Češi jsou podle výzkumů vnímavější k rizikům a celkově opatrnější než lidé na Západě. Nejvíce řeší otázky týkající se etiky a morálky, následuje obava o zdraví a finance. Naopak ve vztazích se cítí úplně nejbezpečněji; ukázaly to výsledky průzkumu NN Životní pojišťovny.
Češi podle průzkumu NN jasně vnímají největší riziko v situacích, které mohou vypovídat o jejich charakteru. Zajímavé přitom je, že Čechům přijde riskantnější upravit si daňové přiznání než mít pletky se zadaným partnerem. Čtvrtina lidí by také nebrala jako risk nevrátit peněženku plnou peněz a osm procent lidí by nemělo problém chlubit se prací někoho jiného.
„Rodina a přátelé, zdraví a domov. To jsou pro Čechy nejdůležitější pilíře spokojeného života podle toho, co nám o sobě sami v posledních letech řekli v průzkumech. Letos jsme se rozhodli podívat na to, co naopak vnímají jako riziko či ohrožení, a to v různých oblastech života,“ vysvětluje hlavní myšlenku výzkumu Maurick Schellekens, generální ředitel NN pojišťovny a penzijní společnosti. „Naším cílem bylo zjistit, jak lidé k riziku přistupují a kdy se naopak cítí bezpečně,“ dodává.
„V oblasti zdraví a bezpečnosti mají Češi vcelku jasno. Rizika, která mohou přímo ohrozit život a zdraví, si uvědomuje většina lidí a staví se k nim zodpovědně. Bohužel s finančním zajištěním pro případ úrazu nebo jiné nepříjemnosti s dopadem do rozpočtu domácnosti už je to horší. Rizikové nebo životní pojištění pro případ úrazu nemá ani polovina lidí,“ říká Maurick Schellekens.
Kuriozitou je, že Češi vnímají nechráněný sex s neznámým jako nebezpečnější činnost než jízdu v autě bez pásu. „Šance na to, že řidič přežije autonehodu, je přitom podle odborných odhadů vyšší asi o čtyřicet procent v případě, že je řidič připoutaný,“ dodává generální ředitel NN Životní pojišťovny.
Třetí nejrizikovější oblastí života jsou pro Čechy peníze. Zde průzkum ukázal zajímavou spojitost mezi vnímáním rizika u investic a hazardu. Investovat desetinu ročního příjmu do konzervativního fondu je pro Čechy skoro stejně rizikové jako vsadit ve sportce denní výdělek, který je podle průměrné mzdy asi 1500 Kč. A podobná je i představa lidí o rizikovosti investic do akcií a sázení v kartách.
„Češi se bojí investic. Jakýkoli výkyv hodnoty vnímají jako riziko, a to dokonce na stejné úrovni jako hazard. Není se úplně čemu divit. Porevoluční český finanční trh je stále celkem mladý, a i přes relativní finanční zodpovědnost, která Čechy charakterizuje, mnoho lidí stále ještě finančním nástrojům nedůvěřuje. Je proto také na nás, finančních institucích, abychom veřejnosti dobře vysvětlovaly, jak tyto nástroje doopravdy fungují a jaké jsou jejich výhody i úskalí,“ říká Maurick Schellekens.
„Většina Čechů se kvůli neochotě podstupovat domnělé riziko obává spořit v dynamických penzijních fondech investujících do akcií. Podle našich propočtů přitom člověk, který se rozhodne spořit si čtyřicet let na lepší penzi a průměrně si odkládá 700 Kč za měsíc, může v dynamickém penzijním fondu našetřit až o 1,2 milionu korun víc, než kdyby se rozhodl pro konzervativní fond spoléhající jen na bezrizikové investice. Strach z krátkodobých výkyvů kvalitních dynamických penzijních fondů Čechy okrádá o zhodnocení, i když při pravidelném investování na deset a více let je riziko ztráty minimální,“ dodává.
Nejbezpečněji se Češi cítí mezi přáteli. O důležitosti vztahů v životě svědčí velká neochota dotázaných stěhovat se někam daleko. Tři čtvrtiny dotázaných také nemají žádný problém oponovat svým kamarádům. V práci už je to ale jiné. Třetina Čechů se podle průzkumu NN bojí vyjádřit nesouhlas se šéfem nebo říct nepopulární názor před kolegy.
Mata Molínová
