Součástí projektu byly i průzkumy mezi studenty a bankéři. Ty mimo jiné ukázaly nepostradatelnost internetu a také nutnost stále větší opatrnosti v on-line prostředí. S pokusem o kybernetický útok se totiž setkal již téměř každý druhý středoškolák i bankéř. Budoucnost bankovnictví respondenti vidí v moderních technologiích, které by mohly nahradit i platební karty. Přesto si 57 % studentů a dokonce 73 % bankéřů myslí, že fyzické peníze z trhu zmizí za déle než 10 let a třetina všech respondentů je přesvědčena o jejich nesmrtelnosti. Projekt organizuje Česká bankovní asociace (ČBA) v úzké spolupráci se společností SCIO.

„Letošní návštěvu bankéřů ve školách jsme pojali nejen jako edukaci a představení bankovnictví v jiném světle, zajímal nás pohled studentů na možný vývoj bankovních služeb a také jak vnímají oblast bezpečnosti na internetu. Jedná se o novou generaci, která bude bankovní produkty využívat, a tak jsou pro nás jejich preference a znalosti důležité,“ uvedla k projektu Bankéři jdou do škol Helena Brychová, odborný gestor projektů finančního vzdělávání ČBA. Studenti v 61 % jako nejvýraznější trend vnímají rozšiřování moderních technologií, jako jsou otisky prstů či scan oční rohovky, pro provádění plateb. Na jejich významu se přitom shodují s bankéři, kde je jako hlavní směr označilo 95 % respondentů. S tím souvisí i otázka využívání fyzických peněz v budoucnosti. Téměř pětina studentů (18 %) totiž předpokládá, že z trhu zmizí do 10 let, více než 10 let jim dává 57 % a čtvrtina (23 %) si myslí, že zde budou vždy. Bankéři jsou v tomto směru zdrženlivější a méně než 10 let jim předpovídá pouhých 5 %.

 

Studenty zaujala také možnost rozšiřování aplikací v on-line bankovnictví na každodenní věci typu kalendář, telefonní seznam nebo sociální sítě (45 % odpovědí) a možnost sjednat si v bance i nebankovní služby – energie, zaměstnanecké benefity, mobilní tarify (34 %). Odchylku zaznamenaly mimopražské školy, kde by pětina studentů naopak preferovala omezení bankovních služeb striktně na správu financí.

S technologiemi přicházejí ale i výzvy třeba v podobě velmi diskutované kybernetické bezpečnosti. „Problematiku sofistikovaných kybernetických útoků řešíme v bankovním sektoru stejně jako v jiných odvětvích a institucích. Bohužel v drtivé většině případů musíme konstatovat, že klient nedodržel některé ze základních pravidel bezpečného chování na internetu a pachateli sám dal příležitost,“ doplnila Helena Brychová. Podle průzkumů se s pokusem o kybernetický útok setkalo již okolo 45 % studentů i bankéřů. Jejich reakce např. na nevyžádaný email se však již liší. Zatímco 91 % bankéřů ho přesune do „koše“ a 9 % si ho prostě nevšímá, 3 % studentů ho otevřou. „I to je důvod, proč se musíme vzdělávání a prevenci v této oblasti věnovat již u středoškoláků,“ uzavírá Helena Brychová.

A jak setkání se studenty hodnotí sami bankéři?
„Se studenty jsem strávil dvě velmi zajímavé hodiny. Na jedné straně mě mile překvapilo, jak dobře jsou informování o aktuálním dění v bankovním sektoru a na druhou stranu nemile to, že si stále řada z nich není vědoma hrozeb, které na ně čekají v prostředí internetu. Pevně věřím, že letošní kolo projektu ‚Bankéři jdou do škol‘ pomůže zlepšit povědomí o tom, jak se v online prostředí chovat zodpovědně,“ sdělil své dojmy ze setkání se studenty Gymnázia Praha Štěpánská Pavel Kavánek, předseda dozorčí rady ČSOB.

A jak projekt vidí odborný garant? „Pro studenty jsou tato setkání mimořádně inspirativní. Na jedné straně získají motivaci – poslechnou si příběh o úspěchu, za kterým stojí píle a odhodlání, mohou si s vrcholovými představiteli bank ale také vyměnit názory. Považuji to za jeden z nejúspěšnějších a pro studenty nejpřínosnějších projektů, které realizujeme,“ popisuje projekt Ondřej Šteffl, ředitel společnosti SCIO.

K projektu Bankéři jdou do škol se připojily vybrané školy v těchto městech: Brno, Hořovice, Hostivice, Hradec Králové, Jaroměř, Jindřichův Hradec, Kladno, Liberec, Mladá Boleslav, Náchod, Neveklov, Ostrava, Poděbrady, Praha, Příbram a Slaný.