Z výzkumu Sociologického ústavu AV ČR zaměřeného na vztahy mezi rodinou a zdravím vyplynulo, že ženatí muži a vdané ženy jsou zdravější, spokojenější a žijí déle. Muži přitom až o devět let, ženy o osm.
Lidé žijící v manželství také méně často trpí depresemi a psychickými problémy a méně často podléhají závislosti na alkoholu a drogách. Pokud vdané ženy a ženatí muži onemocní, mají vyšší pravděpodobnost přežití a uzdravení. Jediná oblast, v níž prokazují horší výsledky než lidé svobodní, rozvedení či ovdovělí, je nadváha.
„Víme, že ženatí a vdané se vždy těšili delšímu životu než jejich svobodné, rozvedené a ovdovělé protějšky. Zajímavé ale je, že tyto rozdíly se v čase mění,“ říká vedoucí výzkumu, Dana Hamplová ze Sociologického ústavu AV ČR. „Na začátku šedesátých let prodlužovalo manželství život o zhruba tři roky, o třicet let později už ale měli ženatí muži naději, že se dožijí o více než devět let než svobodní. Od té doby už ale rozdíly v dožitém věku stagnují a rozhodně se dále neprohlubují.“ Důvody delšího života u sezdaných jedinců podle Hamplové spočívají především v sociální a emoční opoře a finanční solidaritě, která mezi párově žijícími jedinci funguje.
Pokud jde o zdravý životní styl, z dotazování vyplynulo, že ženy jeho zásady dodržují mnohem častěji. Méně kouří a pijí alkohol, více jedí čerstvou zeleninu a ovoce. Muži je překonávají jen v oblasti fyzických a sportovních aktivit. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími jsou ve spotřebě alkoholu. Pouze čtvrtina mužů uvedla, že nikdy nevypije více než čtyři alkoholické nápoje za den, zatímco u žen tak odpověděly téměř dvě třetiny. Naopak několikrát za týden pije 10 % mužů a jen 2 % žen. „Data nám také ukázala, že bezdětné ženy pijí více než matky, překvapivě ale největší spotřebu alkoholu ukázala u mužů, kteří žijí v nesezdaném páru. Zarazilo nás to, ale ukázalo se, že to je platné i v jiných zemích,“ komentuje Dana Hamplová. V rámci výzkumu se vědci zabývali také dopadem rodičovství na zdravotní stav lidí. To podle nich přináší mnohem méně jasný obraz, protože není jisté, v jakých kontaktech rodiče s dětmi zůstávají v dospělosti. I tak se podařilo potvrdit, že rodičovství souvisí s kvalitou života především u žen.
Výzkumy ISSP se každoročně realizují formou dotazníkového šetření. Sledují vývoj postojů ve významných tematických oblastech. Zkoumaná témata se v nich pravidelně opakují. Získaná data pak lze porovnávat z hlediska časového i mezinárodního vývoje. Zdrojová data výzkumu pocházejí především z šetření ISSP (International Social Survey Program), což je dlouhodobý mezinárodní výzkumný program realizovaný ve čtyřicítce zemí světa. Na financování projektu se podílela Grantová agentura ČR.
