, nejedná-li se o zlomeninu, pacientům doporučujeme nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou. Poté aplikujeme lymfotape, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů doporučujeme fixující ortézu a terapie s rázovou vlnou opakovat. Bolestivost odchází do několika dnů. Máme případy, kdy dva týdny po úrazu s přetrženými vazy byl klient zhojený a s poučením, jak nohu šetřit a chránit před dalším podvrtnutím, odjel na vysokohorskou dovolenou. U chroničtějších úrazů, kdy i po fixaci sádrou přetrvává otok a bolest, je terapie rázovou vlnou vhodná zhruba jednou týdně v kombinaci s manuální fyzioterapií,“ popsala Iva Bílková.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *