Praha, Brno a Ostrava jsou města s nejrozsáhlejším systémem městské hromadné dopravy, ale také s největším počtem „černých pasažérů“. Jen pražští revizoři v loňském roce pokutovali kolem 250 tisíc lidí, ostravští kolem sto tisíc, v Brně jich bylo zhruba 67 tisíc.
Na pokutách jen pražský dopravní podnik v roce 2014 vybral téměř 136 milionů korun. Současná maximální výše pokuty je v pražské, ostravské i brněnské MHD 1500 korun. „V případě platby na místě nebo do 15 dnů do pokladny Dopravního podniku hlavního města Prahy je snížena na 800 korun. V ostatních městech je lhůta kratší.
V Ostravě při zaplacení do sedmi dnů zaplatí cestující 700 korun. V Brně je nutné zaplatit dokonce do pěti dnů od kontroly revizorem, pak se pokuta snižuje na 800 korun.
Jelikož v současné době mají dopravní podniky stanovenou přirážku k jízdnému v maximální možné výši, navýšení pokut v blízké době nehrozí,“ ujistil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Pokud si oprávněným uložením pokuty není cestující jist, rozhodně by ji neměl platit na místě, zpětně se peníze vymáhají složitě. „Pokud cestující pokutu zaplatí v blokovém řízení, není již zpětně možné se proti tomuto jednání bránit. Lze se na dopravní podnik obrátit s návrhem na zahájení přezkumného řízení z důvodu neoprávněného uložení pokuty. To ale může trvat i několik let. Navíc šance na vrácení peněz je v tomto případě velmi nízká,“ vysvětlil Jiří Hartmann.
Pokutu je možné vymáhat v tříleté promlčecí lhůtě. Ta se může prodloužit například v případě, že „černý pasažér“ podepíše při uložení pokuty rovněž uznání dluhu. V takovém případě je promlčecí lhůta desetiletá. „Revizor by měl cestujícího na podpis na uznání dluhu upozornit. Zpravidla je tato informace napsána takzvaně pod čarou. Tyto údaje ale zpravidla většina lidí vůbec nečte. Pokud není přirážka k jízdnému uhrazena včas, může dopravce požadovat uhrazení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky. Pokud člověk pokuty dlouhodobě neplatí, může vše skončit nařízenou exekucí. Aktuální výši pokuty je možné zjistit u věřitele, tedy u dopravního podniku. Povinnost informovat o tom, že se dlužná částka navyšuje, dopravce nemá. Úroky z prodlení jsou dané zákonem,“ varoval Jiří Hartmann.
Známé jsou případy, kdy dopravce člověka vyzve k zaplacení pokuty za jízdu „načerno“, on přitom ví, že v té době MHD vůbec nevyužíval. Jak je možné se proti takové pokutě bránit? „Nejprve je nutné zjistit skutečnosti o údajné ,jízdě načerno‘, tedy datum, čas a místo, které se k pokutě vztahuje. Hlavním důkazem o ,jízdě načerno‘ je cestujícím podepsaný dokument o uložení pokuty. Jeho kopii by mu měl vydat revizor. Pokud tento dokument chybí, je pokuta uložena neoprávněně. Je také možné shromáždit veškeré důkazy, které údajnou ,jízdu načerno‘ vyvracejí. Těmi mohou být například lékařské potvrzení nebo fotografie z dovolené, razítko v cestovním dokladu – vše s uvedeným datem a časem. Následně je nutné tyto dokumenty předložit dopravnímu podniku, případně v soudním řízení, pokud již probíhá,“ radí Jiří Hartmann.
