Mladí Češi mají nápady, výborně se umisťují v mezinárodních soutěžích, jsou konkurenceschopní i ve světovém měřítku. Většina z nich se vědě věnuje i v dospělém, produktivním životě. „V Česku dlouhodobě panuje značný nepoměr mezi finančními prostředky, které stát dává například do oblasti mládežnického sportu a vědeckých kroužků. Zatímco na rozvoj budoucích vědců stát přispívá v řádu milionů korun ročně, do sportu každým rokem putují miliardy. Investice do budoucích kreativních pracovníků výzkumu a vývoje je dlouhodobá a znamená celoživotní profesní orientaci. Většina vědeckých talentů se věnuje svému zájmu i v dospělém životě, pracují pro nadnárodní firmy, mají úspěchy ve světových vědeckých laboratořích, podílejí se na vývoji nových léků, informačních technologií či inovativních metod v různých oblastech. Zatímco nové objevy a vynálezy budou velké množství mladých vědců živit, z tisíců mladých sportovců se v produktivním věku sportem uživí jen zlomek z nich,“ uvedl Stanislav Medřický, předseda Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET.
Na světových soutěžích jsou mladí Češi uznávanými účastníky i obávanou konkurencí. V Česku si jich ale téměř nikdo nevšímá. „Zatímco světových soutěží se účastní tisíce studentů ze všech koutů světa, v porotě usedají vědecké kapacity a nositelé Nobelových cen, v Česku se vše odehrává na velmi nízké úrovni za minimálního zájmu veřejnosti. Důvod je jednoduchý – pořádání soutěží je poměrně nákladné, a zatímco ve světě mají vědecké organizace obrovskou finanční podporu, v Česku pro vědce peníze chybějí. Ve vyspělých zemích je propracován systém vyhledávání a rozvoje nadaných žáků již od základní školy. Prestižní univerzity umožňují zpracovávat projekty mladých ve svých laboratořích, vysílají jako hodnotitele do vědeckých soutěží odborníky a každoročně udělují stipendia nejlepším. Celý proces má vysokou společenskou prestiž. Například americký prezident přijímá jednou ročně autora nejlepšího středoškolského projektu. Česká republika prakticky žádný efektivní systém nemá. V české populaci je úžasný potenciál, ale každý rok se nenávratně ztrácejí tisíce talentů,“ řekl Stanislav Medřický.
Asociace pro mládež, vědu a techniku AMAVET se snaží podmínky pro vyhledávání a rozvoj mladých vědců neustále zlepšovat. V Pardubickém kraji již devátý rok uskutečňuje Program vytváření a rozvíjení zájmu žáků o vědecké a technické obory. Systém, který pomáhali nastartovat američtí lektoři, umožnil za osm let zapojit přes 3300 starších žáků základních škol a středoškoláků. AMAVET spolupracuje na realizaci programu s Pardubickým krajem, Univerzitou Pardubice a inovačními firmami v kraji. Nadaní žáci pracují na vědeckých projektech i v laboratořích vysokých škol a firem. Nejlepší se zúčastňují světových soutěží a slaví úspěchy, porážejí tisíce konkurentů, spolupracují se zahraničními centry.

„Vždy mě bavilo zkoumat a tvořit něco nového. Zlomovým okamžikem, kdy jsem se rozhodl sám se věnovat vědě, byl nejspíš úspěch o pár let starších kamarádů, kterým se s vlastním robotem podařilo dostat na soutěž Intel ISEF v Americe a tam zvítězit. Ve spolupráci s Rakouským institutem jsem poté pracoval na projektu, díky kterému je možné ovládat počítač očima. Využil jsem kameru, která snímá oko, detekce oka, jeho středu a následné převádění očních pohybů na kurzor zajišťoval vlastní algoritmus, pracující na obrazech získaných z kamery,“ popsal svůj projekt třiadvacetiletý Filip Naiser, student elektrotechnické fakulty ČVUT.
Pokud se studenti chtějí věnovat vědě i v dospělém životě, zpravidla volí odchod do zahraničí nebo práci v nadnárodních firmách. Špičkové podmínky k bádání a mnohonásobně vyšší platy než v Česku – to jsou hlavní důvody, proč čeští vědci opouštějí republiku a jejich významné objevy si tak na své konto připisují cizí země. „Ještě během studií jsem navrhl a vyrobil zařízení určené pro bezdrátové propojení počítačových sítí světelným paprskem. Nyní pracuji jako manažer vývoje softwaru – zodpovídám za týmy pracující na různých projektech v oblasti vývoje inteligentních asistenčních systémů pro osobní automobily Porsche,“ popsal Jan Šváb, vývojový pracovník společnosti Valeo Technical Center Europe, který v roce 2005 ještě se svým středoškolským projektem získal zvláštní cenu na nejprestižnější soutěži Intel ISEF v USA.