Jarní cesta o život

Jaro, s ním spojené školní prázdniny a cestování za teplem nebo za sněhem představují nemalé riziko vzniku žilní trombózy. Hluboká žilní trombóza a plicní embolie patří k závažným onemocněním, která mohou připravit postižené o život.

Týkají se hlavně pacientů po operaci, po úrazech, v gynekologii a porodnictví, v souvislosti s interním onemocněním. Mohou ale zabíjet i při cestách, zejména letadlem nebo autobusem, delších než 8 hodin, kdy mají cestující omezenou možnost pohybu. Základním opatřením proti vzniku cestovní trombózy je dostatečný příjem tekutin, především nesycené vody a minerálek.

Výskyt cestovní trombózy například u letů delších než 10 hodin se odhaduje na 5 %. U třetiny cestujících se toto onemocnění může projevit již během cesty, u dvou třetin během 4 týdnů po jejím ukončení. Nejvíce jsou ohroženy osoby, které mají rizikové faktory ke vzniku žilní trombózy a plicní embolie. „Namísto složitějšího výčtu rizikových pacientů si představme mladou ženu s nadváhou, křečovými žilami, kuřačku, užívající antikoncepci (nebo naopak těhotnou), s vrozeně zvýšenou srážlivostí krve, cestující delší dobu v horku a bez většího příjmu tekutin. Cynická sázka na to, že z letadla či autobusu vystoupí s trombózou v žilách, má velmi výhodný kurz. Důležité je vědět, jak tento kurz znevýhodnit,“ říká doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. z Interní kliniky
2. LF UK a FN Motol a z Laboratoře pro výzkum aterosklerózy IKEM.

V současnosti je dostupná celá řada velmi účinných léků, které zabraňují žilním trombózám (ředí krev). Mohou být podávány do žíly, pod kůži či ve formě tablet. I když u extrémně rizikových pacientů se zvažuje jejich preventivní podávání, nejsou zcela bez rizika (mohou způsobit krvácení) a nelze je podávat úplně všem rizikovým cestujícím.

Ukazuje se, že důležitou a velice snadno napravitelnou příčinou vzniku tohoto onemocnění může být snížený příjem tekutin, který způsobí výrazné zahuštění krve, dehydrataci. V relevantní studii1), se kterou pracují odborníci z AquaLife Institutu, sledovali autoři výskyt žilních trombóz během roku a právě dehydratace byla označena jako možná příčina (tzv. vyprovokovaná) sezónního výskytu žilních trombóz i u pacientů s jinou jasnou příčinou vzniku.

„Jedním z důležitých kroků k prevenci vzniku žilní trombózy je tedy prevence dehydratace, jinými slovy dostatečný příjem tekutin během delších cest dopravními prostředky po silnici nebo ve vzduchu. Ideálním nápojem je čistá voda, v případě silnějšího pocení v horkém prostředí vody více mineralizované, a to nesycené. Sycené totiž poměrně rychle potlačují pocit žízně, a příjem tekutin by tak mohl být snížen. Optimální příjem je 2–3 litry během delších letů nebo jízd, při výraznějším pocení a u rizikových osob i větší,“ doporučuje doc. Piťha. Více o pitném režimu informuje www.aqualifeinstitute.cz.

Dalšími preventivními opatřeními je cvičení nohou, které lze provádět i vsedě (zvedání paty a špičky), nošení volných oděvů a kompresních punčoch – výrazný preventivní účinek kompresních punčoch při dlouhých letech byl vědecky ověřen2).

U extrémně rizikových osob s opakovaným výskytem žilních trombóz někdy lékaři doporučují jednorázovou aplikaci subkutánní injekce léků (heparinu) i za cenu mírně zvýšeného rizika krvácení. Přesto či právě proto je i v tomto případě nutné dodržet dostatečný příjem tekutin a alespoň menší pohybovou aktivitu.