Během zimních měsíců nabídne zámek v Děčíně interaktivní výstavu pro celou rodinu „STOPA – Vyřeš zločin!“, doplněnou o malou expozici z historie soudnictví a zločinnosti v Děčíně a okolí. V tomto historickém exkurzu se dospělí návštěvníci seznámí s několika kriminálními případy a rozsudky především ze 16. – 18. století.
Autoři výstavy čerpali z nové knihy Natálie Belisové „… a v prach se obrátíš aneb Bídáci z Děčínska“, která často opomíjenou součást naší historie zpracovává čtivou formou. Výstava je doplněna o několik zajímavých exponátů zapůjčených z Oblastního muzea v Děčíně. Výstava „STOPA – Vyřeš zločin!“ je věnována moderním vědeckým metodám v kriminalistice. Je zapůjčena z Mendelova muzea v Brně, které ji realizovalo ve spolupráci s Ústavem soudního lékařství v Brně, Policií ČR a Muzeem Policie ČR. Výstavu lze navštívit od 2. prosince tohoto roku do 10. února 2018, a to v prostorách zámeckého sklepení.
„Jak už název výstavy napovídá, návštěvníci si budou moci zahrát na detektivy formátu Hercula Poirota, Sherlocka Holmese, Phila Marlowa nebo třeba detektiva Klubíčka. Čeká na ně zapeklitý kriminální případ, který je třeba vyřešit. Při odhalování pachatele zločinu poznají například metody daktyloskopie nebo trasologie. Seznámí se mimo jiné s daktyloskopickým komparátorem nebo podrobnostmi soudní pitvy,“ uvádí Ing. Iveta Krupičková, ředitelka zámku Děčín. „Úkolem návštěvníků bude vyřešit zločin, tedy zajistit všechny stopy a postupným odhalováním usvědčit jednoho ze tří možných pachatelů. Nápomocný jim v tom bude pracovní list, do kterého si budou moci zapisovat všechny získané poznatky a vlastní postřehy. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 16 hodin, o víkendech a svátcích od 10 do 17 hodin,“ dodává Iveta Krupičková.
Výstava si klade za cíl vtáhnout zajímavou formou návštěvníky zámku do práce kriminalistů a ukázat jim odborné metody této práce. V mnoha ohledech byly některé objevy v řešení kriminálních případů na vědecké úrovni. Také Česká republika se může pochlubit některými objevy na poli kriminalistiky, například Jan E. Purkyně popsal v roce 1823 kresby na bříškách prstů a už tehdy si byl jistý, že se nikdy nevyskytují u dvou lidí stejné. Otisky prstů se později staly jednou z metod odhalení pachatele trestného činu. Základy oboru zvaného mechanoskopie zase položil Ladislav Havlíček, který se zabýval stopami především po kasařských nástrojích na pokladnách a trezorech.
__________________________________________________________________________________
Zámek Děčín a jeho současná podoba je dílem hraběcího rodu Thun-Hohenstein, který držel děčínské panství v letech 1628–1932. Thunové pocházeli původně z jižních Tyrol a postupně se vypracovali mezi přední šlechtické rody habsburské monarchie. Příslušníci rodu pravidelně zastávali důležité politické i církevní úřady. Např. Lev Thun působil v 19. století jako ministr kultu a vyučování, jeho synovec Franz Thun zastával dvakrát (1889–1896 a 1911–1915) funkci místodržitele v Čechách a v letech 1898–1899 se stal dokonce předsedou rakouské (tzv. předlitavské) vlády a současně i ministrem vnitra. Za své zásluhy byl roku 1911 povýšen do knížecího stavu. Rod Thunů, původní majitelé zámku, udržoval kontakty s mnoha předními vědci či umělci – Josefem Dobrovským, Františkem Palackým, malířskou rodinou Mánesů atd. Zřejmě nejznámějším návštěvníkem zámku byl hudební skladatel Fryderyk Chopin. Trvalou vzpomínkou na jeho pobyt zůstává valčík As-dur, op. 34, č. 1, zvaný Děčínský, který zde Chopin poprvé uvedl a poté věnoval komtese Josefině Thunové.
