Nadměrná konzumace alkoholu, kouření, příliš soli, nedostatek pohybu, obezita, přemíra stresu. Nezdravý životní styl a životospráva značně zvyšují riziko kardiovaskulárního onemocnění, které je podle Zprávy o zdraví obyvatel ČR z roku 2014 nejčastější příčinou hospitalizace i úmrtí u nás.
V tomto ohledu jsou na tom Češi podle údajů Světové zdravotní organizace dokonce nejhůře z vyspělých zemí; na nemoci srdce a cév totiž umírá každý druhý z nás. Jak tedy předcházet srdečním chorobám? Jaké signály by nás na přicházející zdravotní problém měly upozornit?
Srdce je silný sval, ale…
Srdce je velmi silný sval, který se pravidelně stahuje, a tím vhání okysličenou krev do cév po celém těle. Do jeho levé části přitéká z plic okysličená krev a pod vysokým tlakem se dostává do srdečnice, největší lidské tepny. Denně se tímto způsobem přečerpá bezmála 12 tisíc litrů krve. V průměrném člověku koluje zhruba 5 litrů krve, což znamená, že se krev přes srdce denně otočí 2 400krát.
„Ačkoliv srdce prakticky funguje jako velmi výkonná pumpa, je-li nemocné, nedokáže zajišťovat dostatečnou cirkulaci krve v těle. To vede k nahromadění tekutin a tlaku v plicích, což způsobuje dušnost a omezuje energii. Následkem toho dochází k onemocněním, jako je ateroskleróza neboli zúžení koronárních arterií, infarkt myokardu, kdy se zcela ucpe jedna nebo více věnčitých tepen, angina pectoris, srdeční arytmie nebo problémy se srdečními chlopněmi,” vysvětluje MUDr. Tomáš Kampe,odborný konzultant LR Health & Beauty.
Na nemoci srdce a cév přitom umírá více mužů než žen, častěji ohroženi jsou také muži v mladším věku.
Na nemocné srdce upozorní tíseň v hrudníku i geny
Bolest v hrudi patří mezi nejčastější signály značící onemocnění srdce. Ačkoliv ji mohou způsobit i zažívací obtíže nebo problémy s páteří, není radno ji podceňovat. Že bolest zapříčiňují srdeční problémy, lze poznat podle jejího umístění za hrudní kostí mírně vlevo či v centru hrudníku. Pacienti si také často stěžují na intenzivní pocit úzkosti, který zpravidla předchází infarktu, závratě či krátkodobé ztráty vědomí, chronickou únavu nebo nevolnost a nechutenství, kdy se hromadí krev v břišních orgánech.
Varovat nás může také rychlý či nepravidelný tep, dušnost, pocení, otoky nebo nevysvětlitelná slabost.Významnou roli v identifikaci blížících se zdravotních obtíží hraje ovšem i genetika. Jestliže se v rodině kardiovaskulární onemocnění již vyskytlo, případně se vyskytuje pravidelně či u více členů, pravděpodobnost, že se objeví také u nás, se značně zvyšuje. Riziko stoupá, jsou-li genetické predispozice kombinovány ještě s obezitou, nízkou fyzickou aktivitou, cukrovkou či zálibou v kouření.
Skoncujte se zlozvyky, dopřejte si pohyb
Například s každou cigaretou je reálnější, že nás v budoucnu potrápí infarkt nebo krevní sraženiny. Ani častá konzumace alkoholu srdci neprospívá. Pakliže si dáme 2 deci vína nebo půllitr piva za den, není to na škodu. Větší množství ovšem organismus ohrožuje. Zrádná je také sůl, kterou bychom v dospělém věku měli zkonzumovat maximálně 5 gramů denně. Zvyšuje totiž krevní tlak, jehož následkem může být mrtvice či srdeční selhání. Značně rizikovým faktorem je i obezita, zejména v břišní oblasti.
Prevencí onemocnění srdce by proto měl být pohyb, jehož nedostatkem podle odhadů trpí 60 až 70 % světové populace. S aktivním pohybem klesá riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění a s tím spojeného předčasného úmrtí až o 30 %.
Prospěje úprava jídelníčku
Na předních příčkách prevence onemocnění srdce a cév by měla stát změna životosprávy. „Nedílnou součástí jídelníčku by měly být tučné mořské ryby, jako je losos, tuňák nebo makrela, které by se na talíři měly objevit minimálně dvakrát týdně. Jsou totiž plné 3-omega mastných kyselin EPA a DHA, díky nimž srdce funguje normálně a hladina krevního tlaku je v přirozené hladině. Jsou i bohatou zásobárnou jódu, který rovněž na srdce působí pozitivně,” radí MUDr. Tomáš Kampe. Pokud chceme mít jistotu, že tělu správné látky dodáváme v dostatečném denním množství, můžeme sáhnout také po specializovaných doplňcích stravy.
Vyhnout bychom se měli přílišné konzumaci smažených, pečených a grilovaných pokrmů i tučnému červenému a vepřovému masu. Zvýšený příjem čerstvého ovoce a zeleniny, celozrnného pečiva, nízkotučných mléčných výrobků a vlákniny by měl být naopak na denním pořádku.
Nezapomeňte na vitamíny
Správnou činnost srdce podporují také některé vitamíny a minerály. Pomáhají tvořit kolagen a obsahují antioxidanty, které mapují přirozené fungování krevních cév, chrání buňky před oxidativním stresem, kontrolují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, a tím dbají na normální činnost srdce.
Zásadním minerálem je hořčík, který reguluje krevní tlak a rozšiřuje cévy. Ten najdete v sóji, špenátu nebo mangoldu. Z vitamínů pomáhá nejvíce B-komplex, jehož zdrojem jsou kvasnice a luštěniny, vitamín C obsažený v citrusech, šípku, rybízu nebo zelí, a vitamín E, který lze tělu dodat pomocí pšeničných klíčků, slunečnicových či lněných semínek, mléka nebo burských oříšků.
