Vzhledem k současné situaci pod hrozbou koronaviru o své zdraví většina lidí patrně dbá o něco více, než je běžné. K teplejšímu počasí se aktuálně všichni upínají a doufají, že pomůže v boji s pandemií. Přitom jaro může naši obranyschopnost naopak oslabovat.
Jaké aspekty jarního počasí jsou pro naši imunitu nebezpečné? Jak v boji s viry pomáhá slunce? To a mnoho dalšího popisuje ve svém komentáři celostní lékař Bohumil Ždichynec. Předně si je potřeba uvědomit, že je naše imunita po zimě oslabená a bude ji nějakou dobu trvat, než dostatečně nabere síly. V tom ji samozřejmě lze významně pomoci: využít sluníčko a vydat se ven na čerstvý vzduch, odlehčit stravě, začít se pozvolna otužovat. Je potřeba však postupně zvykat organismus na změnu ročního období, abychom naší imunitě naopak neublížili.
Imunitní systém na jaře oslabují výkyvy počasí i alergie
Jarní teploty jako na houpačce obecně představují pro naši obranyschopnost značný nápor. Jsou proměnlivé, chladná rána a večery se střídají s teplými odpoledny, téměř horké dny se studenými. Náhlé změny teplot doprovázejí i změny vzdušné vlhkosti a tlaku. Problematický bývá i studený vítr, který dráždí sliznice nosu a horních cest dýchacích, čímž oslabuje vůbec první linii obrany proti virům. Obzvláště krušné časy zažívají alergici. Alergické záněty nosní sliznice nejenže opět narušují ochrannou funkci sliznic, ale navíc přidávají práci imunitnímu systému.
Více slunečního svitu, teplo a vlhko mohou proti virům pomoci
Na druhou stranu nám jaro oproti běžnému podzimu a zimě nabízí v boji s viry i jednu z nejúčinnějších zbraní: sluneční svit. Prodlužující se jarní a letní dny nám poskytují více slunce, jehož UV záření dokáže velmi efektivně ničit viry tím, že rozkládá jejich nukleovou kyselinu. O síle UV paprsků ostatně svědčí i to, že se velmi často používají pro sterilizaci nemocničního vybavení. Přenos virů zároveň ztěžuje rovněž rostoucí teplota v kombinaci se zvyšující se vlhkostí vzduchu. Platí to především pro viry roznášené aerosoly a kapénkami. Ty na sebe, zjednodušeně řečeno, ve vlhčím prostředí nabalí vodu a ztěžknou, takže se zkrátí délka jejich „dostřelu“. Toto je také jeden z důvodů, proč chřipková sezóna končí s nástupem vyšších teplot a proč vědci sledující šíření nákazy novým koronavirem s nadějí hledí do budoucích měsíců. Zde se ale hodí podotknout, že nový koronavirus ještě zdaleka není tak podrobně prozkoumaný jako chřipkové viry, a proto nelze s jistotou tvrdit, že pandemie s teplejším a vlhčím počasím skutečně ustoupí. Proto rozhodně ani teď na jaře nepolevujte v péči o svou obranyschopnost a nepodceňujte preventivní opatření jak namířené proti koronaviru, tak obecně proti jakýmkoliv virovým onemocněním.
Pilíře silné imunity
Základem pro silnou imunitu je zejména pestrá strava, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a slunci a přiměřená pohybová aktivita. Vitamín D získaný díky slunečním paprskům aktivuje tvorbu obranných látek v organismu a komplexně podporuje nejen imunitní systém, ale i řadu klíčových orgánů. Pohyb pomáhá naše tělo okysličovat a zlepší cirkulaci krve, což podporuje bílé krvinky v jejich obranné práci. Zároveň se při něm uvolňují hormony serotonin a dopamin, které odbourávají stres. V tomto ohledu nepodceňujte ani roli kvalitního odpočinku a spánku, na němž rovněž silná imunita stojí.
Co se stravy týče, žádá si silná imunita dlouhodobý, vyvážený a pestrý stravovací režim. Důležité je dbát na adekvátní příjem proteinů a vitamínů, především vitamínů A, E, C či komplexu B6. Obranyschopnost podporuje také selen, zinek nebo kyselina listová. Vedle zdravého jídelníčku lze sáhnout i po pomoci v podobě kvalitních doplňků stravy.
Nezapomeňte ani na péči o svůj trávicí systém, který v obranyschopnosti našeho organismu hraje nezastupitelnou roli. Odlehčete svým střevům umírněnou detoxikační kůrou, při níž můžete využít dostupné přírodní prostředky, kupříkladu nálev z pampelišek nebo ideálně mladých kopřiv. Střevní mikroflóru posílíte konzumací probiotik, čištění střev a peristaltiku pak dostatečným příjmem vlákniny.
mm
