I když dnešní lékařská péče umožňuje, aby člověk opravdu zestárnul, ne všichni máme to štěstí, že zůstáváme až do vysokého věku dostatečně tělesně a duševně fit.
Psychická a kognitivní omezení, stejně jako potřeba dvaceti čtyř hodinové péče přinutí mnoho seniorů k tomu, aby se přestěhovali do některého domova. V tomto novém prostředí jsou bohužel hybnost a podněty zvenčí silně omezeny. Šancí na důstojné staří je Smyslová aktivizace – metoda zaměřená na seniory trpící demencí, jejímž cílem je podpořit a co nejdéle zachovat jejich samostatnost a soběstačnost. Klíčovými pojmy jsou respekt, úcta a láska. Pro zájemce
o praktikování metody jsou k dipozici kurzy a semináře (Aktivizační praktik Smyslové aktivizace), více informací se dozví také z knihy Smyslová aktivizace v české praxi. Kurzy jsou akreditovány MPSV ČR a jsou určeny pro všechny, kteří chtějí pracovat s konceptem Smyslové aktivizace v praxi, tedy i pro pracovníky v zařízeních sociálních služeb nebo profesní skupiny z oblasti zdravotnictví, ale jsou vhodné i například pro pečující osobu či studenty.
Myšlenka Smyslové aktivizace (Sensorische Aktivierung) pochází z Rakouska, v České republice je její neúnavnou průkopnicí Hana Vojtová. „Před osmi lety jsem nastoupila jako ředitelka do domova seniorů, ve kterém se s lidmi s demencí prakticky nepracovalo, přestože právě oni potřebovali cílenou podporu více než aktivní senioři. Má cesta za poznáním vedla do Vídně, kde v jednom z domovů pro seniory právě zaváděli Smyslovou aktivizaci. Tam jsem v praxi viděla, že díky vnímavé a citlivé vztahové péči mezi pečovatelem a člověkem s demencí a cílené aktivizaci je možné významně podpořit a dlouhodobě zachovat dostupné zdroje takto nemocného člověka,“ vzpomíná ředitelka Institutu Smyslové aktivizace a garantka konceptu Hana Vojtová na dobu, kdy se rozhodla vydat na náročnou cestu, nabourat zažité stereotypy a systémy péče a pokusit se zavést principy Smyslové aktivizace do praxe českých geriatrických zařízení.
„Hlavním rizikovým faktorem pro Alzheimerovu nemoc je věk. Ve věku 60–65 let je postiženo zhruba 1 % populace a četnost onemocnění se zdvojnásobuje přibližně každých pět let. Ve věku 91 let a starších je pak demencí postiženo přibližně 50 % lidí. Vzhledem k vzrůstajícímu věku dožití, který podle odhadů za posledních dvacet let vzrostl průměrně o osm let, je pravděpodobné, že se počet takto nemocných osob zvýší,“ přidává další neradostnou statistiku Hana Vojtová.
Pozitivní efekt Smyslové aktivizace u seniorů s onemocněním demencí přitom jednoznačně prokázal pilotní výzkum na Katedře sociální práce Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity z let 2012 a 2013. Nezbývá tedy, než doufat, že se u nás najdou další osvícení ředitelé domovů pro seniory a odborným školením pořádaným Institutem Smyslové aktivizace, který Hana Vojtová založila, projdou další pečovatelé. Jen tak máme šanci, že i v pokročilém věku budeme moci spoluutvářet svůj život, i když se jej nedočkáme dostatečně tělesně a duševně fit. „Vše začíná v přístupu pečovatelů, v jejich komunikaci, v naslouchání a sdílení. Smyslová aktivizace učí pečovatele nehledat chyby a nedostatečnosti, ale hledat zdroje stárnoucího a demencí nemocného člověka a péči a aktivizaci cílit na jeho individuální potřeby. Jednoduše řečeno – znovu jej rozhoupat, rozpohybovat, motivovat, aby mohl spoluutvářet svůj život i ve stáří a dále se účastnit na životě společnosti,“ upřesňuje Hana Vojtová.
