České obyvatelstvo stárne – stejně jako populace dalších vyspělých evropských zemí. S tím roste význam nemocí spjatých převážně s vyšším věkem. Jednou z nich je i zápal plic. Riziko dále zvyšují chronické nemoci či holdování alkoholu a tabáku.
Na světě dnes žije přes půl miliardy lidí starších 65 let. „Do roku 2050 ale půjde asi o 1,5 miliard lidí – bude to více než desetina celosvětové populace! Všeobecně se ví, že se stárnutím se pojí vyšší výskyt chronických nemocí. Menší pozornost je bohužel věnována akutním infekčním nemocem jako zápal plic (pneumonie), jejichž riziko s věkem také stoupá,“ říká prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni. „Zápal plic představuje zátěž jak pro postiženého člověka, tak pro celý zdravotnický systém. Do budoucna může problém narůstat – nejen kvůli starší populaci, ale i v souvislosti se zvyšující se antibiotickou rezistencí bakteriálních původců. Proto tolik potřebujeme dostupnou prevenci,“ dodává .
Zápal plic (pneumonie)
Jde o zánětlivé onemocnění plic, způsobované převážně bakteriemi a viry, vzácně i plísněmi či parazity. Nejvýznamnějším původcem je bakterie pneumokok – latinsky Streptococcus pneumoniae. Odhaduje se, že každý rok se v Evropě vyskytnou 3 miliony případů zápalu plic. Přibližně každý třetí pacient musí být hospitalizován a řada lidí na tuto nemoc každoročně umírá. Například v ČR roku 2014 zapříčinil zápal plic 2274 úmrtí.
Komu hrozí zápal plic
O zápalu plic se nejčastěji mluví v souvislosti s lidmi staršími 65 let. Právě jim
už jeden rok české zdravotní pojišťovny na prevenci přispívají. Méně se ví o riziku, kterému jsou vystaveni pacienti s některým chronickým onemocněním. Například z hlediska invazivního pneumokokového zápalu plic je nebezpečí značně zvýšené nejen u osob s vrozenou či získanou poruchou obranyschopnosti organismu, ale i u pacientů s chronickým onemocněním srdce a cév, diabetiků, astmatiků, nemocných s CHOPN, kuřáků či alkoholiků. U těchto pacientů je zvýšené nejenom riziko rozvoje samotného onemocnění, ale i závažnějšího průběhu či dokonce úmrtí.
„Hlavním důvodem vyšší náchylnosti k zápalu plic u alkoholiků je často přidružená jaterní cirhóza, při které se zhoršuje schopnost buněk imunitního systému bojovat s bakteriální infekcí. Poškozená játra zároveň hůře tvoří proteiny a klesá jejich schopnost zbavovat organismus škodlivin. Značný problém u alkoholiků představují špatné stravovací návyky a nedostatečný příjem živin, který rovněž zhoršuje obranyschopnost,“ vysvětluje MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí pražské Nemocnice Na Bulovce.
Spojencem pneumonie je i tabák
Za chronickou nemoc si člověk často sám nemůže. To však nelze říci o kouření, které je (podle studie amerického Národního centra pro infekční choroby) nejsilnějším „zbytečným“, poměrně snadno ovlivnitelným rizikovým faktorem pro vznik zápalu plic. „Zásadním momentem v mechanismu vzniku pneumonie u kuřáka je zvýšená produkce hlenu, zhoršená samočisticí schopnost a poškození sliznic dýchacích cest. Takové prostředí je skvělou živnou půdou pro choroboplodné zárodky způsobující zápal plic, velmi často pneumokoky,“ vysvětluje dále MUDr. Trojánek z Bulovky.
Věk přesto zůstává nejdůležitějším faktorem. Nebezpečí začíná stoupat již po padesátém roce života, kdy klesá obranyschopnost organismu. Křivka nemocnosti prudce vzrůstá u lidí starších 65 let. „Je třeba věnovat pozornost již lidem nad 50 let. Ti jsou ekonomicky aktivní, potřebují chodit do práce a vydělávat, ale riziko onemocnění již výrazně narůstá. Pokud onemocní a na mnoho týdnů zůstanou v pracovní neschopnosti, znamená to i značnou ekonomickou ztrátu – jak pro pacienty samotné a jejich rodinu, tak pro zaměstnavatele a stát. Očkování je doporučeno zejména u všech osob s přidruženým rizikovým chronickým onemocněním,“ dodal MUDr. Trojánek.
Pneumokok je nejdůležitějším původcem pneumonií u všech věkových skupin, třebaže u velmi starých lidí se často uplatňuje i jejich vlastní mikroflóra (dutiny ústní či střev).
Lidé mají o zápalu plic mylné informace
Letos dokončený výzkum s názvem PneuVUE provedený společností Ipsos v devíti vybraných evropských zemích včetně ČR na více než 9000 respondentech ukázal, že lidé v otázkách spojených se zápalem plic často tápou. A také potvrdil, že znalost rizik spojených se zápalem plic se napříč Evropou značně liší.
Lidé často neznali ani tak základní fakt, jako že zápal plic může být infekční. Nejpoučenější v této otázce se ukázali být Rakušané (64 % správných odpovědí), Portugalci (60 %) a Němci (58 %). V České republice o možnosti přenosu původců pneumonie z člověka na člověka vědělo jen 44 % dotázaných.
V ČR 28 % procent respondentů uvedlo, že je samotné zápal plic postihl. Mnoho dotázaných s touto zkušeností uvedlo, že nemoc byla ve skutečnosti mnohem horší, než by čekali.
Naprostá většina lidí považuje za nejefektivnější zbraň proti zápalu plic zdravý životní styl a nekuřáctví. Velká část lidí si ale nepřipouští, že zápal plic není omezen na chronické pacienty. Hodnotí jako pravdivý výrok, že „zápal plic neovlivňuje lidi, kteří jsou fit a zdraví”. Častěji se s tímto výrokem ztotožňovali čeští muži – ve 32 procentech, v porovnání s 22 procenty žen.
„Toto je bohužel mýtus, který se stále nedaří vykořenit. Rád bych pochválil ženy, které se o otázky zdraví evidentně více zajímají a častěji proto odpovídaly správně. Skutečnost je taková, že výskyt zápalu plic se zvyšuje s přibývajícím věkem. Může zasáhnout i šedesátníka, který aktivně sportuje a dodržuje zásady zdravého stravování,“ upozorňuje prof. Pazdiora. „Ve Velké Británii se očkování jako prevence proti zápalu plic aplikuje už desítky let, a tak není divu, že se tato forma ochrany vžila jako samozřejmá,“ uvedl Pazdiora.
O možnosti prevence zápalu plic prostřednictvím očkování proti pneumokokovým infekcím vědělo jen 17 procent oslovených Čechů (v porovnání se 49 procenty Britů). Nejhorší povědomí o této možnosti měli oslovení Francouzi (14 procent správných odpovědí). „Klíčovou roli v budování povědomí o nemoci drží v ruce praktičtí lékaři. Ti by měli svým pacientům spadajícím do rizikových skupin problematiku vysvětlovat,“ zdůraznil prof. Pazdiora.
Co ukázal výzkum PneuVUE o Češích:
Lidé nad 50 let celkem
95 procent považuje zápal plic za vážnou chorobu
jen 20 procent se obává, že by sami mohli onemocnět
očkováním proti pneumokokovým infekcím se chrání jen 1 procento z nich
Vysoce rizikové skupiny (věk nad 65 let, chronické nemoci, imunosuprese atp.)
jen 18 procent lidí příslušníků skupiny se považuje za silně ohrožené
očkováním se chrání jen 4 procenta!
Očkují se proti chřipce, na zápal plic zapomínají
Podobně jako chřipka i zápal plic se objevuje především v zimních měsících. Právě proti chřipce se u nás pravidelně (alespoň čtyřikrát za posledních pět let) nechává očkovat 13 % lidí nad 50 let. „Je trochu paradoxní, že tento podíl je mnohem vyšší, než v případě očkování proti pneumokokovým infekcím. Přitom zápal plic, který tato bakterie často vyvolává, je 12krát častější příčinou úmrtí než chřipka,“ upozorňuje prof. Pazdiora.
