Na tom, zda čteme z papíru nebo z obrazovky velmi záleží, protože mozek k tomu využívá různé mechanizmy. Pro vývoj mozku dítěte je to důležité. „U obou způsobů hrají roli oči, paměť a centra řeči. Mozek však integruje čtenou informaci mnohem lépe, pokud člověk něco fyzicky drží v ruce, než když čte z počítače,“ říká MUDr. Martin Stránský, M.D., FACP, neurolog z Polikliniky na Národní a vysvětluje: „Mozek se totiž přirozenou cestou učí lépe z papíru než z počítačového zdroje. Posouvání textu skrolováním je totiž pro něj nepřirozený způsob čtení. Otáčení stránek rozděluje text to hmatatelných částí, což nám pomáhá zpracovat informace do hmatatelnějších kusů pro pochopení či zapamatování.“

Slovník jako ukazatel inteligence
Držení papíru posiluje vjemy, neboť aktivuje více mozkových cest pro jediný akt. Mozek si totiž písmo pamatuje jako vizuální-fyzické předměty, přesně tak, jak jsme jej naučili. Proto dokážeme číst lépe, když písmo „držíme“ v ruce. Ač to tak nevypadá, je to velmi důležité. A to je také důvod, proč umíme přečíst i zpřeházená slova: ldiksý mezok netče kdažé pensímo, ale svolo jkao cleek. Při čtení z papíru jsme schopni lépe rozpoznávat písmo, protože jej zaregistrujeme jinak než z obrazovky.

Číst z obrazovky je navíc pro oči obecně opticky náročnější než z knihy, a může vést dokonce k dalším problémům, např. syndromu unaveného oka. Podle amerického Národního institutu pro bezpečnost a ochranu zdraví trpí tímto syndromem až 90 procent lidí, kteří tráví u počítače alespoň tři hodiny denně. „V neposlední řadě je tu fenomén tzv. hypertextů, které nás nutí vyskočit z textu a číst nějaká doplnění,“ tvrdí MUDr. Stránský. „To samozřejmě absolutně naruší tok informací z původního textu.“

Psaní rukou technika nenahradí
„Psaní na papír má pro děti velký význam především z pohledu integrace různých částí mozku s pohybovým aparátem, což zpětně podpoří i řeč,“ konstatuje neurolog a vysvětluje: „Příkladem je například to, že malé dítě se vždy učí počítat na prstech, na které se dívá. Schopnost řeči a bohatý slovník je spolehlivým ukazatelem inteligence. Pokud však budeme už od nejútlejšího věku podporovat děti v psaní pomocí klávesnice nebo je necháme přemisťovat věci převážně pomocí kurzoru na obrazovce, omezíme tím jednu z nejdůležitějších fází vývoje mozku.“

Negativní vliv technologií
Moderní technologie je na jednu stranu výhodná, ale má také řadu nevýhod. Podporuje hledání, což by se zdálo jako pozitivní vliv, na druhou stranu striktně omezuje domyšlení. „Dospělý mozek nenecháme přirozeně pracovat a ten proto degeneruje. Ovšem v útlém věku, kdy se mozek teprve učí, mu technologie vůbec nedají šanci se vyvinout,“ říká MUDr. Stránský a dodává: „Velmi negativní vliv mají samozřejmě také veškeré sociální sítě. Technologie tlumí otevřenou diskusi, redukuje nám slovník a přicházíme o schopnost empatie.“

Počítače, tablety a mateřská škola
To jsou jen některé důvody, proč vědci a mezinárodní vědecké organizace, jako je Americká pediatrická asociace, tvrdí, že používání počítače v mateřské škole by mělo být velice cílené. Pro proces učení a poznávání je tedy lepší číst z papíru a věci psát na papír. Neomezí se důležité myšlenkové procesy a nevzniká tak závislost na počítači. Úplně nejlepší však je aktivně diskutovat s ostatními a přenášet naše poznatky verbálně do diskuse.

Problémy, které digitální technologie způsobují, vedou k velmi závažným poruchám vývoje mozku zejména u dětí. Upozornit na tento problém je rovněž jedním z cílů bezplatného poradenského centra ve zdravotnickém právu Kancelář Ombudsmana pro zdraví, jejímž zakladatelem MUDr. Martin Jan Stránský je. Semináře o vlivu mobilů na vývoj mozku budou probíhat během roku 2019 také na základních školách v České republice. Určeny budou zejména rodičům pedagogům.