Víte, že každé šestnácté auto, které na silnici potkáme, může řídit někdo, kdo nevidí zrovna úplně dobře? Nebo že každé sté auto řídí člověk, který by za volantem vůbec neměl co pohledávat? Zjišťovali jste si, že úroveň vaší zrakové ostrosti, tedy zda dokážete rozlišit požadovaný detail na odpovídající vzdálenost, je perfektní?
Pokud vaše oči správně nespolupracují, nemusíte být schopni vidět 3D a tím pádem správně neodhadnete vzdálenost protijedoucího vozidla. Věnujte proto pozornost
kampani „Bezpečnost za volantem – péče o zrak“. Probíhá v květnu pod záštitou Mezinárodního sdružení optiků a optometristů ve vybraných městech ČR.
Jako řidiče by vás měla zajímat především zraková ostrost. Pokud je oko schopno rozlišit detail pod úhlem jedné úhlové minuty, gratulujeme, máte stoprocentní ostrost. Přitom je jedno, zda jí dosahujete bez korekce, anebo s použitím brýlí nebo kontaktních čoček. Všechny oči, které rozliší ještě drobnější detail, mají zrakovou ostrost nadprůměrnou, naopak ty, které této hranice nedosáhnou, vykazují zrakovou ostrost sníženou, což je pochopitelně nežádoucí. Dolní hranicí pro zdravotní způsobilost řidiče je 70% zraková ostrost. To se netýká jednookých řidičů, ti musí mít zrakovou ostrost na úrovni 100%.
Výsledky nejsou uspokojivé.
Celorepubliková kampaň v roce 2013 odhalila lehce přes 6 % řidičů (z celkového počtu 589 řidičů), jejichž zraková ostrost nedosahovala stanovených 70 %, což znamená, že jejich způsobilost k řízení motorových vozidel je podmíněna odborným posouzením. Jejich věkový průměr činil 58,1 roku. Skupinu osob se zrakovou ostrostí pod 50 % a tím pádem zcela nezpůsobilých k řízení motorových vozidel tvořilo jedno procento z celku. Průměrný věk těchto řidičů je 64 let.
| Průměrný věk (roky) | všech zúčastněných | osob se zrakovou ostrostí <50 % | osob se zrakovou ostrostí <70 % | osob se zrakovou ostrostí<100 % alespoň na jednom oku |
| 45,0 | 64,0 | 58,1 | 50,9 |
Tabulka č. 1. Srovnání průměrného věku ve skupinách řidičů podle dosažené zrakové ostrosti
U osob těžce tupozrakých nebo jednookých s jediným prakticky vidoucím okem, které tvořily 4 % ze všech zúčastněných, byla zjištěna průměrná zraková ostrost 113 %, přičemž však necelá jedna čtvrtina z nich nedosáhne ani na zákonem požadovanou 100% hranici!
Zajímavé výsledky přinesl také screening binokulárního vidění. 4 % řidičů ho nebyla schopna vůbec, jednalo se především o tupozraké jedince. Ve zbývajících 96 % se u více než třetiny osob vyskytovalo skryté šilhání, tedy stav, kdy oční pár nespolupracuje zcela optimálně a k zajištění nezdvojeného vidění musí být vynakládáno vyšší motorické úsilí okohybných svalů, resp. představuje i vyšší zátěž pro senzorické zpracování zrakového vjemu mozkem.
Skryté šilhání může v některých případech vést ke zhoršení kvality vidění rozostřením či zdvojením obrazu začínaje a nepříjemnými bolestmi hlavy a očí a špatným odhadem vzdáleností konče. Více než čtvrtina řidičů měla problémy s vybavením prostorového vjemu, 15 % toho nebyla schopna vůbec. Skryté šilhání i prostorové vidění se může projevovat i navzdory vynikající zrakové ostrosti, avšak nebývají předmětem prověřování při vstupních či pravidelných lékařských prohlídkách a mohou tak snadno uniknout pozornosti.
Zajímavé je i srovnání z pohledu používání brýlí nebo kontaktních čoček při řízení. Zatímco z celkového počtu účastníků screeningu používalo korekční pomůcku jen něco málo přes 20 % řidičů a v podobných číslech se držela i skupina osob se zrakovou ostrostí do 70 %, mezi nejrizikovějšími řidiči se zrakovou ostrostí pod 50 % nebyl jediný nositel brýlí nebo čoček. Lze se tedy domnívat, že se jedná o řidiče, kteří si deficit svého zraku neuvědomují, případně uvědomují, ale nikdy ho zodpovědně neřešili návštěvou očního specialisty a pořízením korekční pomůcky.
Z pohledu zdravotní způsobilosti pro držení řidičáku u „zkoušek“ propadlo pouze jedno procento řidičů, kteří by díky stavu svého zraku za volant usedat neměli. Ovšem z pohledu odborníků situace tak růžová není. Téměř 44 % osob nedosahovalo alespoň na jednom oku optimální zrakové ostrosti. Je potřeba mít na paměti, že tento deficit se výrazněji projeví za horších světelných podmínek na silnici, tj. při mlze, dešti, soumraku a podobně, kdy rozlišovací schopnost očí ještě klesá. Proto je potřeba snažit se vždy o dosažení co nejlepší zrakové ostrosti.
A k jakému závěru dojdeme, když se na výsledky kampaně „Bezpečnost za volantem – péče o zrak“ podíváme očima řadového účastníka silničního provozu? Třeba k tomu, že na našich silnicích vedle sebe narazíme na řidiče, jejichž vidění je diametrálně odlišné. Máme řidiče se zrakovou ostrostí 80 % a také se 160 % standardu (a obojí je v rámci platných předpisů). Když jeden spatří překážku a začne brzdit, druhý k ní musí dojet na poloviční vzdálenost, aby ji vůbec rozeznal a mohl zareagovat. Co to udělá, setkají-li se v hustém provozu na dálnici?
Přijďte si zdarma prověřit váš zrak. Přesná místa screeningu zraku naleznete na www.sdruzenioptiku.cz. Včasné odhalení a vyřešení problému se zrakem může zásadně přispět k bezpečnosti silničního provozu. „Nepodceňujte pravidelnou kontrolu svého zraku, protože na řadě dopravních nehod se podílí špatné vidění. Řešte svoji oční vadu včas vhodnými brýlovými skly nebo kontaktními čočkami. Mějte na paměti bezpečnost za volantem pro sebe a své okolí,“ uzavírá prezidentka MSOO Iva Urválková.
