Přestože zrak je nejdůležitější smysl, příliš o něj nedbáme. Spíš očím zbytečně "nakládáme". Přílišná zátěž a zlozvyky se ovšem mohou na kvalitě vidění podepsat.
Brýle jsou pro mnohé stigma, znamení nedostatečnosti či stáří. Raději natahují ruce, aby si přečetli knížku nebo etiketu v obchodě. Nechtějí si přiznat, že je dostihla vetchozrakost, typická oční vada postupujícího věku dostavující se kolem pětačtyřicítky. Pružnost oční čočky se totiž časem zhoršuje, zaostřit na krátkou vzdálenost je stále obtížnější. Tvrdit okolí, že stále vidím jako rys, je však pštrosí politika, která vede leda k potížím.
Než si šéf všimne, že se divně lepíte na monitor počítače a rodina začne protestovat, že ze supermarketu nosíte prošlé potraviny, je lepší navštívit očního lékaře. Dobře vybrané brýle s pěknými obroučkami (nejlépe dvoje, jedny na čtení a druhé k počítači) vám budou určitě i slušet. Vyměňujte je nejen kvůli módě (momentálně se nosí robustní, výrazné brýle), a počítejte s tím, že nejen roky, ale i dioptrie přibývají.
Sluneční zatmění po celý rok
Slunce, i když dělá svět krásnější, se s očima nekamarádí. Jeho paprsky dokážou na nechráněných očích udělat pěknou paseku. Zánět spojivek je to nejmenší, co si od moře, z hor, z pobytu na slunci bez slunečních brýlí lze odnést. Dlouhodobé vystavení intenzivním slunečním paprskům může způsobit šedý zákal a ve výjimečných případech i poškození sítnice. Může být příčinou vzniku rakoviny kůže očních víček a spojivky. Na slunečních brýlích se proto nevyplatí šetřit. Tmavé, ale bez UV filtru mohou být dokonce škodlivější než žádné. Pod tmavými skly totiž dochází k rozšíření zornic, a do očí tak proniká více slunečních paprsků, které mohou vést k poškození zraku.
Brýle na v exponovaném prostředí – na horách a u moře noste i v případě, že se slunce schovává. „Až 80 % UV záření totiž pronikne i nízkou oblačností a sluneční paprsky tak mohou škodit očím, i když je pod mrakem,“ připomíná primářka Oční kliniky DuoVize Praha MUDr. Lucie Valešová
Pohyb očím svědčí
Nejpřirozenější pohyb, který děláme očima a často o něm ani nevíme, je mrkání. Při něm se slzný film zvlhčuje povrch oka. Při soustředěném sledování monitoru ale mrkáme asi pětkrát méně než normálně. Vzniká tzv. syndrom suchých očí, který způsobuje osychání rohovky. Přinuťte se i u sebedůležitější práce každých dvacet minut oči „promrkat“. Rozhodně to není promrhaný čas, ale předejdete tak nepříjemnému pálení, zarudnutím nebo dokonce rozostřenému vidění. Oči rozhodně nemněte, neprotírejte prsty. Můžete si tak do nich zanést infekci, způsobit si zánět spojivek. Tření očí může dokonce trvale poškodit rohovku, a navíc přispívá ke vzniku tmavých kruhů pod očima.
Zahnat únavu pomůže spíš oční jóga, která oči uvolní. Krouživé pohyby, pohled doleva, doprava, nahoru, dolů urychlí látkovou výměnu v oku a jeho okolí. Pravidelné cvičit několikrát denně a večer před usnutím by měli hlavně ti, kteří sedí celou pracovní dobu u počítače a také ti, kterým se zvětšuje oční vada.
Záře unavuje
Záře, kterou vydávají nejen monitory počítačů, ale i displeje telefonů a tabletů nebo televizní obrazovky očím sice zásadně neškodí, ale může vést k únavě očních svalů. „Pokud máme správné dioptrie na vzdálenost k elektronickému přístroji, se kterým se zabýváme (TV cca 2 až 4 metry, monitor PC cca 60 až 100 cm, mobil cca 30 až 40 cm), pak sledování obrazovky nemůže škodit. To platí pro mladé lidi bez brýlové vady se zachovalou akomodací. Brýlové vady (plus, minus), počínající věkové změny (tzv. prodlužují se ruce) žádají přesné obrýlení,“ radí primářka Lucie Valešová.
I se všemi opatřeními bychom ovšem měli do všech moderních elektronických zařízení zírat s rozvahou a mírou. Vysokoenergetické modré světlo (HEV), které vyzařují, je podle odborných výzkumů jednou z příčin věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) – nejčastějšího viníka ztráty zraku u starších lidí. Modrá oblast světelného spektra může také přispívat k poškození sítnice. Namodralé studené světlo navíc blokuje vylučování melatoninu, hormonu, který je zodpovědný za řízení denních rytmů v těle, a v noci tak může výrazně narušit spánkový rytmus a vést k nespavosti.
Oko chce žít zdravě
Hippokratovo: Jídlo budiž tvým lékem, platí i pro oči. K jejich dobrému fungování přispívá nemalým dílem strava. Není to jen už „provařená“ mrkev ale mnohé další potraviny s antioxidanty s obsahem vitaminu A, luteinu, aminokyselin atd. jako jsou vejce, mořské ryby, listová zelenina jako špenát nebo kapusta, kukuřice, sója, borůvky, česnek, rajčata, ořechy, semínka, olivový olej a jiné.
I očím naopak škodí kouření. Podle odborníků má negativní vliv na oční pozadí, sítnici, žlutou skvrnu, oční nerv, čočku a poškozuje tedy všechny části oka mnohem víc, než kuřáci tuší. Cigarety také významně zrychlují vznik očních chorob, a proto by kuřáci rozhodně neměli zanedbávat preventivní oční prohlídky.
Stejně jako celému organismu, ani očím nesvědčí pobyt v klimatizovaných místnostech. Klimatizace vysušuje sliznice a bývá také příčinou syndromu suchého oka. Nelze-li jinak, mějte pro ruce kapky umělé slzy, případně se chraňte nedioptrickými brýlemi. „Dopřejte očím co nejvíce přirozeného denního světla,“ doporučuje primářka DuoVize Lucie Valešová.
Zaostřete na hygienu
Oči jsou citlivější než jiné částí těla a vyžadují proto přísnější hygienu. Zaměřte se na ni, nebo se vám bude hůř zaostřovat. Pozor na kosmetiku! Používání prošlých přípravků může vést k řadě potíží jako je infekce nebo alergická reakce. Nejrizikovější položkou kosmetické taštičky je podle odborníků řasenka, která je častou příčinou zánětu spojivek a dalších očních infekcí. Podle odborníků z University of Rochester Medical Center se na řasách přirozeně vyskytují bakterie, a jakmile aplikujete kartáč řasenky na řasy, kontaminujete ho.
Zvlášť pečliví na čistotu musí být nositelé kontaktních čoček. To, že je nutné je opatrovat, dodržovat všechna pravidla jejich vkládání a vyjímaní, vyměňovat je ve stanovených intervalech mnohé nakonec dovede k trvalejšímu a komfortnějšímu řešení oční vady – k operaci.
K lékaři raději dřív než později
Preventivní prohlídky obecně, ať u praktického lékaře, gynekologa, nebo stomatologa, nejsou silnou stránkou Čechů, byť jakási povědomost o jejich nutnosti existuje. O tom, že je důležité po pětačtyřicítce pravidelně navštěvovat i oftalmologa, ovšem mnozí vůbec netuší. K očnímu lékaři se vypraví teprve tehdy, když je tam problémy doženou, a často i ty řeší samoléčbou. „Žádné oční potíže nepodceňujte, raději co nejdříve navštivte očního lékaře,“ doporučuje však MUDr. Lucie Valešová. Nezanedbávat pravidelné kontroly zraku je zvlášť důležité v případě celkových onemocnění jako je cukrovka, obezita nebo vysoký krevní tlak.
Marta Molínová