Celých 97 procent Čechů starších 50 let tvrdí, že ví, co je to zápal plic. Ale už jen 44 procent vědělo, že některé formy jsou přenosné z člověka nad člověka. Výzkum provedený napříč Evropou odhalil obecně slabé povědomí o nemoci a možnostech prevence.
Češi si v odpovědích v porovnání s jinými národy nevedli až tak špatně. Prošli tedy v teorii – ale propadají z praxe! Proti zápalu plic se jich chrání extrémně málo. Bohužel to také platí o lidech ze silně ohrožených skupin.
Ačkoliv zápal plic (pneumonii) lidé vnímají jako vážnou nemoc, z nepochopitelného důvodu se často domnívají, že jich samotných se netýká. To je jedno z mnoha zjištění, která vyplynula z dosud nejrozsáhlejšího průzkumu povědomí lidí o zápalu plic, který kdy byl v Evropě proveden. Nese název PneuVUE a nedávno jej realizovala společnost Ipsos v devíti vybraných evropských zemích včetně ČR na vzorku více než 9 tisíc lidí starších padesáti let. Tazatelé zjišťovali, kolik toho lidé v ohrožené věkové skupině vědí o zápalu plic a jaký mají postoj k prevenci.
„Ukázalo se, že Evropané sice o nemoci většinou slyšeli, vesměs však selhávají, když o ní mají správně uvést něco bližšího. Češi si v odpovědích vedli ještě relativně dobře. Paradoxně jsou ale rizikové skupiny v ČR velmi slabě chráněné. Proti nejčastějšímu původci zápalu plic, bakterii pneumokoka, jsou podle vlastního vyjádření očkována jen asi 4 procenta osob z vysoce rizikových skupin. To jsou lidé nad 65 let, ale také kuřáci či chroničtí pacienti starší padesáti let. Tento podíl byl vůbec nejnižší ze všech sledovaných zemí,“ shrnuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., přednosta Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni.
Důvodem by mohlo být, že v západoevropských zemích se očkuje mnohem delší dobu, a také to, že pro Čechy je očkování finančně náročné. A také nezájem o prevenci u rizikových osob i zdravotníků. Lidem nad 65 let zdravotní pojišťovny od loňska na prevenci přispívají, ale částka nepokrývá cenu obou vakcín, které by senioři podle odborných společností měli dostat.
Velkou roli má také osobní přístup lékaře. Z českých respondentů, kteří očkovaní nebyli, uvedlo 48 procent jako hlavní důvod to, že jim jejich lékař očkování nenabídl. Naopak 57 procent ze skupiny očkovaných se vyjádřilo, že dali na radu svého lékaře. „Je nutné apelovat na praktické lékaře, aby problematiku zápalu plic lidem nad 50 let s rizikovými faktory a všem lidem nad 65 let vysvětlovali. Je škoda, že je prevence u starších osob takto opomíjena,“ zdůraznil epidemiolog prof. Pazdiora.
O průzkumu
Výzkum společnosti Ipsos se soustředil na respondenty starší padesáti let v devíti vybraných zemích (byly jimi dále Rakousko, Německo, Velká Británie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko). Respondenty tazatelé vybírali tak, aby zastoupení z hlediska věkové skupiny, pohlaví, regionu a pracovního statusu odpovídalo celkovému zastoupení v populaci ve věkové skupině 50+, a výsledky tak byly dostatečně reprezentativní. Další, podrobnější data budou zveřejněna na začátku podzimu roku 2016.
Tazatelé se účastníků vyptali na zdravotní stav a další okolnosti. Poté je rozdělili do skupin:
• s vyšším rizikem vzniku zápalu plic – lidé starší 65 let nebo osoby ve věku 50 až 64 let s nejméně jedním rizikovým faktorem, mezi které patří třeba kouření, diabetes, onemocnění srdce nebo plic, nádorové onemocnění apod.
• s nižším rizikem vzniku zápalu plic – všichni ostatní
Z lidí spadajících do skupiny s vyšším rizikem uvedl v ČR jen každý pětadvacátý, že byl očkovaný proti pneumokoku. Ve skupině s nižším rizikem to byl dokonce jen každý stý.
Zápal plic se může rozvíjet plíživě – pak je nebezpečnější
Zápal plic způsobuje více druhů virů a bakterií, ale pneumokok je zdaleka nejčastější. Pneumokoková pneumonie je také hlavní příčinou úmrtí na nemoci dolních cest dýchacích. Protože lidem nad 65 let odborné lékařské společnosti radí očkovat se proti pneumokokům s odstupem několika měsíců kombinací obou dostupných vakcín pro dospělé, je pro zahájení očkování velmi vhodné letní období. Člověk pak může získat ochranu ještě před nástupem chladnější části roku, v níž jsme více vystaveni riziku respiračních onemocnění.
Zápal plic začíná vysokou horečkou se zimnicí, schváceností a bolestí hlavy. Rychle se přidává kašel, nejprve suchý, později s vykašláváním sekretu. Možné jsou bolesti při dýchání a dušnost. U starších lidí se může rozvíjet plíživě, bez nápadných příznaků, je však tím pádem ještě nebezpečnější. Vážnými komplikacemi mohou být selhání dechu, plicní absces, případně šíření bakterie do dalších částí těla (na mozkové pleny – meningitida, do kloubů – artritida) či rozvoj sepse.
Například v roce 2013 zapříčinil zápal plic v České republice 2250 úmrtí. Řadí se tak k poměrně významným příčinám smrti. Často mu podléhají senioři, kteří byli hospitalizováni kvůli úplně jiné nemoci. Jednak proto, že akutní i chronické nemoci oslabují organismus a připravují tak půdu pro rozvoj zápalu plic, a jednak proto, že v nemocničním prostředí cirkuluje mnoho patogenů, které zápal plic vyvolávají.
