O chronické kopřivce se příliš nemluví, ale podle lékařů patří mezi 20 nejčastějších kožních onemocnění. Každý pátý člověk na světě se alespoň jednou za život s nějakým druhem kopřivky setká.
A to není zanedbatelné číslo. Maximum výskytu chronické kopřivky je mezi 20. a 40. rokem věku a při nevhodném léčení může mít dlouholetý a velmi nepříjemný průběh, který velmi zasahuje pacientovi do života.
Při vážnějších příznacích může dokonce ohrožovat i na životě.
Jedná se o nepříjemné kožní onemocnění, kterým někdy v životě trpěl skoro každý člověk. Někteří lidé mívají kopřivku opakovaně. Kopřivka má ale mnoho tváří, zejména ta déle trvající – chronická, často pro pacienta znamená dlouhodobé obtíže zasahující téměř do každé oblasti života. „Kopřivka se projevuje především malými nebo velkými kopřivkovými pupeny (urtikami) na kůži. Ty jsou velmi svědivé, až do pocitu pálení. Pupeny se stěhují z místa na místo, ale většinou do 24 hodin mizí a nezanechávají po sobě stopy, tedy pokud nejsou rozškrábány. Mohou být načervenalé, ve středu bledší, u 20 – 30 % případů je provází i svědivý otok. Ten mizí většinou v průměru do 72 hodin od výskytu,“ říká dermatolog prof. MUDr. Petr Arenberger.
Příčinou může být i nemoc orgánů
„Kopřivka není pouze neškodná nemoc, kterou dostanou děti po tom, co snědly nějaké nevhodné ovoce, a jejíž projevy zvládneme rychle vyléčit tekutým pudrem. Může se jednat o rozsáhlé a velmi dlouhé obtěžující onemocnění, které ve vážnějších případech dokáže pacienta ohrozit i na životě. Jednou z variant kopřivky je totiž angioedém, tzn., že může otékat prostor, který potřebujeme k dýchání,“ upozorňuje profesor MUDr. Petr Arenberger. Nejčastěji se kopřivka objeví po konzumaci určitých potravin např. jahod, reakcí na chlad nebo studenou vodu. U dospělých může být kopřivka prvním projevem některých vážných vnitřních chorob, například onemocnění jater, ledvin nebo slinivky břišní. U té časti pacientů, u kterých se příčina nenajde, pak hovoříme o chronické spontánní kopřivce.
Psychická zátěž na pacienta
Pro pacienty představuje život s chronickou kopřivkou i psychickou zátěž. Příznaky se objevují velmi neočekávaně. Pacient nikdy neví, zda bude mít „pouze“ pupeny nebo i nepříjemné otoky. Kopřivka má proto vliv na jeho každodenní činnosti – člověk se může hůře soustředit, špatně spát nebo se cítit velmi unavený. Lékaři dělí kopřivky na akutní a chronické. Akutní trvá obvykle několik hodin nebo dnů, často se u ní uplatňují mechanismy imunologické přecitlivělosti a s větší pravděpodobností se najde spouštěcí příčina.
Včasná návštěva dermatologa
Závažnější je ale chronická kopřivka. Ta trvá déle než 6 týdnů, často však může trvat i několik měsíců či let. Klasifikace chronických kopřivek je obtížná, protože nejde vždy jednoznačně prokázat jejich příčinu. „Zpravidla dělíme chronické kopřivky na spontánní (neexistuje jednoznačný zevní vyvolávací faktor, příčiny tak mohou být známé či neznámé) a na indukovatelné, kdy tělo reaguje na konkrétní zevní podnět – například na chlad, tlak, teplo nebo fyzickou zátěž,“ dodává profesor Arenberger. Zapomeňte na domácí samoléčbu. Důležité je při jakýkoliv příznacích na kůži navštívit dermatologa, který stanoví postup diagnostiky a léčby. Diagnostickým postupem se pokusí zjistit vyvolávající příčinu, aby v pozitivním případě poradil, jak ji odstranit. Dále nasadí antihistaminika nebo kortikoidy, celkově imunomodulátory, a u chronické kopřivky, u níž se příčina nenašla, i moderní biologika.
O kopřivce se dozvíte také na www.chcizdravoukuzi.cz
