Podle průzkumu dává téměř třetina Čechů přednost úspěchu v práci před časem stráveným s rodinou. Také z toho důvodu mladé páry čekají i několik let, než rodinu vůbec založí. Některé dokonce kvůli kariéře děti nemají vůbec. „Mladí lidé mají v dnešní době téměř neomezené možnosti, které jim umožňují cestovat, učit se jazyky anebo studovat v zahraničí. Zdá se mi proto přirozené, že se snaží tyto možnosti využívat a zaměřují se například na svůj osobní rozvoj či kariéru než na budování rodiny. K tomuto trendu přispívá i modernizace společnosti, která je mnohem tolerantnější k partnerskému soužití bez uzavření manželství, než jak tomu bylo dříve. Obecně jsou nesezdané páry také častěji bezdětné,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Dalším důvodem, proč páry manželství odkládají nebo jej vůbec neplánují, jsou peníze – nechtějí společně hospodařit a obávají se dluhů partnera. Zatímco rodinné finance spravuje společně 67 procent manželských párů, u nesezdaných partnerů je to méně než polovina. U manželů není výjimkou ani společný bankovní účet, naopak v případě párů žijících takzvaně na hromádce představuje spíš unikum. „Při uzavření manželství vzniká společné jmění manželů, do kterého pak spadá, až na výjimky, vše, co oba nebo jeden z manželů nabudou, stejně tak jako všechny závazky – například dluhy, které jednomu z manželů nebo oběma mohou vzniknout. U partnerů, kteří spolu žijí ve volném svazku, žádná obdoba společného jmění manželů neexistuje a každý z nich nabývá majetek do svého výlučného vlastnictví. Z toho vyplývá, že partneři, kteří nejsou sezdáni, nenesou odpovědnost za závazky toho druhého, jako tomu je u manželů,“ vysvětlil Jiří Hartmann.
Finanční samostatnost je ale vykoupena nemožností uplatnit některé daňové výhody. Například slevy na dani a daňová zvýhodnění mohou daň z příjmu razantně snížit, nárok na ni mají ale jen manželé. „Velké výhody vznikají manželům v oblasti daňových povinností, a to například formou slevy na dani z příjmů uplatněnou za manžela, který je bez příjmů, a to v celkové roční výši až 24 840 korun. U zdravotně postiženého manžela je to až dvakrát tolik. Podmínkou je žití ve společné domácnosti. Slevu je možné uplatnit i v případě, že manželství netrvá po celý rok, a to poměrně. Rozhodující je stav na začátku měsíce, například pokud byl sňatek uzavřen 15. srpna, slevu je možné uplatnit od září. U nesezdaných párů podává každý z partnerů daňové přiznání sám za sebe a daňová zvýhodnění za partnera uplatnit nelze,“ upozornil Jiří Hartmann.
Další otázkou, kterou páry mimo svazek často řeší, je, zda mají nárok na informace během hospitalizace partnera. „Každý pacient si může sám určit, komu budou informace o jeho zdravotním stavu poskytovány a komu ne. Pokud tak kvůli zdravotnímu stavu učinit nemůže, mají právo na informace o jeho aktuálním zdravotním stavu a na pořízení výpisů a kopií zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi osoby blízké. Mezi ty patří i druh nebo družka. Ve zdravotnickém zařízení ovšem bude obtížnější tento vztah prokazovat,“ varoval Jiří Hartmann.

Řada otázek nastává také v případě smrti jednoho z partnerů. Zatímco při úmrtí jednoho z manželů je druhý z nich v první dědické skupině, u nesezdaných párů je tomu jinak. „V případě, že jeden z partnerů, kteří spolu žili ve volném svazku, zemře, má pozůstalý partner ze zákona nárok na dědictví, pokud zesnulý neměl manžela ani žádné potomky. Pozůstalý partner dědí podle nového občanského zákoníku v rámci druhé skupiny dědiců, tedy rovným dílem společně s rodiči zesnulého. Podstatné je ale splnit podmínku soužití ve společné domácnosti nejméně jeden rok před smrtí partnera. Pokud by rodiče zesnulého už nežili, bude pozůstalý partner dědit v rámci třetí skupiny společně se sourozenci, i v tomto případě platí podmínka soužití ve společné domácnosti,“ vysvětlil Jiří Hartmann.