Desítky tisíc bodnutí hmyzem a nejvíce případů nakažení klíštětem od roku 2011 hlásí statistiky českých pojišťoven a Státního zdravotního úřadu. Jak správně ošetřit postižené místo, na co si dát pozor při bodnutí hmyzem a jak poznat těžkou alergickou reakci radí MUDr. Milena Jeřábková z Oddělení alergologie a klinické imunologie Nemocnice Prostějov, člena skupiny AGEL.
Běžné hmyzí bodnutí ošetří poraněný i sám. „Postižené místo je důležité nejprve zbavit žihadla a poté chladit, potřít mastí s protizánětlivým účinkem, podávat protialergické léky ke zmírnění svědění i otoku, tak zvaná antihistaminika,“ říká MUDr. Milena Jeřábková s tím, že za velmi nepříjemné považuje vosí a včelí bodnutí v oblasti obličeje,
kdy má místo vpichu tendenci výrazně natékat. „Podkožní tkáň je v těchto místech velmi jemná a snadno nabývá na objemu, otok však neohrožuje člověka na životě,“ uklidňuje lékařka s tím, že nebezpečné nebývají ani otoky, které mohou postupně narůstat ještě několik dalších dnů po bodnutí.
Oproti tomu mnohem závažnější může být bodnutí do jazyka nebo hrdla. „V důsledku otoku tkáně hrozí uzavření dýchacích cest. Prioritou je co nejšetrněji zajistit průchodnost dýchacích cest postiženého a následně zavolat lékařskou pomoc,“ radí MUDr. Milena Jeřábková a varuje, že velké riziko představují sladké nápoje, zmrzliny či ovoce, v nichž nemusí být hmyz vidět.
Vyhledat lékaře musí také alergici, které může postihnout těžká celková alergická reakce bezprostředně ohrožující život. „Pacientům s alergií na vosí a včelí jed hrozí až anafylaktický šok, kdy postupně selhávají různé orgány při výrazném poklesu krevního tlaku. Jde o celkovou reakci organismu, která se projevuje svěděním až výsevem vyrážky nejen v místě bodnutí, ale i po celém těle, otoky, nevolností a zvracením, dušností, pocitem úzkosti až ztrátou vědomí,“ vyjmenovává MUDr. Milena Jeřábková a dodává, že ačkoliv je každým rokem ambulantně ošetřeno více pacientů po bodnutí, jedná se převážně o běžné lokální reakce, nikoliv závažné případy.
Alarmující jsou ale rostoucí počty nakažených klíšťovou encefalitidou, kterých se v roce 2018 objevilo v Česku 712 případů. „Klíšťata mohou přenášet závažná onemocnění, jako jsou lymeská borelióza, proti které se očkovat nelze a která se léčí antibiotiky, a klíšťová meningoencefalitida s možností preventivního očkování. Očkování má smysl zejména pro lidi hodně se pohybující v přírodě, pro nejmenší děti a starší pacienty, u kterých by nákaza mohla mít závažný průběh,“ doporučuje MUDr. Milena Jeřábková.
Meningoencefalitida se přenáší už po dvouhodinovém kontaktu klíštěte s kůží, zatímco borelióza po 24 hodinách. „Po odstranění klíštěte kývavým pohybem za pomocí pinzety a ochranných rukavic je nutné tři týdny místo vpichu sledovat, jestli se nerozvíjí postupně se rozšiřující zarudnutí, které v centru bledne. To může být známkou kožní formy boreliózy a vyžaduje vyšetření a léčbu,“ radí MUDr. Milena Jeřábková.
Při pobytu v přírodě je nutné chránit se repelenty a mastmi odpuzujícími hmyz, nosit vhodné oblečení a obuv při pobytu v lese a rovněž se po každé procházce v přírodě pečlivě prohlédnout po celém těle a přisáté klíště co nejdříve odstranit.
Marta Molínová
