Po třech letech fungování nové česká značky skleněných, nejen vánočních ozdob Koulier lze s jistotou konstatovat, že se jedná o nesmírně kreativní inspirativní práci, která se dědí z generace na generaci. Je velkou satisfakcí a zároveň výzvou, že na sklonku roku 2023 byla rukodělná výroba foukaných vánočních ozdob zapsána společně s dalšími sklářskými technikami na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Jak je tedy možné, že i po tomto kroku oznámilo několik skláren ukončení činnosti? Je snad předurčeno toto odvětví k zániku nebo má šanci na přežití?

„Majstrštykem“ jsou také labutě, při jejichž výrobě se nejdříve vyfoukne do formy tělo a potom volně vytvaruje dlouhý štíhlý krk s hlavičkou. „Naši skláři se svému umění učí skutečně dlouhá léta a zůstávají mu věrni po celý život, pochopitelně za předpokladu, že mají kde pracovat. Výroba foukaných ozdob je natolik specifická, že ji nemůže vykonávat každý. Jde především o lidskou manuální zručnost a dlouholeté zkušenosti, které jsou nepřenositelné. V tomto oboru je základním předpokladem dlouhodobá kontinuita. Když nebudou mít lidé sociální jistotu, že je tento obor uživí, nezačnou v něm. Domnívám se, že skláři jsou buď zaměstnáni ve fungující sklárně nebo prostě nejsou. Kdo odejde, nemá se kam vrátit, a když řemeslo nedělá každý den, získaná zručnost postupně zanikne,“ uvádí Ing. Kateřina Šrámková, obchodní ředitelka značky Koulier.
Pro investory a lidi, kteří mohou a chtějí toto unikátní řemeslo uchovat je důležitý lidský faktor. Je hlavně o lidech, jejich nadšení pro věc. Bez toho se do tohoto podnikání nikdo nepustí. A pak je to o sklářích se specializací na vánoční ozdoby. Není jich rozhodně tolik, jako v jiných oborech například truhlářů, kterých je ovšem také čím dál méně. Když se někdo rozhodne podnikat ve výrobě nábytku, může teoreticky začít na zelené louce, najít lidi, koupit technologie. S vánočními ozdobami to tak není. U výroby vánočních ozdob jde skutečně o záchranu ruční práce, ale to například u truhlářské výroby jde v daleko větší míře o větší podíl strojů a automatizace při realizaci daného výrobku.
„Otázkou je. Jsme na záchranu řemesla sami, jenom snílkové, kteří mají nereálnou vizi? Opravdu společenským zájmem by mělo být, aby toto a podobná řemesla zůstala zachována, jako součást našich kulturních tradic. My vidíme, že nám fandí jednotlivci, naši zákazníci, kterými jsou někdy i skutečně velké firmy. Ale chce to stát? Je to zájmem naší země? Určitě existuje mnoho nástrojů, jak podobné výroby podpořit, a nemusí se přímo jednat o peníze. Může to být podpora odbytu výrobků, marketinková podpora, PR a podobně. Prezentace státu formou hmotných darů. Víme, že foukané ozdoby obdivuje celý svět. Může to být krásný artikl pro reprezentaci České republiky v zahraničí. Navíc s dlouhodobým a trvalým přesahem, protože skleněné ozdoby se používají po desetiletí,“ dodává Kateřina Šrámková.
České sklo je synonymum kvality a tradice s puncem UNESCO Sklo je fascinující a krásný materiál ve všech svých podobách. Jeho ruční výroba je od roku 2023 zapsána na reprezentativní seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. České sklo tak potvrdilo svou světovou úroveň a pověst.