Stále více společností používá jako kontaktní telefony takzvané bílé nebo modré linky. To jsou telefonní čísla, která začínají osmičkou, ale volání na ně nejenže není zdarma, ale navíc se ani nezapočítává do volných minut v tarifech operátorů.
Řadu lidí pak při pohledu na účet za telefon čeká nepříjemné překvapení. dTest vyzval ČTÚ, aby přijal potřebná opatření k nápravě situace.
Ne každá osmička je "zelená"
Telefonní čísla začínající osmičkou mohou být takzvanými, zelenými (800), modrými (81, 83, 843, 844, 845, 846) či bílými (840, 841, 842, 847, 848, 849) linkami. Pro spotřebitele často bývá problém se ve spletité džungli specifických telefonních linek vůbec vyznat.
„Lidé obvykle nevědí, že modré a bílé linky jsou zpoplatněné. Společnosti je hojně využívají ke kontaktu se zákazníky a veřejností, ale nemají přitom povinnost uvádět u takového telefonního čísla informaci, jaká je sazba volání u toho kterého operátora,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. A dodává: „Chceme systémovou změnu a rychlou nápravu situace. Jako první krok jsme vyzvali Český telekomunikační úřad k příslušným opatřením, včetně cenové regulace.“
Bezplatné je pouze volání na telefonní čísla začínající „800“ (zelené linky), u ostatních čísel začínajících osmičkou, takzvaných barevných linek, platí zvláštní pravidla. Řada společností přestala své kontaktní linky provozovat jako bezplatné na zelené lince z důvodu vysokých provozních nákladů a přesunula je na čísla modrých nebo bílých linek. „V naší poradně se v důsledku toho často setkáváme s klienty, kteří jsou rozhořčení údajně nesprávným vyúčtováním volání na číslo začínající osmičkou. Ovšem reklamace mnohdy není na místě,“ konstatuje Lukáš Zelený.
Bílé linky
Smyslem bílých linek je existence jediného čísla platného po celé České republice. Provozovatel tohoto čísla platí svému operátorovi za přidělení čísla a zajištění související infrastruktury. Spotřebitel by měl tudíž podle dTestu platit stejnou cenu jako za volání na pevnou linku.
Modré linky
U modrých linek jsou náklady sdílené. Provozovatel platí svému operátorovi za přidělení čísla včetně zajištění související infrastruktury i za každý jednotlivý hovor. Spotřebitel by měl tedy platit cenu nižší než při volání na pevnou linku.
„V současné době jsou však ceny účtované operátory za tyto hovory významně vyšší a pro spotřebitele velmi netransparentní, protože se u jednotlivých operátorů liší. Navíc obvykle není možné je čerpat z volných minut na volání,“ kritizuje stávající stav Lukáš Zelený.
