Osteoartróza je nejčastějším kloubním onemocněním, které je až z 20 % důvodem návštěvy ordinace praktického lékaře. I když se většinou plně rozvíjí až v pokročilejším věku, první příznaky můžeme pozorovat již po čtyřicítce.
Věnujte nemoci pozornost, můžete její rozvoj zmírnit a ušetřit si tak trápení v pozdějším věku. Ve většině případů se osteoartróza rozvíjí pomalu a to je pravděpodobně důvodem, proč je zejména v počátcích tolik podceňována.
Ovšem s postupujícím věkem výskyt artrózy narůstá téměř geometrickou řadou a v současnosti v určité formě postihuje téměř všechny osoby nad 70 let. Osteoartrózu i přesto nelze považovat za fyziologický projev stárnutí. Při stárnutí kloubních struktur se chrupavka mění pomaleji a obtížněji, stále je však celý proces pod kontrolou, zatímco u osteoartrózy se rovnováha mezi tvorbou a úbytkem chrupavky vymyká kontrole a převažuje její ubývání.
Jak poznat příznaky?
„V počátečních stadiích onemocnění se zpravidla jedná o bezpříznakové období. Postupně se objevuje bolest postiženého kloubu jako hlavní příznak,“ popisuje praktický lékař MUDr. Lazák a pokračuje: „Bolest je typicky startovací – na počátku pohybu kloubu, po rozhýbání během řádově minut, max. desítek minut bolest mizí.“ Až s rozvojem postižení se objevuje bolest i v průběhu pohybu nebo bolest po námaze, v nejpokročilejším stádiu pak i bolest klidová a noční. Mezi další příznaky patří ztuhlost kloubů při prvních pohybech (např. po ránu) trvající přibližně 15 minut. Čím pokročilejší je stadium, tím výraznější je bolest a omezení v pohybu. U většiny pacientů změny postupují pomalu, ale mohou vyústit ve významnou destrukci kloubu nebo těžko ztišitelné bolesti, při kterých je nutno přistoupit až k chirurgické náhradě kloubu.
Čím dřív, tím líp. Nebo chcete kulhat?
Osteoartróza většinou postihuje jen některé klouby, ale v zásadě může být postižen jakýkoliv kloub. I když mohou být v počátcích bolesti velmi dobře zvladatelné, čím dříve začnete osteoartrózu léčit, tím lépe pro vás. Pokud máte podezření, požádejte svého lékaře o vyšetření bolestivého místa. Pro hodnocení osteoartrózy je stále zlatým standardem běžný rentgenový snímek.
Koleno je nejzatěžovanějším a nejnamáhanějším kloubem v lidském těle. Jeho zatížení chůzí u dospělého činí tři a půl násobek tělesné hmotnosti. Při chůzi po schodech je zatížení kolene dokonce čtyř až pětinásobek hmotnosti. Asi proto je postižení kolenního kloubu nejčastější a tvoří až 83% všech případů osteoartrózy. Obvykle se začíná projevovat bolestmi kolen při námaze, např. při chůzi ze schodů a do schodů, na nerovném terénu apod. Kyčel je druhou nejčastější lokalizací osteoartrózy. Vyskytuje se u 3 až 11 % obyvatel nad 35 let a projevuje se obvykle bolestí v třísle. Bolest je vnímána hluboko a může se šířit do křížové kosti a do zevní části stehna. Tato bolest je důvodem pro následné kulhání.
Ani ruce nejsou ušetřeny
Osteoartróza rukou se vyskytuje přibližně u 2–3 % populace, přičemž podstatně častěji jsou postiženy ženy (poměr žen k mužům je zhruba 5:1 až 2:1). U starších žen je osteoartróza rukou velmi často sdružena s dalšími typy osteoartrózy, zejména kyčle a kolena. Postihuje všechny rasy, vyskytuje se ve všech kontinentech i všech podnebných pásmech, včetně tropů a není tedy vázána na chladné podnebí. V porovnání s osteoartrózou kolene nebo kyčle má nemoc při napadení rukou odlišný charakter. Průběh obtíží je spíše epizodický, tj. střídají se období aktivity nemoci s obdobím přechodného vymizení příznaků. V aktivním stadiu jsou postižené klouby na ruce bolestivé, zduřelé a mohou být i mírně zarudlé. U všech typů osteoartrózy se v po delší nečinnosti nebo po ránu objevuje ztuhlost kloubů trvající cca 15 (maximálně 30) minut a v pokročilém stadiu se přidávají bolesti klidové a noční.
Máme pro vás několik cviků, které by mohly pomoci
Cviky provádíme ve stoje (podle potřeby popř. i s oporou jedné ruky o opěradlo židle), nebo v sedu na židli. Pravou/levou nohu zvedneme mírně nad podlahu a:
a) střídavě propínáme špičku pravé/ levé nohy a přitahujeme ji vzhůru směrem ke koleni,
b) provádíme kroužky pravou/levou nohou (oběma směry),
c) snažíme se co nejvíce roztáhnout prsty P/L nohy od sebe (tento cvik je vhodné nejdříve provádět s nohou položenou na zemi, později s nohou zvednutou nad zemí).
Leh na zádech na zemi (na koberci, na podložce)
Ve výchozí pozici máme obě nohy pokrčené, chodidla položená rovnoběžně vedle sebe. Pro tento cvik budeme jako cvičební pomůcku potřebovat delší šálu nebo ručník.
Pokrčíme pravou/levou nohu v koleni a pod chodidlo pokrčené nohy vsuneme šálu (ručník).
Oběma rukama držíme konce šály.
Paže jsou pokrčené v loktech, lokty položené vedle těla, ale nedotýkají se ho.
Nadechneme se a s výdechem nohu pomalu propínáme v koleni s pocitem, že patu vystrkujeme vzhůru ke stropu.
Koleno úplně nedopínáme (tzv. nezamykáme), necháme ho mírně pokrčené
Během provádění cviku volně dýcháme.
Pokud při pozvolném propínání nohy ještě přitáhneme špičku nohy k bérci, protáhneme zároveň i svaly na zadní straně nohy, zejména sval lýtkový.
Pro správné provedení cviku je velmi důležité, aby propínaná noha byla po celou dobu přesně nad kyčelním kloubem, tj. v ose hlezenní kloub, kolenní kloub a kyčelní kloub.
Stoupneme si oběma chodidly na okraj schodu bokem k zábradlí (opoře)
Jednou rukou se zábradlí (opory) přidržujeme.
Přední strana chodidel je na hraně schodu a paty jsou mimo oporu, tj. mimo schod.
Paty co nejvíce snížíme pod úroveň schodu a opět uvolníme. Toto protažení svalů na chodidlech několikrát opakujeme.
Sed na židli, skrčíme pravou nohu a opřeme pravý kotník o levé koleno
Pravá ruka uchopí pravý kotník. Prsty levé ruky opřeme o zadní stranu prstů pravé nohy.
S výdechem zatlačíme prsty levé ruky na prsty pravé nohy ve směru pravého kolene a uvolníme. Totéž opakujeme i s druhou nohou.