Dioptrické brýle nosí kolem šesti milionů Čechů. Podle odborníků však může být jejich počet výrazně vyšší. Výjimkou totiž nejsou lidé, kteří se problémy se zrakem rozhodnou řešit na vlastní pěst a bez předchozího vyšetření si pořídí takzvané hotové brýle. Jejich nákupem si ale mohou zadělat na vážné problémy. Některá poškození zraku mohou být i nevratná.
Podle statistik potřebuje téměř každý člověk ve věku nad 40 let brýle na čtení. Navíc přes deset procent Čechů nenosí brýle, i když by je potřebovali. Samostatnou skupinu tvoří lidé, kteří se rozhodnou řešit problémy se zrakem nákupem levných brýlí v drogeriích, na čerpacích stanicích nebo v tržnicích. „Volně prodejné brýle se hodí pouze pro lidi, kteří mají na každém oku stejný počet dioptrií a netrpí žádnou další vadou. A takových lidí je poměrně málo. Univerzální brýle mají základní dioptrie ve škále zhruba od 0,5 do 4,5. Volně prodejné brýle bez předpisu jsou určeny pouze na čtení. Existují ale i lidé, kteří kromě brýlí na blízko potřebují i brýle na dálku. Takové například v drogerii koupit nelze. K jejich zakoupení je třeba lékařský předpis. Volně prodejné brýle na čtení navíc nekorigují astigmatismus, což je vada, která snižuje zrakovou ostrost a znemožňuje rozeznávání nejrůznějších detailů. Řada lidí přitom vůbec nemusí vědět, že jím trpí,“ vysvětlil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Hotové brýle by lidé měli používat pouze jako nouzové řešení. Dlouhodobé nošení brýlí koupených v drogerii nebo u benzinové pumpy může jejich nositeli poškodit zrak. „Takové brýle se dají použít jen na krátkodobé čtení například etikety v obchodě – ostatně právě k tomuto účelu se asi před třiceti lety v USA začaly vyrábět. Hotové brýle by měl jejich majitel nosit bez přestávky maximálně hodinu. Dlouhodobě by se rozhodně používat neměly, nejsou totiž přesně nastavené na oči konkrétního člověka a mohou spíše uškodit než pomoci. Špatně vycentrované brýle mohou způsobit šilhání, bolesti hlavy nebo rychlejší únavu,“ varoval Pavel Stodůlka.
Ušetřit – to bývá hlavní důvod nákupu brýlí v supermarketu, drogerii nebo u čerpací stanice, kde stojí pár korun. „Nízká cena u volně prodejných brýlí nemusí nutně znamenat, že jsou nekvalitní. Vždy ale platí, že by před zakoupením brýlí měl pacienta vyšetřit oftalmolog a i následně by měl zakoupené hotové brýle zkontrolovat. Pokud je schválí a potvrdí, že jsou ke korigování oční vady vhodné, může je člověk nosit jako kterékoli jiné brýle. Volně prodejné brýle ale nemají antireflexní vrstvu, která například redukuje odlesky a zlepšuje vidění při práci na počítači. Navíc skla nejsou tvrzená, takže se rychle poškrábou. Problémem je také nízká kvalita použitých materiálů na obroučky. Často se stává, že i po krátkém nošení se u brýlí začnou viklat nožičky, což způsobuje, že brýle na obličeji dobře nesedí. Kvůli nekvalitnímu zpracování zpravidla hotové brýle jejich majiteli stejně dlouho nevydrží,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Návštěva očního lékaře může vedle dioptrické vady odhalit závažnější onemocnění. Ordinaci očního lékaře by lidé proto měli navštívit alespoň jednou za dva roky. „Se zhoršováním zraku mohou souviset daleko závažnější onemocnění, jako je například poškození sítnice, šedý nebo zelený zákal či různé záněty očí. Včasné odhalení problému je pro jeho léčbu zásadní. Pokud se tak nestane včas, může to mít pro zrak fatální následky, v krajních případech může pacient i oslepnout. Navíc lékař dokáže odhalit i onemocnění, která nemají se zrakem mnoho společného – nejčastěji je to cukrovka. Výjimečněji nález na duhovce nebo sítnici může ukazovat na zánět kloubů či závažnou infekci, tuberkulózu nebo i syfilis,“ popsal Pavel Stodůlka.
