Další z resortů, kde se prohlubuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků, je školství. Učitelství je obor, který je zejména psychicky náročný, vyžaduje vysokoškolské vzdělání, ale finanční i společenské ohodnocení této profese je nízké. Platy ve školství jsou o čtvrtinu až třetinu nižší v porovnání s průměrem vysokoškolsky vzdělaných pracovníků, jsou menší i ve srovnání s dalšími profesemi placenými z veřejných zdrojů.
V současné době, kdy do škol nastupují silné populační ročníky, se téměř ve všech regionech projevuje nedostatek kvalifikovaných pedagogických pracovníků. „To potvrzuje i nárůst počtu pracovních nabídek ze škol, počet nabídek na učitelská místa meziročně vzrostl o 55 %,“ říká Zuzana Lincová, ředitelka Profesia.cz. „Nedostatek učitelů narůstá především v oborech, ve kterých je snazší najít lépe placenou práci – chybějí učitelé jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie. Roste také poptávka po vyučujících na prvním stupni, což je dáno demografickým vývojem.“
Pro učitele je demotivující zejména finanční ohodnocení, a fakt, že tabulkově dané platy nezohledňují kvalitu jejich práce ani nasazení a aktivitu nad rámec odučených hodin. Z údajů Profesia.cz vyplývá, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky je průměrný hrubý plat učitele na základní škole o 28 % nižší, u středoškolského učitele o 24 % nižší, nejvýraznější je rozdíl u mateřských škol, kde je průměr nižší o 39 %. Situace na vysokých školách je trochu jiná, zejména díky možnosti pracovat na vědeckých úkolech a grantových projektech. Hrubý měsíční plat je ale v porovnání s průměrem vysokoškoláků o 17 % nižší. Až k násobnému rozdílu dojdeme, pokud platy ve školství poměřujeme s vybranými „vysokopříjmovými“ obory (viz tabulka). Učitelé si vydělají méně i ve srovnání s jinými zaměstnanci placenými z veřejných zdrojů – například lékaři si vydělají o 86 % více než učitelé na základních a o 75 % více v porovnání se středoškolskými učiteli.
Nemůžeme se proto příliš divit, že zájem o studium pedagogických oborů klesá. Navíc jen malá část absolventů pedagogických fakult hledá uplatnění v oboru. Z veřejně přístupných údajů UK a ČSÚ vyplývá, že do škol nastupuje necelá polovina absolventů pedagogických fakult a více než čtvrtina z nich do pěti let ze školství odchází. Uplatnění hledají především v administrativě a v obchodu.
Nedostatek učitelů ale není jen problém Česka, ubývá jich v celé Evropě. Západní a severské země v loňském roce investovaly do kampaní, které by měly přilákat mladé lidi ke studiu pedagogických oborů. U nás se bohužel nic takového neděje, ale změny jsou nezbytné – je nutné se zaměřit především na to, aby ve školách měl kdo učit a aby ve školství převažovali kvalitní a motivovaní pedagogové. „Z pohledu trhu práce bychom přivítali zvláště u odborných a vysokých škol větší přiblížení výuky s praxí: tedy přechod od získávání informací, které převažuje v současné době, k získávání zkušeností, které požadují zaměstnavatelé,“ uzavírá Zuzana Lincová.
Tabulka: O kolik procent jsou vyšší platy ve vybraných oborech ve srovnání s platy učitelů
Poměr k učiteli základní školy Poměr k učiteli střední školy
IT architekt 218% 200%
IT projektový manažer 150% 136%
Key account manager 120% 108%
Softwarový inženýr 116% 104%
IT konzultant 93% 82%
Programátor Java 92% 81%
Projektový manažer 92% 81%
Programátor C++ 88% 78%
IT analytik
