Vysoký tlak je jedno z nejčastějších onemocnění srdce a cévního oběhu. Postihuje přibližně každého čtvrtého člověka a významně se podílí na nemocnosti a úmrtnosti. V České republice trpí hypertenzí kolem 40 % lidí ve věku 25–64 let, s věkem počet nemocných narůstá.
Hodnota, která se u krevního tlaku sleduje, vyjadřuje, jako silou je krev vypuzována srdcem do krevního oběhu a zároveň jakou silou působí na cévní stěny. Pokud je tato síla příliš vysoká, škodí jak cévám, tak srdci, mozku nebo očím. V případě, že se hodnoty krevního tlaku při pakovaných měřeních pohybují v hodnotách nad 140/90 mm Hg, hovoříme již o vysokém krevním tlaku neboli arteriální hypertenzi.
Její nebezpečí spočívá v tom, že většinou probíhá bez příznaků a nebolí. Uvádí se, že až tři čtvrtiny osob s hypertenzí o své nemoci vůbec neví.
Pokud se příznaky objeví, projeví se jako bolest hlavy, únava nebo bušení srdce. Většinou je však vysoký tlak odhalen při preventivním či jiném náhodném vyšetření.5 Neléčení hypertenze významně zvyšuje riziko vzniku jiných srdečně-cévních onemocnění, infarktu myokardu, selhání ledvin, demence, zhoršení zraku a dalších nemocí. Kupříkladu zmíněná srdečně-cévní onemocnění patří celosvětově k nejčastějším příčinám úmrtí. Včasná a správná léčba hypertenze přitom prokazatelně snižuje výskyt cévních mozkových příhod o 35–40 %, infarktů myokardu o 20–25 % a kardiovaskulárních úmrtí o 30–40 %.
Kdo je nejvíce ohrožen
Na vzniku hypertenze se podílí společně řada faktorů. Velké riziko hrozí lidem s genetickými předpoklady, významný vliv má také nadváha, kouření, stres, konzumace alkoholu a nezdravé stravování. Vysokému tlaku lze tedy předcházet především vyhýbáním se těmto faktorům, pravidelným pohybem a zdravým jídelníčkem.
Léčba hypertenze se zahajuje nejdříve režimovými opatřeními a úpravou životosprávy, která je někdy dostatečná a pomůže krevní tlak snížit i bez užívání léků. Důraz se klade především na omezení soli a nasycených tuků v jídelníčku a zvýšení konzumace ovoce a zeleniny. Pokud úprava životosprávy nestačí, pacientům jsou nasazeny léky, tzv. antihypertenziva, kterých je několik skupin. Ty se užívají samostatně nebo v kombinaci, kterou nastaví ošetřující lékař.
„Hypertenze patří spolu s ischemickou chorobou srdeční mezi nejčastější srdeční choroby, s nimiž se naši klienti léčí. Jen na léčbu hypertenze jsme v loňském roce vynaložili téměř 1,6 miliardy korun, což je o 179 milionů více než před čtyřmi roky a o 29 milionů více než v roce 2017,“ vypočítává Hana Kadečková, tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR (ZP MV ČR).
