Nárůst nových případů o přibližně 25 % oproti loňskému roku – tak vypadá současný výskyt klíšťové encefalitidy v České republice. Do konce června se jedná již o 158 onemocnění oproti 119 ve stejném období loňského roku.
Klíšťata jsou aktivní dříve a do pozdějších období roku, osídlují nové a již i výše položené oblasti. Na zhoršení situace se podílí deštivé počasí a mírné zimy. Také počet dní v roce, kdy hrozí riziko nákazy, se oproti rokům minulým stále zvyšuje. V poslední době také roste popularita konzumace nepasterizovaného kravského, ovčího či kozího mléka a mléčných výrobků. Pokud je zvíře infikováno, virus se uvolňuje do mléka a u člověka může dojít k nákaze.
K nejvážnějším rizikům po přisátí klíštěte patří onemocnění boreliózou a klíšťovou encefalitidou. „Zatímco riziko boreliózy po přisátí klíštěte výrazně vzrůstá až po 24 hodinách, u klíšťové encefalitidy je virus přítomen přímo ve slinných žlázách klíštěte, přenos může být proto rychlý, a to v řádu hodin,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří, a doplňuje: „Po návratu z výletu do přírody a nálezu klíštěte na těle, může již být člověk nakažen.“
Onemocnění klíšťovou encefalitidou postihuje mozkové blány a mozek. Může proběhnout relativně lehce, dokonce i bez zjevných příznaků, až po život ohrožující stavy, výjimečně
i úmrtí. Po jednom či dvou týdnech od nákazy se objeví příznaky podobné chřipce (zvýšená teplota, únava, bolesti hlavy, svalů a kloubů). Po malém odstupu dojde k druhé fázi onemocnění, kdy je zasažena centrální nervová soustava – objeví se vysoká horečka, bolesti hlavy, zvracení, ztuhnutí šíje, dezorientace. Může dojít i k dlouhodobým či doživotním následkům – ochrnutí, poruchám rovnováhy, soustředění, spánku nebo k depresím.
Na rozdíl od boreliózy existuje proti klíšťové encefalitidě očkování. I když si lidé už začínají riziko uvědomovat a počet očkovaných, zvláště u mladších ročníků, stále roste, proočkovanost české populace je podle loňských údajů nízká – kolem 29 %. Sousední Rakousko, které má se svými téměř 9 miliony obyvatel z okolních států nejvyšší proočkovanost (80 %), eviduje ročně zhruba asi pětinu onemocnění klíšťovou encefalitidou oproti České republice. Přitom české zdravotní pojišťovny na očkování významně přispívají. Podávají se 3 dávky, k dispozici jsou dvě vakcíny.
„Očkování však nezanechává celoživotní imunitu, ochranné protilátky po očkování časem klesají. Hladinu ochranných protilátek v krvi je vhodné ověřit asi po pěti letech (u mladých lidí) a po přibližně třech letech (u padesátníků a starších). Bude-li nízká, je na místě se nechat přeočkovat,“ připomíná MUDr. Petr Podroužek, CSc. Rychlost poklesu hladiny ochranných protilátek je velmi individuální. Zdravotnické laboratoře dnes běžně provádějí vyšetření a vyhodnocení hladiny ochranných protilátek typu IgG proti klíšťové encefalitidě
i bez doporučení lékaře za přímou úhradu. Pokud je hladina protilátek nedostatečná, je zapotřebí přeočkování.
Marta Molínová
