Pracujících seniorů v tuzemsku stále přibývá. Dle aktuálních dat Českého statistického úřadu se jejich počet za posledních 20 let zvýšil více než dvojnásobně. Roste navíc i počet lidí starších 65 let, kterých bude dle odhadů ČSÚ v roce 2020 již 2,2 milionu.
Pracující penzisté se stávají stále důležitější pracovní silou a na velké zaměstnanosti, která v tuzemsku panuje, mají nezanedbatelný podíl.
Dosažení důchodového věku pro zaměstnance automaticky neznamená, že musí ukončit pracovní kariéru. Naopak. Věk totiž není zákonným důvodem pro vyhazov z práce, důchodce tak může i nadále zůstat v pracovním poměru, navazovat ale lze i nové spolupráce. „Vzhledem ke stárnutí populace jsou penzisté stále cennější pracovní silou. Trendem
tak je, že zaměstnavatelé si tyto zkušené pracovníky, které často nemají kým nahradit, snaží udržet a vycházejí jim vstříc,“ komentuje Vojtěch Šmarda ze společnosti Senior Safe, jež seniorům nabízí asistenční služby. Lidé v důchodovém věku tedy mohou bez problému navázat pracovní poměr na dobu neurčitou, přivydělávat si na dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti, ale i podnikat. Omezeni jsou pouze jedinci pobírající předčasný důchod. Ti mohou do doby dosažení řádného důchodového věku vykonávat pouze takovou výdělečnou činnost, která neznamená účast na sociálním pojištění. Využít tudíž mohou pouze práci na DPP nebo DPČ s výdělky do limitů.
Poplatky se penzistům nevyhnou, mohou ale využít slevy
V případě, že senior i po dosažení důchodového věku setrvá v klasickém pracovním poměru, pravidla pro odvody pojištění se pro něj nemění. Zaměstnavatel mu dál každý měsíc srazí 6,5 % z hrubé mzdy na sociální pojištění a 4,5 % na pojištění zdravotní. Za pracujícího důchodce ve standardním poměru pak zaměstnavatel odvádí také zálohu na daň z příjmu. Zde mají důchodci právo uplatnit slevu na poplatníka, která dosahuje 2 070 korun měsíčně. Zvýhodnění však nelze využít u více zaměstnavatelů zároveň. V případě práce na dohodu o provedení práce pak pracující penzisté odvádějí zdravotní a sociální pojištění v případě, že jejich měsíční výdělek přesáhne 10 tisíc korun. U práce na dohodu o pracovní činnosti je pak hranice nastavená na 2,5 tisíce korun.
S mírně odlišnými pravidly pak senioři setrvávající v hlavním pracovním poměru musejí počítat v případě nemocenské. Stejně jako ostatní zaměstnanci mají i penzisté právo na náhradu mzdy od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti, dle zákona však mohou tyto náhrady čerpat maximálně 70 dní v roce.
Senioři se podnikání bát nemusejí
I důchodci se mohou bez obav věnovat podnikání. Využít mohou dokonce celou řadu výhod. Podnikání v důchodovém věku se bere jako vedlejší činnost, senior tak do určitého limitu není povinen odvádět příspěvky na pojištění. Rozhodující pro tyto účely je čistý zisk podnikatele, tedy celkové příjmy okleštěné o celkové náklady. Částka, na níž se nevztahuje povinnost platby pojištění je pro letošní rok 67 756 korun. V případě že důchodce v rámci své podnikatelské činnosti stanovenou částku přesáhne, se však platbě pojistného nevyhne. Přesáhne-li jeho roční příjem z podnikání 15 tisíc ročně, pak musí zaplatit též daň z příjmu a v řádném termínu podat daňové přiznání. „Velkým plusem je, že ani velké výdělky již neovlivňují výši důchodu podnikatelů. V minulosti museli penzisté s ročními příjmy nad 840 tisíc zdanit nejen své příjmy, ale i důchody. To je však díky rozhodnutí Ústavního soudu v současnosti považováno za protiústavní,“ kvituje Roman Beránek ze společnosti Senior Safe.
Práce v důchodu může vést k jeho zvýšení
Pracovní činnost v důchodovém věku může seniorům přinést i další výhody. Zažádat si dokonce mohou o navýšení důchodu. V případě, že senior pobírá důchod v plné výši, může po každých 360 odpracovaných dnech zažádat o navýšení výpočtového základu důchodu o 0,4 %. Senioři pobírající během pracovní činnosti polovinu důchodu pak mají nárok na navýšení o 1,5 % za každých 180 odpracovaných dní. Pokud se penzista rozhodne důchod prozatím nepobírat, výpočtový základ se mu poté zvýší o 1,5 % za každých 90 odpracovaných dní. Pracující senioři si tak mohou polepšit o desítky až stovky korun měsíčně. O zvýšení důchodu si ovšem musejí zažádat, a to na správě sociálního zabezpečení v místě bydliště.
