Potíže se zrakem se začínají projevovat u čtyřicátníků. V tomto věku by už lidé měli očaře navštěvovat pravidelně jednou ročně, ať už je problémy se zrakem trápí, nebo ne.
Preventivní prohlídky ale Češi podceňují. Většina Čechů dorazí do ordinace očního lékaře až ve chvíli, kdy je trápí nějaký problém. To je podle odborníků ale ta největší chyba. „Protože prevence je lepší než léčba, doporučuje se v mladším věku navštěvovat očního lékaře každé dva až tři roky, ve věku nad 40 let by to mělo být jednou ročně. Vyšetření jednou ročně se doporučuje kvůli včasnému odhalení onemocnění souvisejících s věkem, těmi jsou například makulární degenerace, šedý nebo zelený zákal,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Kontroly zraku dokážou navíc odhalit i závažná onemocnění, která s očima vůbec souviset nemusejí. „Pravidelnými prohlídkami u očního lékaře se dají podchytit závažné oční choroby, které probíhají nepozorovaně, jednou z nich je například zelený zákal. Oční vyšetření může odhalit i celková onemocnění, jako je například cukrovka či vysoký krevní tlak. Oko je totiž jediným orgánem, kde se dají přímo a neinvazivně pozorovat krevní cévy,“ řekl Pavel Stodůlka.
Většími lajdáky jsou podle oftalmologů muži. Ty zavede do ordinace očního lékaře zpravidla až potřeba dioptrických brýlí. „Pravidelné kontroly u očního lékaře podceňují spíše muži a k očnímu lékaři je poprvé přivedou většinou až potíže se čtením na kratší vzdálenost, typicky po 40. roce věku. V tomto věku už lidské oko hůře zaostřuje na blízko, což se projevuje rozmazaným viděním při čtení, případně i únavou očí a bolestmi hlavy při delším čtení,“ uvedl Pavel Stodůlka.
Věk lidí, které trápí nějaká oční vada, se každoročně snižuje, ale ani mladá generace se k očnímu lékaři příliš nehrne. „Věková hranice, kdy už se začínají projevovat potíže se zrakem, se snižuje hlavně kvůli práci s počítačem nebo dívání se do tabletů či mobilních telefonů. Na oční vady, které vznikají v mladším věku, má kromě genetické predispozice vliv i zevní prostředí. Hlavně v dětském věku je vhodné zkrátit čas strávený díváním se na kratší vzdálenost – displeje – pod umělým osvětlením. Čím dál víc se u pacientů v mladším věku začíná objevovat takzvaný syndrom suchého oka, který se stal civilizační nemocí současnosti. Na vznik suchého oka má vliv zejména pobyt v klimatizovaných prostorech a práce s počítačem, kdy oči rychleji osychají a pacienti si pak stěžují na řezání a pálení očí, chvilkami se vidění může rozmazávat a oči bývají zarudlé nebo můžou až bolet,“ popsal Pavel Stodůlka.
Pravidelné kontroly zraku by měly absolvovat i děti. K očaři ale obvykle nemusejí, oční vadu by měl diagnostikovat dětský lékař. Pokud má ale rodič o správném vývoji zraku dítěte jakékoli pochybnosti, s návštěvou oční ordinace by neměl otálet. „Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému poškození zraku. U dětí je vyšetření zrakové ostrosti prováděno v rámci preventivních kontrol u dětského lékaře. Pokud jsou v rodině rizikové faktory, jako například šilhání, tupozrakost nebo vyšší brýlová vada rodičů, je vhodné nechat dítě především v předškolním věku vyšetřit i u očního lékaře,“ doporučil Pavel Stodůlka.
Podle předpokladů je možné předcházet nebo částečně či zcela vyléčit přibližně 80 procent všech zrakových postižení. „Oční chirurgie je nejrychleji se rozvíjejícím medicínským oborem na světě. Díky moderním technologiím a novým postupům se tak neustále zvyšuje počet očních vad, které lze odstranit nebo korigovat. Například dioptrické vady je možné odstranit pomocí laserové operace za pár minut. Šedý zákal, který se dříve odstraňoval velmi komplikovaně a pacient musel po operaci strávit několik dní v nemocnici, se dnes operuje zcela bezbolestně a ambulantně. Čím dříve je oční vada odhalena, tím větší je šance na její úspěšnou léčbu,“ uzavřel Pavel Stodůlka.
Marta Molínová
