Chronické srdeční selhání je soubor příznaků, které způsobují narušení práce srdce: jeden z nejdůležitějších orgánů v těle pak proto není schopen odvádět svou práci v dostatečné kvalitě. Nemůže pracovat tak, jak je zvyklé, totiž jako pumpa. Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří především dušnost: nemocný často není schopen popadnout dech ani při malé námaze. K dalším projevům srdečního selhání patří i slabost a obrovská únava. Na tyto potíže často navazují poruchy spánku a otoky dolních končetin, výjimkou nebývá ani „nafouklé“ břicho. Ledviny nemocného procházejí zatěžkávacím obdobím – snaží se proto vyloučit z těla co nejvíce vody. Důsledkem je mnohem častější močení, než je obvyklé u zdravého člověka. Nejen ledviny, ale i samo srdce se snaží zabránit svému selhání: v první řadě snižuje námahu, nenápadně, ale trvale zvětšuje objem zvláště levé srdeční komory a zrychluje tep. A co je výsledkem takové aktivity uvnitř těla? Dochází ke hromadění krve a tělních tekutin v plicích, v orgánech dutiny břišní a velmi často i v dolních končetinách. Více krve v plicích pak vyústí do namáhavého dýchání a kašle. Otok břicha a nemotornost, spojené s bolestmi v pravém podžebří (způsobených zvětšenými játry) jsou dalšími neklamnými známkami srdečního selhání. Krev, jež se hromadí v dolních končetinách, způsobuje mohutné otoky. Že se něco nedobrého děje, pozná nemocný během velmi krátké doby, protože začíná rychle přibírat na váze, a to v řádu dnů, maximálně týdnů.

Jak je to u nás?
V České republice nejsou k dispozici recentní statistická data. Prameny uvádějí výskyt chronického srdečního selhání v regionu střední a východní Evropy 1,3 – 2% populace a Česká republika nebude výjimkou. Uvážíme-li tyto odhady výskytu chronického srdečního selhání, dostáváme 130-200 tisíc mužů a žen s tímto vážným onemocněním.

Léčba srdečního selhání je také velmi významná položka, která zatěžuje český zdravotnický rozpočet.

Akutní srdeční selhání patří mezi 50 nejčetnějších příčin hospitalizace v nemocnici s nejdelší průměrnou délkou hospitalizace více než 9 dní. Hospitalizacemi jsou ohroženi nejstarší věkové skupiny obyvatel 75+. S akutní příhodou srdečního selhání a následnou hospitalizací má zkušenost převážná většina pacientů.

Od srdce zpět k srdci

Mezi nejčastější příčiny srdečního selhání patří infarkt myokardu či stav po něm. Onemocnění se může rozvinout při tzv. aortální stenóze (zúžení srdeční chlopně bránící vypuzování krve). Dalším možným vyvolavatelem je rozšíření dutin srdce při postižení srdečního svalu. Poměrně častou příčinou bývá tzv. mitrální stenóza. Co se pod tímto názvem skrývá? Jde o zúžení chlopně, jež odděluje levou předsíň od levé srdeční komory; to vede ke sníženému proudění krve. Nesprávná funkce chlopně, kdy dochází ke zpětnému toku krve z aorty do levé srdeční komory, může být dalším důvodem vzniku srdečního selhání. Nepravidelná srdeční aktivita může rovněž stát za vznikem onemocnění. Zatím jsme vyjmenovali příčiny, jež sami nemůžeme příliš ovlivnit. Na vzniku vysokého krevního tlaku nebo zánětu srdečního svalu vyvolaného virovou infekcí (a především nedoléčení nemoci) však velký podíl mít můžeme a lze je ovlivnit v rámci prevence.

Typické příznaky pravostranného srdečního selhání:
Hromadění tekutin v organismu
Nárůst hmotnosti
Rozšíření krčních žil
Zvětšení dutiny břišní (bolest pod pravým žeberním obloukem)
Zhoršení trávení následkem překrvení žaludku a střev
Otoky dolních končetin v oblasti kotníků a bérců, jež někdy stoupá až na kolena, výjimečně do pasu nebo až na záda

Typické příznaky levostranného srdečního selhání:
Zhoršení dýchání při námaze, později i v klidu, noční dušnost. Závažné postižení o sobě dá vědět dušností při minimální námaze (během hovoru) nebo dokonce v klidu.
Suchý, dráždivý kašel
Zrychlení srdeční frekvence, bušení srdce, „přeskakování“ srdce
Těžká únava, nevýkonnost

Jaká je léčba?

Při srdečním selhání se používají léky, jež se podílí na zlepšení práce srdce, upravují jeho rytmus, pomáhají odstranit přebytečnou vodu z organismu a upravují vysoký krevní tlak. Je možná také léčba chirurgická nebo přístrojová. Jsou-li postiženy srdeční tepny, přichází ke slovu léčba katetrizační. Poruchy srdečního rytmu jsou pak upravovány kardiostimulátorem. V některých případech je doporučená dialyzační léčba jako detoxikace. Když vše ostatní selže, volí lékaři transplantaci. Cílem léčby je zlepšit kvalitu života – zmenšit nebo odstranit příznaky, zvýšit toleranci zátěže, snížit úmrtnost a tedy prodloužit nemocným život.

Prevence se vždycky vyplatí

Prevence je v případě srdečního selhání na prvním místě – zásadou je chovat se tak, aby naše srdce neonemocnělo. A když se i přesto k srdečnímu selhání dopracujeme, měli bychom se stále ještě bránit zhoršování stavu. K prevenci patří především pohyb. Pokud s pohybem začínáte, nesnažte se hned lámat rekordy. Začněte desetiminutovými procházkami a jejich délku postupně prodlužujte. Snažte se zařadit co nejvíce pohybu do svého běžného dne. Choďte po schodech, vystupte o stanici dříve z autobusu, zbytek cesty dojděte. Záleží na tom, abyste chodili pěšky, kam můžete. Výrazně omezte solení pokrmů a příjem alkoholu. Výjimku tvoří občasná sklenka červeného vína. Přestat kouřit nemusí být zdaleka tak jednoduché, jak by se nekuřákům mohlo zdát – závislost na tabáku je definována jako diagnóza a jako každé jiné nemoci se jí týká prevence i léčba. Hlídejte si hladinu cholesterolu a triglyceridů, stejně jako eventuální příznaky diabetu. Opravdu byste měli vyležet každou virovou nebo bakteriální nákazu – pamatujte, že přechozená nemoc může zanechat velmi neblahé následky na vašem srdíčku. Dopřejte si dostatek spánku – zaručí dostatečnou obranu před infekcemi, jež mohou být spouštěčem srdečního onemocnění.

Příběh pacienta:
Jsem nemocný chronickým srdečním selháním – pohled z druhé strany

Chronické srdeční selhání se u mě postupně rozvinulo před 7 lety jako důsledek další mé nemoci – ischemické choroby srdeční. „Novou“ diagnózu mi sdělil ošetřující lékař slovy: „Máte „oslabené srdce, musíte se šetřit“.
Srdeční selhání vstoupilo náhle do mého života, měl jsem obavy, co bude dál, jak to budu zvládat. Vlastně o své nemoci moc nevím, přeci jenom – je to selhání a tak se bojím zeptat.
Co mi nejvíc vadí? Už nezvládnu to co dřív, nemám tolik energie, musel jsem se vzdát koníčků, všechno mi trvá déle, jsem ostatním na obtíž …. a …. ta dušnost, obávám se, že opět půjdu do nemocnice.
A tak se léčím. Ke svému kardiologovi chodím pravidelně každé 3 měsíce. Léky mi pomáhají, abych mohl lépe „fungovat“. Snažím se dodržovat „zdravý životní styl“, přestal jsem kouřit, cvičím.