O zápalu plic se nejčastěji mluví v souvislosti s lidmi staršími 65 let. Právě jim už jeden rok české zdravotní pojišťovny na prevenci přispívají. Méně se ví o riziku, kterému jsou vystaveni pacienti s některým chronickým onemocněním.
Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků. U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí.
„Hlavním důvodem vyšší náchylnosti k zápalu plic u alkoholiků je často přidružená jaterní cirhóza, při které se zhoršuje schopnost buněk imunitního systému bojovat s bakteriální infekcí. Poškozená játra zároveň hůře tvoří proteiny a klesá jejich schopnost zbavovat organismus škodlivin. Značný problém u alkoholiků představují špatné stravovací návyky a nedostatečný příjem živin, který rovněž zhoršuje obranyschopnost,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Zápal plic (pneumonie)
Jde o zánětlivé onemocnění plic, způsobované převážně bakteriemi a viry, vzácně i plísněmi či parazity. Nejvýznamnějším původcem je bakterie pneumokok – latinsky Streptococcus pneumoniae. Odhaduje se, že každý rok se v Evropě vyskytnou 3 miliony případů zápalu plic. Přibližně každý třetí pacient musí být hospitalizován a řada lidí na tuto nemoc každoročně umírá. Například v ČR roku 2014 zapříčinil zápal plic 2274 úmrtí.
Spojencem pneumonie je i tabák
Za chronickou nemoc si člověk často sám nemůže. To však nelze říci o kouření, které je (podle studie amerického Národního centra pro infekční choroby) nejsilnějším „zbytečným“, poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik zápalu plic. „Zásadním momentem v mechanismu vzniku pneumonie u kuřáka je zvýšená produkce hlenu, zhoršená samočisticí schopnost a poškození sliznic dýchacích cest. Takové prostředí je skvělou živnou půdou pro choroboplodné zárodky způsobující zápal plic, velmi často pneumokoky,“ vysvětluje dále MUDr. Trojánek z Bulovky.
Věk přesto zůstává nejdůležitějším faktorem. Nebezpečí začíná stoupat již po padesátém roce života, kdy klesá obranyschopnost organismu. Křivka nemocnosti prudce vzrůstá u lidí starších 65 let. „Je třeba věnovat pozornost již lidem nad 50 let. Ti jsou ekonomicky aktivní, potřebují chodit do práce a vydělávat, ale riziko onemocnění již výrazně narůstá.
Pokud onemocní a na mnoho týdnů zůstanou v pracovní neschopnosti, znamená to i značnou ekonomickou ztrátu – jak pro pacienty samotné a jejich rodinu, tak pro zaměstnavatele a stát. Očkování je doporučeno zejména u všech osob s přidruženým rizikovým chronickým onemocněním,“ dodal MUDr. Trojánek. Pneumokok je nejdůležitějším původcem pneumonií u všech věkových skupin, třebaže u velmi starých lidí se často uplatňuje i jejich vlastní mikroflóra (dutiny ústní či střev).
