Použité suroviny:

• 190 g celozrnné špaldové mouky
• 150 ml čerstvého mléka
• 50 ml kefírového mléka nízkotučného
• 1 sáček sušeného nebo čerstvého droždí
• 3 žloutky
• 170 g ovesných vloček (jemně namletých)
• 50 g třtinového cukru
• 70 ml oleje (můžeme použít zdravější variantu např. kokosový olej)
• 1 lžička vanilkového extraktu
• sušené ovoce dle chuti (nasekané meruňky, brusinky, rozinky dle toho, co máme doma)
• vejce na potření
• mandle na posypaní

Postup:

V hrnku s 50 ml ohřátého mléka, třtinového cukru a droždí připravíme kvásek, který necháme odstát. Po dobu, co nám bude kvásek stát, vyšleháme žloutky se zbylým mlékem a přidáme kefírové mléko nízkotučné. Do vyšlehané hmoty přidáme ovesné vločky, špaldovou mouku, olej a extrakt z vanilky. Jakmile máme těsto vyšlehané, přidáme sušené ovoce a kvásek. Takto vzniklé těsto necháme stát alespoň hodinu na teplém místě než nám pěkně vykyne. Z vykynutého těsta vytvoříme jeden velký bochánek, případně můžeme tvořit i několik malých bochánků. Potřeme rozšlehaným vajíčkem a pečeme při 180°C dozlatova zhruba 40 – 50 minut.

 

Velikonoční cupcake ze špaldové mouky

Použité suroviny:

• 125 g špaldové mouky
• 50 g třtinového cukru
• 100 ml kefírové mléka nízkotučného
• 60 ml oleje (můžeme použít např. kokosový olej)
• 1 lžička prášku do pečiva
• 1 větší vejce
• 1 vanilkový cukr
• špetka soli

Krém:

• 250 g mascarpone nebo tučný tvaroh
• 65 g moučkového cukru
• 100 ml čerstvé smetany
• na dozdobení drobné ovoce nebo barevné zdobení

Postup:

Do mísy přesypeme mouku, prášek do pečiva, špetku soli a dáme stranou. Ve druhé míse si vyšleháme vejce s třtinovým a vanilkovým cukrem, poté přidáme olej. Do vzniklé směsi začneme postupně přidávat špaldovou mouku s práškem do pečiva a kefírové mléko nízkotučné. Vyšleháme dohladka.

Troubu si předehřejme na 170°C a formu na muffiny vyložíme papírovými košíčky.  Těsto rozdělíme do asi 12 košíčků tak, aby byly do 3/4 plné. Pečeme zhruba 20 minut.

Mezitím, co se nám cupcake pečou si připravíme krém. Dohladka si vyšleháme mascarpone, případně tučný tvaroh, můžeme přidat vanilkové aroma. Přidáme prosetý cukr a nakonec i čerstvou smetanu. Pokud chceme krém tužší, je lepší cukr smíchat se ztužovačem šlehačky. Vzniklý krém můžeme dát ještě více ztuhnout do lednice.

Po vyjmutí z trouby necháme cupcake vychladnout a nakonec zdobíme krémem, posypkou.

*******************

Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům křesťanů. Jsou oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. V západní křesťanské tradici Velikonoce připadají na neděli po prvním jarním úplňku, tedy na měsíc březen či duben. Slovanský název svátku, Velikonoce, se vztahuje na „velkou noc“, v níž byl Kristus vzkříšen.

Svatý týden začíná Modrým pondělí, kdy dětem a studentům začínaly jarní prázdniny. Následovalo Šedivé úterý. V tento den hospodyně uklízely a vymetaly pavučiny. Ani jeden z těchto dvou dnů nebyl nijak výjimečný z hlediska lidových zvyků. Větší roli hrály dny nadcházející. Popelečná středa, neboli také Škaredá či Sazometná byla dnem, kdy Jidáš na Ježíše žaloval. Vymetávaly se saze z komína, odtud název Sazometná. V tento den se nemá podle lidové pověry nikdo škaredit, protože by mu to mohlo vydržet každou středu v roce. Zelený čtvrtek byl dnem odpuštění. Rodiny se modlily a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Uklízelo se a smetí se odnášelo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony – „Odlétaly do Říma“. Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky „klapání“. V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o  Jidášovi. Dodnes se právě tento den objevuje na pultech pečivo „jidáše“, které se i dříve podávalo namazané medem.

Velký pátek byl den hlubokého smutku a dodržoval se přísný půst na památku ukřižovaného Ježíše Krista. Také výzdoba kostelů byla tento den chudá a písně se zpívaly bez doprovodu varhan. Někde i na Velký pátek nahrazovaly řehtačky hlas zvonů a oznamovaly poledne a ranní i večerní klekání. Chodilo se s velkým hlukem po vesnici, děti s řehtačkami honily Jidáše. Nemělo se pracovat na polích, hýbat se zemí, nemělo se prát prádlo. Přesto symbolem Velkého pátku byla voda, tou se lidé omývali pro zdraví, vykrápěl se chlév a omývala zvířata. Také se tento den děly zázraky, zem se otevírala, aby ukázala své poklady.

Na Bílou sobotu se ještě před východem slunce muselo uklidit, vybílit stavení, vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových proutků, vázaly se březové větvičky a zdobila se vajíčka. Boží hod velikonoční vycházel ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Noc byla označována za „velkou“ , odtud pochází název Velikonoce. V neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla, jako vejce, mazanec, beránek, víno a chleba. Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší rodiny, bez přátel a známých. Na Velikonoční pondělí  neboli Červené pondělí brzy ráno vycházeli chlapci, koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal pomlázkou, ten omládl.