Nová studie potvrdila, že pestrá vyvážená strava může snížit riziko infarktu a mozkové mrtvice až o třetinu.
Studii londýnské King’s College publikoval nedávno časopis American Journal of Clinical Nutrition „Dodržování současných výživových doporučení, která vyžadují změnu charakteru stravování z tradiční britské stravy s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin, soli a cukru, nízkým příjmem vlákniny, tučných ryb, ovoce a zeleniny, by pomohlo výrazně snížit riziko infarktu a mrtvice. Je důležité si uvědomit, že infarkt a mrtvice se nejčastěji vyskytují u osob, které nemají identifikováno vysoké riziko," komentuje výsledky studie její spoluautor profesor Tom Sanders.
Přidat ryby, ubrat cukr a živočišné tuky
Do studie se zapojilo 162 zdravých Britů ve věku 40-70 let. Po dobu 12 týdnů se stravovali podle aktuálních anglických výživových doporučení. Do jídelníčku zařadili alespoň jedenkrát týdně tučné ryby, zvýšili konzumaci ovoce a zeleniny a nahradili obiloviny z bílé mouky jejich celozrnnými variantami. Mléčné výrobky a maso s vysokým podílem tuku nahradili za varianty s nízkým obsahem tuku a celkově omezili příjem přidaného cukru a soli. Například nahradili
dorty a cukroví ovocem a ořechy. Na vaření používali olej s vysokým obsahem mononenasycených mastných kyselin a do jídelníčku zařadili margarín s nižším obsahem nasycených mastných kyselin a bez trans mastných kyselin.
Kontrolní skupina dostávala k tradiční britské stravě máslo s nižším obsahem tuku a na vaření upravený palmový olej – oba produkty s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin než u skupiny s nutričně vyváženou stravou.
Menší hmotnost, užší pas, nižší tlak
Závěry přinesla studie na základě dotazníku spotřeby jednotlivých potravin, kterou doplnila analýza řady parametrů v moči a krvi.
Po dvanácti týdnech se ve skupině s upravenou stravou snížila tělesná hmotnost průměrně o 1,3 kg, zatímco v kontrolní skupině se zvýšila o 0,6 kg. Úprava jídelníčku měla vliv i na tělesné rozměry. Obvod pasu byl o 1,7 cm nižší ve skupině s nutričně vyváženou stravou ve srovnání s kontrolní skupinou. Významný rozdíl vznikl i v hladině krevního tlaku.
„Zdraví muži a ženy ve věku od 40 let, kteří přizpůsobí své každodenní stravovací návyky současným anglickým výživovým doporučením, mohou snížit riziko srdečních onemocnění až o třetinu,“ komentuje výsledky studie doc. Ing. Jiří Brát, CSc., odborný garant iniciativy Vím, co jím a piju.
Češi by dopadli podobně
Česká republika je na tom z hlediska příjmu rizikových živin obdobně jako Velká Británie. Nasycené mastné kyseliny a sůl konzumujeme ještě ve větším nadbytku. Doporučená denní konzumace nasycených mastných kyselin je 20 g, ve skutečnosti přijímáme zhruba 34 g. Optimální konzumace soli je 5 g denně, v Čechách si však dopřáváme 13 – 14 g za den. Příjem ovoce, zeleniny a ryb je oproti tomu nedostatečný a neodpovídá současným doporučeným dávkám.
„Potraviny, které Češi konzumují nejčastěji, jsou bohaté na živočišné tuky a sůl. Naopak jim chybí vláknina a nenasycené mastné kyseliny z ryb a rostlinných zdrojů. Takový jídelníček je často příčinou řady onemocnění,“ upozorňuje MUDr. Martina Vaclová, Ph.D., z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Výsledky studie potvrzují, že je nutné věnovat pozornost všem rizikovým živinám – soli, přidanému cukru, nasyceným a trans mastným kyselinám. Zároveň tak studie vyvrací informace, že negativní vliv na zdraví má spíše nadmíra sacharidů než tuků.
Zdroje:
http://ajcn.nutrition.org/content/early/2015/03/18/ajcn.114.097352.full.pdf+html
