Lidské oko je fascinující orgán, který zprostředkovává až 80 procent všech vjemů z okolí. S přibývajícím věkem dochází k přirozeným změnám, které mohou ovlivnit kvalitu vidění. „Lidské oko vykazuje známky stárnutí často již po dovršení 30 let. Člověk si projevy stárnutí oka začíná ale uvědomovat až o deset let později, tedy kolem čtyřicítky. Začne si všímat, že vidění na blízko není tak ostré jako dřív a že čtení drobného textu si žádá pomoc v podobě brýlí. Dále se zhoršuje adaptace na světlo a tmu, vidění za šera, snižuje se kontrastní citlivost, snižuje se tvorba slz a zvyšuje se riziko vzniku suchého oka,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.

Ve vyšším věku se začínají objevovat vážnější onemocnění zraku. „Docházet může ke vzniku šedého zákalu, tedy k zakalení oční čočky. Tím jen v Česku trpí až půl milionu lidí. U pacientů starších 60 let toto onemocnění postihuje dokonce každého druhého. Ve věku 75 až 85 let má šedý zákal 90 procent lidí. Léčit se dá jen operativně, vyjmutím zakalené čočky a nahrazením umělou nitrooční čočkou. S přibývajícím věkem může dojít k poškození zrakového nervu vlivem vyššího nitroočního tlaku a vzniku zeleného zákalu – glaukomu. Ten je celosvětově druhou nejčastější příčinou slepoty. Přezdívá se mu „tichý zloděj zraku“, protože nebolí. Je-li glaukom odhalen pozdě, současná oční medicína už nedokáže zvrátit jeho následky. Lidé starší čtyřiceti let by proto měli absolvovat pravidelné prohlídky u očního lékaře,“ řekl Pavel Stodůlka.

S přibývajícím věkem může také dojít k poškození místa nejostřejšího vidění na sítnici, kterému se říká věkem podmíněná makulární degenerace. Právě ta je pro zrak velmi nebezpečná. „Věkem podmíněná makulární degenerace je onemocnění centra sítnice potřebného pro dobré vidění. Zpočátku se může deformovat obraz, následně se zhoršuje ostrost vidění a začínají problémy s rozpoznáváním předmětů a detailů. Rozlišuje se častější a méně nebezpečná suchá forma, kdy slábnutí zraku postupuje pozvolna. Ta se ale může změnit ve vysoce nebezpečnou vlhkou formu, kdy v sítnici vznikne otok a krvácení. Pak zrak slábne velice rychle. V Česku postihne vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace asi 1 500 pacientů ročně. Pokud se s léčbou začne včas, výrazně se tím zvýší šance na záchranu zraku,“ dodal světově uznávaný oční chirurg.
Postupem času se z oka ztrácí pigment a oči světlají, i to má vliv na to, jak člověk vidí. „Ztráta pigmentu v oku je do určité míry běžná, zejména v oblasti duhovky a sítnice. Tento proces je součástí přirozeného stárnutí, ale může být i příznakem očních onemocnění. Ztráta pigmentu má významný vliv na propustnost světla do nitra oka, což zvyšuje citlivost oka na světlo, snižuje kontrastní citlivost, zhoršuje schopnost adaptace na přechod ze světla do tmy, dále zvyšuje oxidační stres na sítnici s rizikem rozvoje makulární degenerace. V případě, že se barva oka změní výrazně nebo dochází k její rychlé změně, je důležité navštívit očního lékaře,“ doporučil Otakar Dušek, lékař pražské oční kliniky Gemini.

Možností, jak zpomalit příznaky stárnutí zraku, je mnoho, jednou z nich je užívání doplňků stravy. „Ideálně by měl člověk začít užívat doplňky stravy podporující zrak v případě rizikových faktorů, například výskyt makulární degenerace v rodině, kouření, nezdravá strava, hodně práce u monitoru, kolem 50. roku života. Tyto doplňky by měly obsahovat látky s antioxidačním účinkem. Dále ty, které chrání sítnici před UV zářením a podporují její cévní zásobení. Řadíme sem pigmenty sítnice lutein a zeaxantin, dále zinek, měď, vitamin A, vitamin C a E, omega-3 mastné kyseliny. Tyto složky najdete například v přípravcích Gemioptal, které jsou speciálně vyvinuty pro podporu zdraví očí, ať už preventivně, nebo jako doplněk při počínajících potížích se zrakem,“ vyjmenoval Otakar Dušek.

Vedle doplňků stravy je možné přispět k vitalitě oka i dalšími způsoby, například oční jógou nebo změnou životního stylu. „Pro udržení zdravého zraku i ve vyšším věku mohou pomoci pravidelné oční cviky – takzvaná oční jóga. Ta oči uvolní a funguje jako přirozená masáž oka. Oku prospívají krouživé pohyby, pohledy různými směry, nahoru, dolů a do různých stran. Důležité je i používání ochranných pomůcek, jako jsou sluneční brýle při pobytu na slunci. Při pocitu suchého oka také prospívá hydratace umělými slzami. Významný vliv na stárnutí očí má i nezdravý životní styl. Kouření zvyšuje riziko rozvoje například šedého zákalu či makulární degenerace. Nedostatečně léčená cukrovka může vést k závažnému poškození sítnice – v takzvanou diabetickou retinopatii,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Významný vliv na zdraví zraku má i pobyt na čerstvém vzduchu. „Při pobytu venku se oči většinu času soustředí na vzdálenější objekty, což ulevuje očním svalům, které jsou jinak přetěžovány při dlouhém čtení, práci na počítači nebo používání mobilních zařízení. Studie ukazují, že děti trávící venku aspoň dvě hodiny denně mají nižší pravděpodobnost vzniku krátkozrakosti. U dospělých může pobyt venku zpomalit její zhoršování,“ vysvětlil Otakar Dušek.

Používání moderních technologií urychluje stárnutí oka. Pro zdraví očí je velmi důležité pravidelné mrkání, které povrch oka zvlhčuje a předchází tak jeho podráždění. „Používání moderních technologií, tedy zařízení vybavených zářící obrazovkou, má významný vliv zejména na funkční zátěž oka. Při sledování monitoru je přirozené, že člověk při soustředění na danou činnost mrká asi pětkrát méně, než je běžné. Tím povrch oka trpí, protože nedochází k potřebnému zvlhčení slzami, což může způsobit syndrom suchého oka. Dále se přetěžují zaostřující svaly oka, což vede k rozmazanému vidění až bolestem hlavy. Modré světlo z LED displejů může zvyšovat oxidační stres v sítnici, čímž přispívá k rozvoji makulární degenerace. Zároveň negativně ovlivňuje kvalitu spánku, což se následně odráží i na horší regeneraci očí. Pro zdraví zraku jsou proto klíčové pravidelné přestávky při práci s obrazovkami a také ochrana pomocí filtrů modrého světla,“ doporučil Pavel Stodůlka.

Moderní medicína dnes nabízí řadu možností, jak stárnutí oka zpomalit nebo jeho dopady minimalizovat. Mezi ně patří například korekční brýle, kontaktní čočky, laserové zákroky či operace šedého zákalu s implantací nitroočních čoček. „Laserovou operací se lze zbavit i dioptrických brýlí. Takový zákrok podstoupí v Česku kolem 15 tisíc lidí ročně. Zákroky jsou rychlé, nebolí a jsou maximálně bezpečné. I to je důvod, proč zájem lidí o laserové operace stále stoupá, za posledních pět let zhruba o deset procent. Lidé by neměli podceňovat ani zdánlivě banální obtíže jako rozmazané vidění, citlivost na světlo nebo změny ve vnímání barev. Právě včasná diagnostika a vhodná léčba mohou výrazně zlepšit kvalitu vidění ve vyšším věku,“ uzavřel Pavel Stodůlka.