V České republice se o zákazu amalgámových plomb stále více diskutuje, v příštím roce by k němu mělo dojít alespoň u některých rizikových skupin. I kdyby se však zákaz začal v budoucnu týkat všech, stále je zde spousta lidí, kteří amalgámové plomby mají. ilustrační-foto (8)

Pro ty existuje možnost je vyměnit za estetičtější a zdravější alternativy u svých zubařů, s ohledem na zvyšující se koncentraci rtuti. Řešením je výměna plomb na pracovištích, která jsou členy Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT) a dokážou odstranit a vyměnit amalgámové plomby šetrnou metodou a co nejvíce zamezit výparům rtuti.
Od poloviny roku 2018 má v České republice začít platit zákaz zavádění amalgámových plomb těhotným ženám a dětem do 16 let. Stane se tak z důvodu nařízení Evropské komise, která tyto plomby označila za jedovaté. Na rozdíl od současné situace budou těmto osobám proplácet pojišťovny jiné varianty plomb. Do budoucna se hovoří o zákazu používání zubního amalgámu u všech. O co se vlastně jedná a proč jsou klasické a dlouhou dobu používané plomby škodlivé?
Zubní amalgám je kombinace kovů, přičemž 50 % z toho je rtuť a zbytek další kovy, jako například stříbro, měď nebo cín v různých poměrech. Směs pak slouží jako výplň zubu po odstranění zubního kazu. Amalgám byl poprvé vytvořen před více než 150 lety. V té době šlo pochopitelně o závratný objev, který na dlouhou dobu ovlivnil zubní lékařství. Nicméně tehdy samozřejmě nebyla medicína na takové úrovni, a tak zkrátka nebylo možné zjistit, jak skutečně amalgám na lidský organismus působí. V současnosti se používají dva druhy amalgámových plomb – dózované a kapslové. V prvním případě si zubař připravuje plombu sám v ordinaci, druhá je již připravena v kapsli. U obou je ale obsah rtuti vždy minimálně 50 %. ilustr-odstranění-amalgám (1)
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je působení amalgámu, především uvolňování rtuti v něm obsažené, člověku škodlivé. Na lidský organismus působí toxicky, ovlivňovat může zejména nervový systém, trávicí a imunitní systém nebo plíce. U jedinců, kteří jsou na amalgám citlivější, se může projevit otrava řadou symptomů. Nejčastější jsou bolesti hlavy, deprese, nervozita nebo žaludeční onemocnění. Projevy jsou nárazové a většinou chronické. Bohužel se však v mnoha případech příčina velmi obtížně zjišťuje, pacient je chybně diagnostikován a je mu poskytnuta nesprávná léčba.
Ohroženy jsou zejména děti, těhotné ženy, nemocní a personál zubních ordinací
K podobným stanoviskům se přiklání také Mezinárodní akademie orální medicíny a toxikologie (IAOMT), která pravidelně vydává materiály související se škodlivostí amalgámových plomb. Konkrétně pak zmiňuje negativní vliv rtuti zejména na plod, těhotné ženy, ženy v plodném věku, děti, pacienty se zdravotními problémy a také personál zubních ordinací, který s rtutí přichází dennodenně do styku, v největší míře při odvrtávání starých plomb.
Rtuť se uvolňuje i při běžných procesech, jako je žvýkání nebo pití horkých nápojů
Jak již bylo řečeno, amalgám se skládá z poloviny z rtuti a zbytek je kombinace jiných kovů. I když se plomby zdají velmi tvrdé, mohou vylučovat nebezpečné výpary. Je to způsobeno tím, že chemické vazby mezi rtutí a jednotlivými kovy nejsou natolik silné a stabilní. Při zahřátí se slabší vazby rozpojují a toxické látky se dostávají do těla. Dochází k tomu zejména při konzumaci horkých nápojů, žvýkání nebo čištění zubů. Podle informací, které zveřejňuje Česká stomatologická komora, dochází k největší expozici rtuti u jedinců s amalgámovými výplněmi během zhotovení nebo odstranění zubních výplní.
Přitom stojí za zmínku, že informace o škodlivosti amalgámových plomb není úplná novinka. Například v roce 1991 už na tento problém Světová zdravotnická organizace upozorňovala, že amalgám představuje potenciálně závažný zdroj expozice rtuti. Podle tehdejších výzkumů byl právě amalgám hlavní cestou expozice nebezpečné rtuti u celé populace.
Jak je to tedy v Česku?
V České republice se dentální amalgám stále využívá, zejména proto, že je odolný, dlouho vydrží a pro zubaře je vcelku nenáročný na výrobu. Hlavním důvodem je však jeho cena. Jedná se totiž o nejlevnější možnost, jak prostor po zubním kazu vyplnit. Jako jedinou ji proplácejí zdravotní pojišťovny, takže je amalgám umisťován do úst hlavně těm, kteří si nemohou nebo nechtějí za péči o zuby připlatit. Od příštího roku se amalgám přestane zavádět těhotným ženám a dětem.

ilustr-zuby-amalgám (7)

A jak je to ve světě?

Jiné země na zákaz amalgámu přistoupily dávno. Amalgámové plomby už od roku 2008 neaplikují zubaři v Norsku a od roku 2009 ve Švédsku. Výrazně jsou omezeny v Dánsku, Estonsku, Finsku a Itálii. Další země pak přestávají používat amalgám u těhotných žen, dětí a lidí s různými onemocněními.
Alternativou ke klasickým plombám jsou u nás především tzv. bílé plomby. Jsou dražší, ale z důvodu jejich barvy také estetičtější, zavádění je šetrné k zubům. Zásadní výhodou ale je, že neobsahují škodlivou rtuť. Na jejich výrobu se používá tzv. kompozitní pryskyřice nebo speciální cementy. V zahraničí je aktuální trend keramických výplní.