Řepkový olej není její příčinou a kokosový tuk řešením, jak se v poslední době často říká. Strava jak v prevenci, tak v léčbě má svá specifika, a to od dostatečného příjmu bílkovin přes pravidelnou konzumaci ovoce a zeleniny až po výběr tuků s důrazem na n-3 (omega 3) mastné kyseliny. Zdaleka ne všechny méně tradiční oleje jsou výhodnou součástí jídelníčku, i když jsou stále populárnější.

Zapomínání a potíže s pamětí, nesoustředěnost, únava, apatie – tyto problémy mohou být projevy deprese, poruch spánku, úzkosti. Mohou to být ale také první příznaky degenerativního onemocnění mozku. Mezi jeho nejčastější varianty patří Alzheimerova demence. „Onemocnění se vyskytuje obvykle ve vyšším věku, jeho projevy jsou pozvolné a zpočátku nenápadné. To může být také velkým úskalím včasné a přesné diagnózy. Někdy se příznaky onemocnění chybně zaměňují za projevy přirozeného stárnutí a demence bývá diagnostikována později, nebo dokonce vůbec,“ uvádí Mgr. Markéta Šplíchalová z České alzheimerovské společnosti. Onemocnění je typické pro osoby vyššího věku, existuje však i jeho časná forma, která přichází před 65. rokem života (například ve 30, v 50 letech).

„Demence se projevuje narušením kognitivních funkcí, provází ji změny a poruchy chování
a nálady, vede k poruše soběstačnosti, celkově má významné sociální dopady na člověka
i jeho okolí,“ vyjmenovává úskalí onemocnění Mgr. Šplíchalová. Nejsilnějším rizikovým faktorem Alzheimerovy a dalších typů demence je věk, výzkumy ukazují i na možnost genetických vlivů. Za modifikovatelné rizikové faktory jsou považována onemocnění srdce
a cév, neléčený vysoký krevní tlak (zejména ve středním věku), vysoká hladina cholesterolu
v krvi, diabetes mellitus 2. typu, rovněž tak i kouření, nadměrné užívání alkoholu, obezita.
Na tyto oblasti by měla být také zaměřená prevence.

„Mezi nejdůležitější zásady udržení mozku v dobré kondici patří nekouření, pravidelná pohybová aktivita, dostatečný příjem tekutin, pravidelná konzumace zdrojů n-3 (omega 3) mastných kyselin, vitaminů a dalších ochranných látek,“ radí Mgr. Tamara Starnovská, členka Fóra zdravé výživy a doplňuje: „Když už mozek onemocní, je navíc důležitý dostatečný příjem kvalitních bílkovin a navýšení energetické hodnoty stravy. Strava však nesmí být příliš objemná z důvodu zkonzumatovatelnosti, proto se často zvyšuje podíl tuků v jídelníčku.
Tuky totiž mohou navýšit energetickou hodnotu stravy bez nutnosti významného zvýšení jejího objemu. Důležité je ale klást důraz na výběr takových tuků, které mají na zdraví mozku pozitivní vliv.“

V prevenci i léčbě by měly převažovat tuky s vyšším podílem polynenasycených mastných kyselin s důrazem na n-3 (omega 3) mastné kyseliny, tedy na ryby, ořechy (např. vlašské), semena (zejména lněné semeno) a některé rostlinné oleje. Z těch běžně používaných má nejvyšší podíl n-3 mastných kyselin olej řepkový (10 %). Tuky s obsahem transmastných kyselin by měly být z jídelníčku vyloučeny a omezit by se měly tuky s vyšším obsahem nasycených mastných kyselin. Týká se to zejména tuku kokosového, který obsahuje 90 % nasycených mastných kyselin, a tuku palmojádrového, obsaženého zejména v jemném nebo trvanlivém pečivu, ve větším množství pak ve výrobcích s polevou či náplní.

Tuky jsou stále v popředí zájmu jak odborné, tak laické veřejnosti, a to nejen v souvislosti s degenerativními onemocněními mozku. V posledních letech jsou populární různé druhy méně tradičních olejů, někdy jsou dokonce označovány za superpotraviny.

„Význam těchto tuků ve výživě je však ve většině případů nadhodnocován. Vyplývá to
i z nedávné analýzy Ústavu analýzy potravin a výživy VŠCHT 17 vzorků méně běžných olejů,“ uvádí prof. Ing. Jana Dostálová, CSc., členka Fóra zdravé výživy. Analyzované oleje měly nízký obsah nasycených mastných kyselin a až na výjimky (olej makadamový, avokádový
a z lískových ořechů) vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin. Cenná kyselina linolenová (n-3) byla ve vyšším množství přítomna pouze v oleji z pšeničných klíčků (7,8 %), z vlašských ořechů (11,8 %), v oleji konopném (16,7 %) a lněném (55,2 %). Běžně konzumované oleje řepkový a sójový obsahují až 10 % resp. 8 % kyseliny linolenové.

U olejů je důležitý nejen výběr, ale také způsob použití, zejména v případě tepelné úpravy.
„Z analyzovaných olejů se pro tepelnou úpravu při vyšších teplotách hodí pouze oleje makadamový, avokádový a z lískových ořechů. Ostatní z testovaných olejů jsou vhodné jen pro použití zastudena,“ dodává prof. Dostálová.