Přestože se do této chvíle žádný zázračný elixír mládí nepodařilo objevit, lidé se dožívají stále vyššího věku a léta „navíc” si užívají. Čilí sedmdesátníci cestují po světě, sportují, věnují se koníčkům a na vysedávání na zápraží nebo na lavičce v parku nemají čas.
Na druhou stranu je ale pro seniory stále větší hrozbou to, že na „stará kolena” budou závislí na svých nejbližších. Počet lidí s demencí se ve světě, podle zprávy WHO z roku 2015, pohybuje kolem 47,47 milionu a předpokládá se, že jejich počet dále poroste. V České republice se odhaduje, že v roce 2020 bude dementních pravděpodobně 183 000 lidí. Skutečná čísla mohou být ale vyšší, protože část lidí není nikdy vyšetřena a diagnostikována.
Nejlepší prevencí demence je aktivní život
Mnohé rizikové faktory demence, ať už je její příčinou Alzheimerova choroba, nemoc nebo vzniknou na základě cévního onemocnění, např. cévní mozkové příhody, ovlivnit nelze. Nejvýznamnější roli hraje věk – v pětašedesáti letech postihuje demence zhruba jednoho člověka ze třinácti, v devadesáti už je postižen každý druhý. Výzkumy naznačují, že určitý podíl na vývoji demence může mít i genetika. Pak tu jsou vnější vlivy, které ale můžeme omezit, ať už je to kouření, nadměrné užívání alkoholu nebo obezita. Předcházet demenci lze podle současného pohledu hlavně aktivním životním stylem, při němž rovnoměrně zaměstnáme psychiku i fyzické tělo.
Na první místo ale kladou odborníci pohyb, ten podle nich prospívá starším lidem rozhodně více než třeba luštění křížovek a sudoku, nebo studium na univerzitách třetího věku. Ideální je každý den alespoň 30 minut sportovní aktivity nebo jakéhokoli jiného pohybu, stačí i obyčejná chůze. Vhodné sporty pro seniory jsou zejména plavání, které šetří často degenerativní artrózou postižené klouby, nebo nordic walking. Milovníci cyklistiky mohou s postupem času „přesedlat” na stabilnější koloběžku a příjemnou pohybovou aktivitou pro starší a pokročilé je také tanec. Důležité pro mozek je, aby se v těle rozproudila krev. Pro své fungování totiž potřebuje hlavně kyslík – mozek spotřebovává 15 až 20 procent okysličené krve z krevního oběhu.
Dostatek energie pro správné fungování mozku
Mozek ale musí nejen „dýchat”, ale i „jíst”. V souvislosti s činností a výživou mozku se nejčastěji mluví o důležitosti příjmu tekutin a glukózy jako nejvýznamnějšího zdroje energie. „Ve výživě je ale potřeba zaměřit se na řadu dalších nutrientů, které mohou mít na náš mozek významný vliv. Jsou to např. n-3 (omega 3) mastné kyseliny, vitaminy a další ochranné látky, jako jsou antioxidanty,” říká nutriční terapeutka Mgr. Tamara Starnovská z Fóra zdravé výživy.
Nároky na výživu jsou ještě vyšší, pokud mozek onemocní. Jeho energetická potřeba se až zdvojnásobuje. Doporučená energetická hodnota stravy se navyšuje až na 50 kcal (210 kJ)/ 1 kg tělesné hmotnosti a den. Například při hmotnosti 70 kg je to 3 500 kcal (14 700 kJ). Zvýšená je i potřeba specifických složek výživy, nejen n-3 mastných kyselin a antioxidantů, ale také bílkovin. V rámci dietních úprav stravy je důležité přihlížet rovněž k faktu, že degenerativní onemocnění mozku se týká zejména osob v seniorském věku. Je tedy třeba brát ohled na specifika stárnoucího organismu, která s sebou přináší celou řadu dalších výživových nároků.
„Špatná výživa může přivodit nežádoucí hubnutí až podvýživu,” varuje Tamara Starnovská. „Strava by ale neměla být příliš objemná, aby ji starší člověk dokázal sníst, proto se často zvyšuje podíl tuků v jídelníčku.” Ty totiž mohou navýšit energetickou hodnotu stravy bez nutnosti významného zvětšení jejího objemu. Vybírat je nutné tuky, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv. Převažovat by měly ty bohaté na tzv. polynenasycené mastné kyseliny (PUFA) s důrazem na n-3 (omega 3) mastné kyseliny. Ty mají nejen příznivý vliv na zdraví mozku, ale pomáhají také snižovat riziko srdečně-cévních chorob, které právě vedou k degenerativním onemocněním mozku.
Důležité je (a to v každém věku) dbát také na množství vypitých tekutin – ideální k dostatečnému zavodnění organismu i v horkých dnech jsou voda nebo neslazené ovocné či bylinné čaje. „Tělo má svoje vnitřní regulační mechanismy, dva až dva a půl litru vody denně k jeho správnému fungování stačí. Dostatečné zavodňování organismu dokonce slouží jako prevence zbytečného zadržování tuků a vody. Pokud trpíte zadržováním vody v těle, rozhodně neplatí, že byste měli pít o to méně. Namísto toho je žádoucí pozměnit celý stravovací režim a zařadit do něj potraviny, které pomáhají s odvodněním – například rajčata, rukolu nebo třeba meloun,“ radí profesor MUDr. Vladimír Teplan, nutricionista a odborný garant výživového programu Cambridge Weight Plan.
