Pětina řidičů, kteří by si za volant měli brát dioptrické brýle, přiznává, že řídí bez nich. Kolem 50 tisíc řidičů ve věku nad 40 let trpí oční vadou, která je pro řízení nebezpečná. Až 90 procent řidičů vyššího věku není schopno zaostřit na palubní desku bez brýlí.
Pravidelné prohlídky zraku jsou povinné jen pro řidiče z povolání. Běžný řidič absolvuje návštěvu očního lékaře jen před získáním řidičského oprávnění, následně až v 60 letech. Šoféři tak mohou jezdit s oční vadou i 40 let, aniž by o ní věděli.
„Lidé, kteří mají nějakou menší vadu a vůbec o ní nevědí, jsou poměrně běžní. Mhouří oči, zejména když se potřebují podívat do dálky. Tím se snaží vadu překonat. Nějakou dobu to může i fungovat, ale zejména u řidičů je to velmi riskantní, nebezpečí nehody narůstá zejména za šera a v nepříznivých podmínkách. Řidičů, kteří o své vadě nevědí nebo ji zanedbávají, je zhruba 20 procent,“ uvedl Pavel Stodůlka, primář oční kliniky Gemini.
Mezi nejčastější oční vady patří krátkozrakost, která způsobuje špatné vidění do dálky. Ta postihuje kolem 20 procent populace. Riziko špatného vidění na blízko narůstá s věkem a řidič také může mít zrak neostrý jak do dálky, tak na blízko – například na navigaci nebo tachometr. „Obě tyto vady jsou pro řidiče velmi nebezpečné. Po čtyřicítce začíná mít většina lidí potíže se zaostřením do blízka. Starší řidiči potom ztrácejí schopnost zaostřit například na palubní desku. Taková vada postihuje zhruba 20 procent lidí ve věku 50 let a až 90 procent lidí kolem 60 let,“ upozornil Pavel Stodůlka. Pro zlepšení vidění do blízka ve věku okolo 50 let je v poslední době velmi oblíbená metoda laserové implantace mikročočky s názvem „kapka rosy“, která výrazně zlepší vidění do blízka a odstraní potřebu brýlí na čtení. Operace stojí 19 tisíc korun a je bezbolestná.
V důsledku rychlého životního tempa a civilizačních chorob se snižuje i věk, ve kterém se oční vady objevují. Přibývá stále víc mladých lidí, kteří nejsou k řízení bez brýlí způsobilí, a přesto denně vyrážejí na silnice. O své vadě nemusí ani vědět, za volantem je přitom nebezpečný už stav, kdy řidič potřebuje brýle odpovídající třem čtvrtinám dioptrie do dálky.
„Možným řešením by byly povinné kontroly zraku například jednou za pět let. Většinu očních vad je už v dnešní době možné korigovat kromě brýlí nebo čoček i laserovou operací. Řidiči by se tak nemuseli bát, že o řidičské oprávnění přijdou, a přestali by být nebezpeční sobě i svému okolí,“ doporučil Pavel Stodůlka.
Pokud v řidičském průkazu není uvedeno, že řidič musí během jízdy nosit brýle, nehrozí mu při nehodě žádný tvrdší postih. Přitom ani šoféři s předepsanými dioptriemi se postihu příliš bát nemusí. Průzkum pojišťovny Direct ukázal, že jen 14 procent z nich se někdy setkalo s tím, že by policista tuto povinnost kontroloval.
