Fyzická nečinnost je zodpovědná za 5,3 milionů úmrtí na světě, 3,8 % demence a náklady zdravotních systémů v této souvislosti představují téměř 54 miliard dolarů. Sedavá činnost představuje další nezávislý, ale ovlivnitelný rizikový faktor civilizačních onemocnění. Zařazením pohybu do života, alespoň na 30 minut denně, výrazně snížíme riziko nemocí blahobytu.
Časopis The Lancet publikoval v letech 2012 a 2016 série vědeckých článků věnovaných právě fyzické aktivitě v kontextu současného, zrychleného životního stylu. Obě tyto série vyšly symbolicky při příležitosti pořádání letních olympijských her.
Proč se hýbat každý den?
Podle článků z roku 2012 je absence pohybu příčinou 5,3 miliónů úmrtí na světě. Třetina dospělých a 80 % dospívajících nedosahuje doporučovanou fyzickou aktivitu v rozsahu střední a vyšší fyzické zátěže.
Dospělí by se měli hýbat alespoň 30 minut denně
a 60 minut platí pro adolescenty. Tím, že zařadíme do svého denního programu a životního stylu pohyb, výrazně snižujeme riziko předčasného úmrtí, demence nebo jiné civilizační nemoci. Podle článků z července roku 2016 a statistických je fyzická nečinnost celosvětově zodpovědná za 3,8 % demence. Sedavá činnost po celý den také významně zatěžuje náklady na zdravotní systém.
Jak dlouho se denně hýbat?
Profesor Ulf Ekelund a jeho tým sledovali souvislost pohybu s předčasným úmrtím. Součástí meta analýzy bylo 1005791 osob po dobu 2 až 18 let. V průběhu sledovaného období zemřelo 84 609 osob (8,4 %). Osoby byly rozděleny do 4 skupin podle rozsahu fyzické aktivity. Dvě skupiny s nejnižší fyzickou aktivitou měly až 59 % vyšší riziko úmrtí oproti skupině s nejvyšší fyzickou aktivitou. Studie dále ukázala, že osoby, které sedí denně více než 8 hodin, mohou nedostatek pohybu kompenzovat fyzickou aktivitou o střední intenzitě v rozsahu 60 – 75 minut denně. Sedavé zaměstnání vyvážené odpovídajícím pohybem nezvyšuje riziko úmrtí. Vědecká skupina profesora Dinga zase odhadla výši nákladů zdravotních systémů. Ty v souvislosti s nedostatkem pohybu představovaly v roce 2013 celosvětově částku 53,8 miliardy dolarů. K tomu je ještě nutno připočíst dalších 13,7 miliard dolarů, které vyjadřují číslem ztrátu produktivity. Tato studie zahrnuje 142 zemí z celého světa. V České republice jsou odhadovány přímé roční náklady na zdravotní péči
v souvislosti s fyzickou nečinností v rozsahu 129,5 milionů dolarů a nepřímé náklady na 52 milionů dolarů jako ztráta produktivity. Světová zdravotnická organizace WHO si stanovila jako jeden z cílů snížení fyzické nečinnosti o 10 % do roku 2025.
Rada odborníka
„S pohybem je to podobné jako s výživou. Má velký vliv na naše zdraví, i na to, jak se cítíme. Proto bychom na něj neměli zapomínat!“ říká odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju, o.p.s. Ing. Petr Havlíček, specialista na zdravý životní styl. Dál radí, co můžeme udělat v sedavém zaměstnání každý den: „ Pokud ale dlouho sedíte, je dobré měnit co nejčastěji polohy, občas se projít, protáhnout a nastavit si pracovní prostředí tak, aby to odpovídalo zásadám správné ergonomie a nedocházelo k přetěžování některých svalových skupin. Další tipy jak zařadit pohyb do denních aktivit jsou ve videu iniciativy Výživa a sport.
https://www.youtube.com/watch?v=gKYBVRemgv0
