Problémy s prostatou patří k nejčastějším urologickým obtížím mužů. Zvětšení prostaty se objevuje u téměř poloviny mužů mezi 50. a 60. rokem života, po sedmdesátce se s ním potýká až 80 procent mužů. Někdy se ale první příznaky mohou projevit už kolem čtyřicítky.
Prostata je mužská pohlavní žláza, která je podstatnou součástí reprodukčního systému. Vyvíjet se začíná ještě před narozením, zhruba kolem 10. týdne těhotenství. Během dětství pokračuje její vývoj velmi pomalu, výrazněji se prostata začne zvětšovat až v pubertě vlivem zvýšené hladiny testosteronu. Nachází se pod močovým měchýřem, její průměr je mezi třemi a pěti centimetry a dosahuje váhy kolem 15 až 20 gramů. Běžně má velikost vlašského ořechu, s věkem se ale zvětšuje, ve stáří může dosahovat až velikosti pomeranče a způsobovat tak potíže při močení.
„Nejčastějším onemocněním je benigní hyperplazie prostaty, tedy její nenádorové zvětšení. Prostata, jako hormonálně závislý orgán, se přirozeně zvětšuje s věkem, čímž může docházet k poruchám močení. Typicky k horšímu proudu moče, pocitu neúplného vyprázdnění močového měchýře, častému nočnímu močení nebo hyperaktivnímu močovému měchýři – častému močení po malých dávkách,“ popsal Ondrej Kaplán, urolog kliniky Venova.
Zvětšená prostata je u mužů ve věku nad 50 let běžným onemocněním. V České republice se podle odhadů týká přibližně jednoho ze tří mužů ve věku nad 60 let. Zvětšená prostata ale nemusí nutně souviset s věkem. „Procento mužů mladších 40 let, kteří mají problémy s prostatou, je relativně nízké, ale není zanedbatelné. Podle studie European Urology má problémy se zvětšenou prostatou osm procent mužů do 40 let. Nejčastější příčinou problémů s prostatou u mužů v mladším věku je její zánět, takzvaná prostatitida postihuje až 16 procent mužů v mladší až střední dospělosti. Rakovina prostaty se u mužů pod 40 let vyskytuje spíš výjimečně,“ řekl urolog.
Přestože mladším ročníkům se rakovina prostaty převážně vyhýbá, je u českých mužů už několik let nejrozšířenějším typem nádorového onemocnění. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je karcinom prostaty každoročně diagnostikován osmi tisícům mužů. „Zatímco u benigní hyperplazie prostaty nehrají životní styl ani genetika zásadní roli, u nádorového onemocnění prostaty jsou již rizikové faktory jasnější. Patří mezi ně pozitivní rodinná anamnéza, kouření, obezita a nevhodná strava. Zvětšení prostaty spojenému s věkem tak nelze spolehlivě předejít, u rakoviny prostaty možnosti prevence existují. Zahrnují zdravý životní styl, pravidelnou fyzickou aktivitu a dostatečně častou ejakulaci, některé studie doporučují zhruba 20krát měsíčně. Podle studie Harvard Medical School mohou taková preventivní opatření mírně snížit riziko vzniku karcinomu prostaty,“ vyjmenoval Ondrej Kaplán.
Do urologických ordinací se čeští muži příliš nehrnou. Podle dostupných údajů dochází na pravidelné preventivní prohlídky jen necelých 10 procent českých mužů. „Preventivní vyšetření prostaty doporučujeme od 50. roku věku, u mužů s rodinnou zátěží dokonce již od 40 let. Vyšetření není bolestivé a zahrnuje fyzikální vyšetření, ultrazvuk, kontrolu krve a moči, u starších pacientů i uroflowmetrii – měření proudu moče. Zejména u nádorových onemocnění platí, že včasný záchyt může znamenat plné vyléčení, zatímco pozdní diagnóza výrazně zhoršuje prognózu. Bohužel kvůli zanedbání prevence až 25 procent pacientů přichází do ordinace pozdě, tedy s nádorem v pokročilém stadiu,“ upozornil Ondrej Kaplán.
Možností léčby je hned několik. Stejně jako u většiny onemocnění je pro léčbu problémů s prostatou zásadní včasná diagnostika. „Léčba zvětšené prostaty závisí na závažnosti příznaků – od medikace po chirurgické zákroky, které odstraňují přebytečnou tkáň prostaty. U nádorových onemocnění se kromě chirurgických zákroků uplatňuje také radioterapie, hormonální terapie a v pokročilejších případech i chemoterapie,“ uzavřel Ondrej Kaplán.
